Hlavní obsah

Vaclík o nečekaném trápení v Americe: Můj nejhorší rok. Kouč se mnou nemluvil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mohl si myslet, že ho fotbal už ničím nepřekvapí. Je mu čtyřiatřicet a kromě Česka hrál ve čtyřech dalších zemích. Ovšem v páté brankář Tomáš Vaclík narazil. Do týmu New England Revolution ze zámořské Major League Soccer šel v září coby potenciální jednička, jenže nechytal ani jednou. Většinu víkendů měl volných a cestoval po Americe. „Hodně zvláštní zkušenost,“ říká v rozhovoru pro Sport.cz. Kromě dobrodružství na druhé straně Atlantiku mluví i o poprasku kolem Lionela Messiho či o olomoucké pařbě svých parťáků z reprezentace.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Tomáš Vaclík si v reprezentaci letos zachytal jen jednou. A na podzim si v týmu New England Revolution nepřipsal ani minutu.

Článek

Jak jste strávil předvánoční volno?

Pořád jsem měl co dělat. Do Česka jsme se vrátili druhou prosincovou sobotu a od té doby jsem se nezastavil. Příprava Vánoc, návštěvy rodiny a kamarádů, neustále jsem někde pendloval… V Americe začínáme s přípravou 13. ledna, takže času mám dost.

Chce se vám tam po podzimní hořké zkušenosti vůbec vracet?

Pár dnů před Vánoci přišel nový trenér Caleb Porter, což mi dává novou naději. Věřím, že budu mít trochu lepší postavení.

O změně klubu jste neuvažoval?

Upřímně? Nevím, spíš ne. Byl by to shon jako v létě, do Ameriky jsem letěl až po prázdninách. Všechno bude záležet na mojí pozici v týmu. Půjdu do přípravy s tím, že budu maximálně nachystaný.

Jaké vlastně byly první tři měsíce v USA?

Po životní stránce super, byli jsme naprosto spokojení. Já, manželka i obě dcery. Poznali jsme příjemné lidi, objevili spoustu nových věcí a rozšířili jsme si obzory. Jen ten fotbal stál za pytel.

Což je ve vašem případě dost podstatný detail.

Rok 2023 se mi profesně moc nepovedl. V Huddersfieldu jsem chytal druhou anglickou ligu naposledy v polovině dubna a od té doby jsem si v ostrém zápase nezahrál. Tohle byl můj nejhorší fotbalový rok.

Nelitoval jste, že jste do Ameriky šel? Do nominace jste se dostal jen jednou, ostatní zápasy se vás netýkaly.

Jasně, litoval jsem. V létě jsem měl dvě varianty: New England a ještě jeden klub, kde bych byl dvojkou a chytal spíš poháry. V Americe mi řekli, že budu chytat všechno, takže jsem logicky kývnul.

Jenže realita byla jiná.

Většinou jsem trénoval jen v úterý, středu a čtvrtek. V Major League Soccer je spousta cestování, takže když se nedostanete do nominace, máte dost volna. U mě se to násobilo tím, že mě kouč gólmanů většinou ani neposlal na tréninky hráčů, kteří nebyli v nominaci.

Vy dva jste vůbec měli celkem našponovaný vztah, viďte?

Ze začátku se se mnou ještě bavil, ovšem posledních šest týdnů už ne. Ani nevím, čím to bylo. Zpětně jsem se dopátral, že se můj přestup dohodl bez toho, aniž by ho posvětil právě trenér gólmanů. Ten přitom po sérii změn hlavních koučů dostal pravomoc rozhodovat o tom, kdo bude chytat. Pro tým to bylo celkově divoké období.

Rozhodil ho odchod trenérské ikony Bruce Areny? Bývalý kouč americké reprezentace rezignoval těsně před vaším příchodem. Klub suspendoval Arenu už koncem července kvůli tomu, že ho vedení soutěže vyšetřovalo na základě obvinění z „necitlivých a nevhodných poznámek“. Hráči pak i stávkovali a odmítali trénovat.

Byl to zlomový bod sezony. Když jsem podepsal smlouvu, byli jsme ve Východní konferenci druzí. A poté, co skončil trenér Arena, jsme vyhráli už jen dva zápasy. Vypadli jsme hned v prvním kole play off, což je škoda, protože mančaft byl poskládaný na mnohem vyšší mety.

A do týmu jste zapadl jak? Co na vaši situaci říkali spoluhráči?

Nikdo to nechápal. Věděli, co mám za sebou a jaký mám životopis. Vycítili, co můžu týmu dát. Přicházel jsem jako náhrada za Srba Petroviče, který přestoupil do Chelsea. Kluci se mě ptali: „Ale příště už budeš chytat, ne?“ A já na to: „Nevypadá to, pánové.“ Všichni byli překvapení.

I brankáři?

S nimi jsem měl vztah úplně v pohodě. Když někdo chytá místo vás, není to jeho chyba. S Earlem Edwardsem jsme si k sobě našli cestu. A nakonec chytal nejmladší z nás: Jacob Jackson, kterému je třiadvacet.

