Hlavní obsah

Potupa? Pád na dno? Co mám říct? nenacházel slova slávistický kouč Vrabec

PRAHA

Neusmál se, obličej měl pořád zakaboněný, tvářil se, jako by čekal, že gól v nastavení znamenající remízu a tudíž i postup v Lize mistrů přijde. „Jedna střela na bránu a jeden gól může změnit v Lize mistrů úplně všechno. Sám jsem se o tom mockrát přesvědčil. Šeriff také,“ pravil kouč moldavského souboru Leonid Kučuk, když odvetná kvalifikační konfrontace v Edenu skončila a jeho tým mířil milionářskou soutěží dál.

Foto: Petr Horník, Právo

Zklamání slávistů Petra Jandy (vlevo) a Marka Suchého po vyřazení ze 3. předkola Ligy mistrů.

Článek
Fotogalerie

Domácí kouč Karel Jarolím si v duelu s Tiraspolem trest na tribuně odseděl, na kouče Šeriffu Leonida Kučuka čeká. V třiaosmdesáté minutě ho vykázal sudí na tribunu také. Právě v momentě, kdy předal svým svěřencům pokyn, aby hru otevřeli a riskovali...

„Kalkulovali jsme s psychologií Slavie, neboť jsme tušili, jak těžké pro ni bude hrát s jednogólovým náskokem. Potřebovali jsme vydržet co nejdéle, abychom teprve pak zkusili udeřit. Třeba v třiadevadesáté minutě, protože v Lize mistrů jedna střela a jeden gól změní všechno. My se o tom v minulosti přesvědčili mnohokrát, teď to zjistila i Slavie. Takový je prostě fotbal,“ vykládal trenér Kučuk a vůbec na sobě nedával znát, že je na vrcholu blaha.

Jeho slávistický kolega Karel Jarolím naopak cítil, že spadl na dno. "Je to sportovní neštěstí, které se dá těžko popsat. Měli jsme vstřelit druhou branku a namísto toho nás soupeř potrestal za fatální chybu," nedovedl ještě dlouho po utkání pochopit, co se jeho týmu přihodilo. "Nejenže k situaci před naší bránou nemělo vůbec dojít, my jsme se i při standardce zachovali naivně. Vrácený balón jsme měli odehrát, ale bohužel jsme ho netrefili," glosoval vyřazení z milionářské soutěže.

I Jarolímův asistent Petr Vrabec, který nejen na lavičce, ale i v oficiálních promluvách po zápase muse zaskočit za svého distancovaného šéfa, mohl mluvit o tom, že takový už prostě fotbal je, přesto svůj tým hájil.

„Měli jsme zápas pod kontrolou, ale jedno zaváhání nás stálo postup,“ pravil lakonicky, ale pak se přece jen rozpovídal. „Samozřejmě že jsme se snažili přidat druhou branku, jasně že v závěru jsme se nechtěli bezhlavě pouštět do útočení a riskovat a proto jsme se zatáhli a vedení hájili. Vždyť my vlastně Moldavany do šance nepustili,“ dumal nad remízou a vyřazením.

A samozřejmě i nad potupným pádem českého fotbalu na samé pohárové dno. Anebo snad není remíza a vyřazení s moldavským souborem potupou a pádem až na dno? „Co na to mám říci?!“ krčil rameny zničený Vrabec. Na suché, ale pravdivé konstatování odpověď nenašel. Ani nemohl!

Reklama

Související témata: