Hlavní obsah

Kuriózní setkání po letech. Útočné eso Francie a trenér Maroka se znají coby spoluhráči

Psalo se září 2007, když Grenoble Foot 38, působící ve druhé francouzské lize, dokončil příchod zkušeného marockého beka Valída Radžradžuího. Klubu z východu Francie v tu dobu patřil i tehdy jednadvacetiletý odchovanec Olivier Giroud, kterému ale zářnou kariéru predikoval málokdo – vždyť začátkem léta 2007 byl za účelem získání herní praxe zapůjčen do třetiligových Istres. A snad nikoho by tenkrát nenapadlo, že oba ve fotbalových kuloárech nepříliš známí muži se za 15 let střetnou v semifinále světového šampionátu - Giroud coby hráč a Radžradžuí na trenérské lavičce.

Foto: Sport.cz s využitím Reuters/Bernadett Szabo

Francouizský kanonýr Olivier Giroud (vlevo) a trenér Maroka Valíd Radžradžuí.

Článek

Těžko říci, čí příběh je neuvěřitelnější. Giroud se i přes značnou kritiku ohledně svého efektivního, leč nikterak atraktivního stylu hry za uplynulá léta vypracoval v jednoho z nejlepších a nejkonzistentnějších hrotových útočníků planety, prošel například Arsenalem, Chelsea nebo AC Milán. Stal se také historicky nejlepším střelcem francouzského národního týmu, v dosavadních 118 startech nasázel 53 branek a překonal tak všechny z řad legendárních krajanů, včetně Thierryho Henryho, který ještě před mundialem v Kataru tabulce kanonýrů národního týmu Francie vládl.

Radžradžuí pak nedlouho po působení v Grenoblu aktivní hráčskou kariéru ukončil a vrhl se na trenéřinu. Po dvou štacích v Maroku, které proložil krátkým angažmá v katarské nejvyšší soutěži, převzal národní tým své domoviny, a ten letos jako první africký výběr v historii dovedl do semifinále mistrovství světa. 47letý stratég naplno zúročuje své zkušenosti, které nabyl jakožto bývalý obránce. Jeho svěřenci v pěti utkáních na šampionátu inkasovali jen jednou a zaslouženě tak dosáhli milníku, který se do fotbalové historie země zapíše zlatým písmem. Vždyť až do letošního turnaje v Kataru si Maroko připsalo všehovšudy jen dva vítězné duely na MS.

Giroud a Radžradžuí si v roli spoluhráčů soutěžní zápas nikdy nezahráli, protože Giroud po ročním hostování v Istres zamířil natrvalo do Tours. Absolvovali ale společně část přípravy v létě 2008 před přestupem dnes již 36letého forvarda. Ve dresu Grenoblu například odkopali bok po boku přípravné utkání proti Štrasburku.

Ve středečním semifinále si ale bývalí kolegové zajisté nic nedarují. Francouzi se v případě vítězství mohou přiblížit obhajobě titulu pro mistry světa, což se naposledy povedlo Brazílii v roce 1962. „Tenhle tým si zaslouží dojít stejně daleko, jako mužstvo z předchozího šampionátu v Rusku," burcoval po postupu přes Anglii Giroud.

Marocká cesta turnajem zajisté zůstane nezapomenutelná, i kdyby Radžradžuí a jeho svěřenci do finále nedošli, případný zisk zlaté medaile by pak dost možná byl největším šokem v historii všech mistrovství světa. „Titul? Sníme o něm, to nás nestojí nic. Hráčům zdůrazňuji jen to, aby na hřišti nechali všechno a věřili sami v sebe," burcoval šéf marocké lavičky po překvapivém vyřazení Portugalců, kteří patřili mezi favority na celkové prvenství.

Reklama