Tušíte, jestli si Caleb Porter přivede nového trenéra gólmanů?

Zrovna ten by měl zůstat. Nejdůležitější je, že přišel nový člověk, který o nás nic neví, a všichni bychom měli začít od nuly. Nechci znít namyšleně, ale věřím, že když bude záležet jen na sportovní stránce, mám na to, abych si místo vychytal. Další rok na střídačce nebo na tribuně by pro mě byl složitý. V březnu mi bude pětatřicet, už nemám tolik času.

Pomáhalo vám na fotbalové trápení zapomenout třeba poznávání Ameriky?

Rozhodně. Když jsem měl volný víkend, sedli jsme do auta a třeba za tři a půl hodiny jsme byli v New Yorku. Z Evropy si tam na otočku nezajedete. Taky jsme vyrazili na pár dnů na Floridu, užili jsme si teplo a Disneyland. Zašli jsme na NHL, na americký fotbal, na baseball…

Je kromě fotbalu něco, co se vám tam nelíbilo?

Snad jen v New Yorku bylo na náš vkus moc rušno. Ale u nás v Bostonu jsme nic negativního nenašli. I starší dcera byla ve škole maximálně spokojená. Chyběl tomu vážně jen ten fotbal. Liga se hraje v nových arénách a fanoušky soccer baví. Mimo jiné díky letnímu příchodu Messiho do Miami.

Cloumá s Amerikou fotbalová horečka?

A jak! Můžete se o tom přesvědčit i v Česku, zápasy se tady běžně vysílají. Není to jen o Messim, přišla další zajímavá jména. Pár kluků z Barcelony, záložník Forsberg z Lipska a čerstvě i uruguayský útočník Suárez. Pro ligu je to fantastická reklama. Teď už všechno směřuje k mistrovství světa 2026, které bude Amerika pořádat s Kanadou a Mexikem.

Jaká vlastně Major League Soccer je?

Zajímavá a vyrovnaná. Myslím, že se ani v blízké budoucnosti nestane, že by jeden klub výrazně ustřelil. Jsou nastavená přísná pravidla včetně platových stropů a míst pro cizince. Velkou roli hraje i play off: když máte špatný den, vypadnete. Další boom ještě tutově přijde. Rád bych byl u toho jako první český gólman v soutěži. Snad zároveň nebudu první český gólman, který tam nic neodchytal. (usmívá se)

Chcete chytat i kvůli letnímu EURO? Myslíte na něj?

V reprezentaci jsem ještě neskončil. Mrzí mě, že jsem letos stihl jen přátelák v Černé Hoře. Na začátku roku jsem marodil s ramenem, a když se rozjela kvalifikace, čekal jsem na nový klub. Všechno se špatně sešlo. Pokud budu pravidelně hrát, věřím, že ještě budu mít nároďáku co dát. Samozřejmě hodně bude záležet na novém trenérovi.

Jak chybí Schick a Vaclík. Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz

Překvapilo vás, že kouč Jaroslav Šilhavý po skončení kvalifikace rezignoval?

Překvapilo mě, že demise přišla hned po zápase s Moldavskem. Ale chápu to, trenéři to prostě takhle cítili. Sluší se jim poděkovat, odešli se vztyčenou hlavou.

Ovšem konec kvalifikace byl hodně divoký a kolem týmu bylo nepříjemné dusno.

Poctivě jsem to sledoval, na zápasy jsem se díval většinou po tréninku. S klukama jsem byl v kontaktu a byl jsem rád, že stihli přímý postup. Atmosféra nebyla úplně super, ale snad se to s novým koučem zklidní. Třeba to na EURO zase bude vypadat dobře a postoupí se tak daleko jako minule, před třemi lety jsme byli ve čtvrtfinále.

A co vám běželo hlavou, když jste se dozvěděl o úletu Jakuba Brabce, Vladimíra Coufala a Jana Kuchty, kteří dva dny před rozhodujícím zápasem vyrazili v Olomouci na diskotéku?

Sami ví, že udělali hloupost. Naštěstí přišel postup: kdyby se to nepovedlo, šlo by to i za nimi. Těžko se mi o tom mluví, není to příjemná záležitost.

Bude příjemné aspoň mistrovství Evropy? Česko čekají bitvy s Portugalskem, vítězem jedné barážové větve a Tureckem.

Je fajn, že se hraje v Německu, fanoušci nás poženou už na prvním zápase v Lipsku. S Portugalci jsme hráli nedávno v Lize národů – a v obou případech to nedopadlo úplně dobře. Turci mají skvělý tým, ale vzpomeňte si na minulé EURO, kde neuhráli ani bod. Z baráže tipuju postup Řecka, kde jsem hrál, je to země plná skvělých fotbalistů. Rád bych se na mistrovství Evropy ještě jednou podíval, třeba se mi to v létě splní.

Reklama