Článek
Larsi, než nastane čas na otázku, která se nabízí asi nejvíce, jaké je typické letní počasí ve vaší domovině?
Normálně je ve Viborgu něco okolo 16 až 20 stupňů a počasí je hodně proměnlivé. Letos máme ale opravdu hodně srážek.
Stihl jste se už podívat na úterní předpověď?
Ano a vypadá to na opravdový pařák, to se mi líbí. Není nic lepšího než teplý a slunný den, takových my moc nemáme.
K věci: Jak se člověk stane fanouškem týmu z jiné země? Nebavíme se přitom o týmu z nejlepších pěti evropských lig...
Jezdíme s partnerkou do Prahy už mnoho let. Jestli to počítám správně, tak úterek bude už moje 25. cesta. Jednou jsme se víceméně náhodně dostali na trénink Sparty na Strahově a když jsem pak šel poprvé na zápas a uslyšel předzápasovou hymnu, okamžitě jsem dostal husinu a bylo rozhodnuto.
Lars Velling (vlevo) se svými sparťanskými kamarády v Praze
Opravdu stačila hymna?
Pamatuju si speciálně jeden večer, kdy před námi seděl starší muž se svým vnukem. Když začala hymna, oba se postavili a společně zpívali. To se člověku zaryje pod kůži, byl to opravdu silný zážitek.
Víte vlastně, o čem hymna je?
Je to o lásce ke klubu, jak jsou fanoušci pro klub důležití a co spolu mohou prožívat. Poslouchal jsem ji mnohokrát i mimo stadion doma, ale ta slova se nejspíš nenaučím, čeština je asi vážně extrémně složitý jazyk.
Znáte ze svých cest do Prahy už nějaká ta slovíčka?
(česky) Ahoj, na zdraví, dobrý den, guláš, pivo.
Zkrátka vše důležité...
V Praze jsme si koupili před několika lety českou kuchařku. Milujeme jídlo, asi se to projevuje i na té slovní zásobě.
Jaký máte plán na úterek?
Ve tři hodiny ráno mě přítelkyně odveze na letiště, odkud letím do německého Frankfurtu. Tam si chvíli počkám a pokračuju, abych přiletěl po jedenácté hodině do Prahy. Ubytuju se a dám si v hotelu na přivítanou jedno pivo.
Na zápas pojedete přímo z hotelu?
Ne, to určitě ne. Dám si krátkou procházku v centru, abych si trochu užil města a odpoledne jdu do „své" hospůdky na pár kousků s kamarády.
Takže do Prahy vás letí více?
Ne, letím úplně sám a hned ve středu ráno už budu sedět v letadle zpět do Viborgu. Mám to štěstí, že jsem při svých návštěvách Sparty potkal pár super místních, kteří mě vzali mezi sebe. Těším se, až si dáme zase společně pár kousků. Je to vždy divočina a zábava vidět je znovu.
No a co čekáte v úterý večer na stadionu?
Čekám vyprodaný stadion a jako vždy úžasnou slavnostní atmosféru. Očekávám stadion, který odfoukne FC Kodaň z Ligy mistrů a požene NAŠE hochy k vítězství.
