Ve Fouskovi jsem se spletl, říká Chvalovský. Ve fotbale chce ještě pracovat

Myslím, že vše sleduji velmi intenzivně. S fotbalem jsem se narodil, s fotbalem jsem žil a s fotbalem umřu. Chci se ještě nějakým způsobem pracovně prosadit a žít. Hledám své uplatnění ve fotbale, tím spíš musím vše sledovat a pozorovat. Do svého soukromého archivu si ukládám spoustu informací. Ale když si chce člověk dělat nějaké analýzy nebo podobné věci, musí být takzvaně in.

Nejsem. Je veřejně známé, že jsem od roku 2021 do roku 2023 jednal s panem Šádkem o vstupu jednoho švýcarského investora do Viktorie Plzeň. Pan Šádek upřednostnil jiného investora a od té doby jsem na to takhle intenzivně nenavázal. Situace nikde nenazrála.

Jednali jsme se všemi akcionáři klubu, byla stanovena cena. Já pak musel na operaci ledvinového kamene. Když jsem se vrátil, zavolal mi zástupce města, které má v klubu menšinový podíl. Řekl mi, že se vzhledem k tomu, že nemám lukrativitu v mém smluvním zajištění, rozhodli pro někoho jiného. Nevěděl jsem, že pan Trunda má o klub také zájem. Nic mi neavizoval, přestože se předchozích jednání intenzivně účastnil.

Nepracuji jen na půdorysu České republiky. Uvidíme. Teď nechci nic říkat, protože vše je v určitém vývoji.

V první řadě chci doufat a věřit, že voliči na valné hromadě vezmou do hrsti všechen svůj rozum, zkušenosti, korektnost a zodpovědnost. Osoba předsedy je velmi důležitá. Já jsem skončil jako předseda (v roce 2001) neplánovaně. Měl jsem v úmyslu hledat vhodné nástupce, vytvořit něco, čemu se ve velkých firmách říká kádrová rezerva. Ale nestačil jsem to uvést do praxe. Od té doby je podle mě volba velmi spontánní. Někdo řekne, že by chtěl dělat předsedu, přihlásí se a začne objíždět voliče.

Není tajemství, že jsem ho před minulou volbou kritizoval. Vyčítal jsem mu například, že na takovou funkci by si měl stoupnout člověk nezávislý na platu a materiálních výhodách. Nakonec však musím říct, že jsem se v Petrovi spletl, povedlo se mu svaz zkonsolidovat. Završil to volbou do exekutivy UEFA. Přestože bychom měli mít v českém fotbale vyšší cíle a přáli bychom si ještě zdařilejší výsledky, myslím si, že on se může ohlédnout za uplynulým obdobím docela s hrdostí.

Z fotbalu slyším, že pan Blažek je obětavý funkcionář. Ale je z výkonnostního fotbalu. A navenek lidi nejvíc zajímá liga a reprezentace, v tom on nikdy nepracoval. Pokud je tak dobrý funkcionář, tak by možná bylo dobře, aby své ambice nelimitoval jen pozicí předsedy – a mohl by se do svazové hierarchie zařadit jinam, aby poznal, jak vše funguje. Podobné je to u Davida Trundy, který je nesmírně ambiciózní, ale také postrádá v tomto směru zkušenost. Osobně si myslím, že by jim neuškodilo, kdyby se zapojili do svazu v jiné roli.

Je potřeba zdůraznit, že on se na funkci předsedy připravoval třicet let. Já jsem ho přijímal do svazu v roce 1992 a on se všemi jeho úrovněmi proplétal, až se dostal do funkce předsedy. Svaz znal z gruntu. Ví, co potřebuje. Dostal se do velmi složité situace z hlediska peněz, což odnesl výkonnostní a hlavně masový fotbal. Ale on tyhle věci vidí, mluvili jsme spolu o tom. Myslím, že ty věci může dovést do konce.

Určitě jsou, měly by na valné hromadě zaznít a Petr Fousek by si z nich měl vzít ponaučení. Ale zase to není tak, že by měl jen kvůli tomu skončit. Svaz někam přivedl. Například pozice v UEFA je spjatá s konkrétní osobou. Kdyby Petr Fousek skončil, troufám si tvrdit, že jeho funkce ve Výkonném výboru UEFA bude pro český fotbal na dvě funkční období zapovězená. Byla by to škoda.

Odporoval bych mu. Celý český fotbal se tím posouvá, v UEFA nejsou jen soutěže. Máte granty, finanční odměny. Když je člověk u toho, zmůže víc. Zrovna například David Trunda by mohl sám říct, jestli by se mu povedlo dostat výjimku na stadion v Mladé Boleslavi pro Konferenční ligu, kdyby neměl pomoc Petra Fouska. To jsou věci, které se v té spontánnosti přehlédnou.

Fotbal se mění, nejsme z toho nadšení. Fotbal je dnes komerční sport, třeba FIFA si musí zodpovědět, jestli jí tenhle posun stojí za všechny peníze, které z toho získává. Vezměte si sportování dětí. Mám vnoučata, vidím to na nich. Není tolik hřišť a umělek, v Praze ještě ano, ale na vesnicích je to problém. Když dnes jdete na krajský nebo okresní přebor, tak je na hřišti plno čtyřicátníků s bříškem. To nikdy nebylo. Svaz musí podporu pro nejmenší kluby zajistit, nemůže všechno nechávat na bohatém řezníkovi z vesnice. Musí se angažovat, ale dá se to řešit. Dejme předsedovi jasný úkol a řekněme, co chceme.

Chybí mi celistvost. Kdyby někdo postavil jako kandidáta člověka, jakým je například Václav Brabec z Baníku Ostrava, okamžitě zvedám ruku. Je to nezávislý člověk, o kterém nemůže nikdo nikdy říct, že byl členem jakékoliv fotbalové mafie. Do fotbalu strká poctivé miliony, je moudrý, konstruktivní, kreativní a chce fotbal budovat. Ale takového kandidáta nevidím.

Je těžké volbu odhadovat. Říká se, že na Moravě zvítězí Fousek a v Čechách Blažek a pak bude rozhodovat, pro koho se rozhodne Slavia s Plzní. To ale není dobře, každý by měl jít s jasnou vizí, koho chce volit, a nenechat se pak ovlivňovat. Velké kluby nevolí předsedu pro svaz. Ale aby jim vyhovoval. To není dobře. Každopádně uvidíme, vše může být jinak.

Dělal jsem předsedu jedenáct let, ve výkonném výboru jsem zažil různé lidi. Je na předsedovi, aby si s tím poradil. I nekonečná demokracie má své hranice. Předseda musí umět bouchnout do stolu a říct, že to bude takhle. Ale delegáti by měli i v kandidátech na další posty hledat lidi, kteří mají schopnost dalšího růstu. Nechci nikomu radit, ale pro mě je třeba Tomáš Pešír (kandiduje na místopředsedu za Čechy – pozn. aut.) zárukou pozitivního fotbalového růstu. Chce tím žít, je ochotný se obětovat a učit se. Takové typy pojďme hledat.