Ve Slavii slýchá: Buď jako Chorý! V Černé Hoře ji bereme za nejlepší český klub, říká talent

„Myslím, že máme šanci,“ vzkazuje Perišič.

Ač už loni k němu doputovala premiérová pozvánka z černohorské reprezentace, s krajany na plzeňském stadionu nevyběhne. Místo světové kvalifikace si kopne v přátelácích proti Turecku a Ázerbájdžánu za černohorskou jednadvacítku, kam jako trenér nedávno povýšil Perišičův otec Goran.

„Na hřišti ho poslouchám víc než doma,“ oznamuje urostlý mládenec srozumitelnou a jednoduchou češtinou, kterou za devět měsíců pochytil.

Kvalifikační střet Čechů s Černou Horou vybízí k představení slávistického talentu i jeho rodné vlasti.

Černá Hora zatím na postup na velký fotbalový turnaj čeká. Nejblíž byla Euru 2012, doputovala až do baráže, v níž ji porazili shodou okolností Češi. Možná si vybavíte duel v Podgorici, při němž skórujícího Petra Jiráčka popoháněl komentátor Jaromír Bosák známou hláškou: „Pojď, synu!“

Za hornatou zemičku s více než 600 tisíci obyvateli tehdy válel Vučinič, Savič nebo Jovetič. Poslední dva se dál drží v nároďáku, veterány postupně obklopují zástupci mladší generace. Jako třeba Perišič.

Tmavovlasý hoch s hnědýma očima se loni zalíbil Slavii, která v čím dál probádanějším a propojenějším světě musí hledat na rozmanitějších trzích a adresách. Perišič už v šestnácti debutoval v černohorské lize, v níž už má dva tituly.

Loni v létě zaujal dvěma trefami za Budučnost Podgorica v předkolech Konferenční ligy a počátkem září už pózoval s červenobílým dresem a sportovním ředitelem Slavie Jiřím Bílkem, který balkánský objev představoval: „Vladimir je velice talentovaný hráč, který může hrát na více postech v ofenzivě. Začne v B-týmu, aby se adaptoval, je to velký příslib do budoucnosti.“

V druholigové rezervě zvládl 17 startů a šest gólů, přispěl k záchraně.

„Trošku těžký bylo pro mě, když jsem přišel. Český a černohorský futbol byl rozdíl. Potřeboval jsem nějaký period na adaptácie. Teď myslím, že jsem se adaptoval,“ uvažuje balkánský hroťák. „Ve druhé půlce sezony to bylo trošku lepší. Hrál jsem. Dal jsem góly.“

Celou dobu Perišičovo vyprávění v Edenu poslouchá i Bogdan Stefanovič - trenér brankářů ve slávistickém béčku, jenž zároveň nové akvizici pomáhal s aklimatizací.

„Vladovi ještě chybí lepší soubojové chování a větší touha dát gól. Chceme, aby byl agresivnější, aby kousal, aby měl po nich hlad. Aby byl jako Tomáš Chorý!“ vypálí Stefanovič.

Potom mrkne na mladíka, vysvětlí pár slůvek srbsky a Perišič kývne: „Musím mít lepší energii pro tým!“

Balkánský jinoch může český vzor pozorovat při trénincích. S áčkem se zapojuje do přípravy, párkrát se už podíval na lavici ligového týmu. A kdo ví, kdyby neseděl v záložním týmu Slavie veterán Škoda, možná by trenér Trpišovský v závěru zlaté sezony povýšil Perišiče.

„Milan je tady legenda. Lidi ho chtěli na hřišti,“ ujistí Perišič. V áčku Slavie se to zase jen hemží reprezentanty - na červnovém srazu je včetně Michala Sadílka aktuálně devět slávistů. Černohorec mohl alespoň fungovat jako špeh reprezentačního trenéra Prosinečkiho.

„Může zavolat. Víc toho ale o Česku ví Vlado Jovovič,“ zmíní krajana, jenž za Jablonec odběhal šest sezon.

Na rozdíl od něj dál zůstává bez ligové čárky, stěhování do Česka ale nelituje. Vždyť i táta-trenér ho ponoukal, že Slavia je skvělá příležitost.

„Mohl jsem jít do Dunajské Stredy a měl jsem i jiné nabídky,“ vzpomíná. „Když jsem ale slyšel o Slavii, měl jsem v hlavě jen ji. Pro nás v Černé Hore je to nejlepší český klub. Fanoušci dávají hráčům na hřišti energii. Všichni pracují jako jeden. To se mi tady líbí.“

Po tréninku si skočí ve Vršovicích na kafe se spoluhráči - kosovským marodem Ramou nebo bulharským gólmanem Boževem. „Praha je krásný místo,“ kývne Perišič.

Nejspíš ji opustí po příští sezoně, v níž áčko Slavie vyhlíží základní skupinu Ligy mistrů. „Půjdu na rok na hostování. Ještě nevím kam,“ pokrčí rameny. Pak sebejistě dodá: „Chci ukázat kvalitu, hrát a dávat góly. Když budu dobrý, můžu se vrátit už v zimě.“

A kdo ví, třeba se Černohorcům zadaří v kvalifikační skupině s Chorvaty a Čechy, může se na konci příští sezony vypravit s reprezentací na mistrovství světa do Ameriky. Pátek v Plzni leccos napoví. „Chorvati jsou favoriti. Bude to těžké,“ přemítá Perišič.

Taky sní o tom, že si jednou zahraje v jedné z pěti nejlepších evropských soutěží. Fandí Neapoli, která nedávno ovládla Serii A. „Itálie a moře, to by se ti líbilo, co?“ mrkne Stefanovič.

Perišič se usměje: „Áno, teď ale chcem hrát tady ve Slavii.“