Hlavní obsah

Vlček o předkolech pohárů: Ajax mám přišitý do konce života, adrenalin se mnou cloumá i teď

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ještě než začal odpovídat, od pobaveného kolemjdoucího se ozvalo: „Zase Ajax, Stando?“ Stanislav Vlček se usmál a zakroutil hlavou. Jeho dva góly před 16 lety poprvé posunuly Slavii do Ligy mistrů a teď v srdcovém klubu dělá vedoucího áčka. „Letní předkola se nedají s ničím srovnat. Můžete hodně získat, ale i ztratit,“ říká v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Martin Malý, SK Slavia Praha

Stanislav Vlček zažil spoustu pohárových bitev coby hráč i vedoucí týmu. Teď by se Slavií rád prošel do Evropské ligy

Článek

Lublin (od našeho zpravodaje) – Slávisté mají už teď jistý podzim v pohárech: když ve čtvrtek večer v odvetě proti Luhansku nepropásnou dvougólový náskok z prvního duelu, budou hrát Evropskou ligu. Pokud v Lublinu selžou, půjdou do Konferenční ligy.

Temný scénář si asi nikdo z výpravy nepřipouští, viďte?

Evropskou ligu jsme dlouho nehráli a jsme na ni nažhavení. Máme to nadějně rozehrané a zdůraznili jsme si, že mezi Evropskou a Konferenční ligou je velký rozdíl. Stačí se podívat na složení prvních košů, v Evropské lize najdete zajímavější adresy. Snad to ve čtvrtek zvládneme.

Může vám nahrát neutrální půda? Luhansk kvůli válce na Ukrajině hostí pohárové soupeře v Polsku.

Už jsme si to zkusili v Košicích v odvetě třetího předkola proti Dnipru (1:1), ale těžko říct, jestli to bude vyloženě výhoda. Každopádně věřím, že kvalita je na naší straně a že to potvrdíme. Poháry nám zatím sedí.

Hraje se každý týden, rychle měníte prostředí i soupeře. Mají pohárová předkola nějaký půvab, nebo je to jen nutné zlo?

Hráči i všichni kolem týmu to prožívají stejně: pokud nemáte jistou skupinu, nikdo se v tomhle období nevyžívá. Proti Dnipru jsme hráli o všechno, chtěli jsme podzim v pohárech. Cíl jsme splnili a uklidnili jsme se. Teď máme druhou výzvu, Evropskou ligu, která je hodně blízko.

Jaká je vaše nejsladší vzpomínka na předkola? Že by Ajax?

Z hráčské kariéry jednoznačně. Postup do Ligy mistrů jsem zažil i jako vedoucí týmu, ale emoce přímo na hřišti jsou mnohem intenzivnější. Ajax mám přišitý do konce života, táhne se to se mnou. Jsem spjatý s tím zápasem a postupem. Každý rok se to 29. srpna připomíná.

ZÁPASY SPARTY A PLZNĚ NA OBRAZOVCE
Stanice O2 TV Sport odvysílá duely FK Viktoria Plzeň vs. FC Tobol (komentátoři Tomáš Radotínský a David Nyč) a AC Sparta Praha vs. Dinamo Záhřeb (komentátoři Jan Homolka a Aleš Svoboda) v přímých přenosech. Studio moderátora Petra Svěceného a expertů Zdeňka Folprechta s Jiřím Plíškem startuje od 18:15 hodin. Přímo z Plzně bude aktuální informace přinášet reportérka Tereza Kubíčková, z Letné se pak bude hlásit Vladimír Grebennikov.

Přitom jste ani nemusel hrát.

Měl jsem trable s lýtkem, ale stihl jsem se dát dohromady. Zbytek už je historie. Krásná historie. Upřímně, ani nás nenapadlo, že bychom mohli přes Ajax přejít. Tenkrát měl neskutečný tým a my měli tak desetiprocentní šanci na postup.

Přesto jste Ajax dokázali dvakrát porazit: v Amsterdamu 1:0 a ve strahovské odvetě 2:1, díky vašim dvěma trefám. Čím to?

Zahráli jsme jako tým a měli jsme taky kus štěstí. Poznali jsme, že dostat se do Ligy mistrů stojí obrovskou dřinu, ale vyšlo to a splnil se nám klukovský sen. O to víc jsme si to užili. Přijdete na stadion, který má úplně jiný kabát než obvykle, slyšíte znělku Champions League a hukot z tribun… Pohltí vás to.

Od euforie k hořkým vzpomínkám. Jaké jsou?

Hodně bolelo třeba vyřazení z posledního předkola Ligy mistrů proti Anderlechtu v srpnu 2005. Venku 1:2, doma 0:2 a konec. Vzpomněl jsem si na to právě proti Ajaxu, nechtěli jsme to opakovat. S Anderlechtem to bylo podobné, jako když Slavia v roce 2000 na poslední chvíli přišla o Ligu mistrů kvůli domácí porážce se Šachtarem po gólech v 90. minutě a v prodloužení. Chyběly dvě minuty. Nebo Tiraspol v roce 2009… Vypadli jsme po dvou remízách.

Předkola umí být krutá.

Hrana mezi úspěchem a krachem je hodně tenká. Je to o naladění týmu a dvou konkrétních zápasech. Když nemáte den a správně nastavenou hlavu, jste bez šance. V lize můžete zaváhání napravit, ovšem v pohárech na to není prostor.

Řekněte, prožíváte bitvy o Evropu stejně, jako když jste hrál?

Na hřišti jsem míval daleko větší zodpovědnost. Neříkám, že teď nebývám nervózní, ale emoce už nejsou tak našponované jako předtím. Před zápasem mám úplně jiné starosti než přípravu na soupeře. Ale taky jsem rád, že pořád můžu být u toho. Prožívám s klukama adrenalin, ovšem nikdy už to nebude takové, jako když jsem věděl, že budu přímo na hřišti.

Pořád jste ale hodně blízko.

Starám se o to, aby celý den všechno fungovalo. Aby to klapalo na hotelu i na stadionu, všechno musí být připravené do posledního detailu. Jako hráč jsem se staral jen sám o sebe, připravoval jsem si hlavu na výkon. Zato teď řeším spoustu věcí, včetně třeba zápisu o utkání.

Začíná to už doma, ještě než sednete do letadla?

Když se létá na tři dny, nemůžete improvizovat na místě. Přípravu výjezdů naštěstí nedělám sám, mám k ruce celý tým lidí. Určitá nejistota je vždycky: většinou na ta místa cestujete poprvé a netušíte, jaké to tam bude a jestli jste vybrali správně. Musím zaklepat, že jsme na pohárových cestách zatím neřešili žádný velký problém. Snad to takhle bude i teď v Polsku.

Reklama

Související témata: