Hlavní obsah

Hlava už nebolí. Teď už myslím na klubové povinnosti, smál se bronzový medailista z Pekingu Konrád

Petr MarekSport.czPrávo

Hektické dny zažívá slovenský gólman extraligové Olomouce, bronzový medailista z olympiády v Pekingu Branislav Konrád. Nejprve oslavy přímo v Pekingu, poté v letadle, a nakonec v Bratislavě. Od středy už trénuje v klubu a připravuje se na páteční duel na Spartě. „Právě na mě dopadla velká únava. Z oslav, možná i z časového posunu a dlouhé cesty. Moc jsem toho nenaspal, až v noci na dnešek. Doufám, že se to bude zlepšovat," svěřil se Konrád. Let byl dlouhý, přes Katar. "Celé i s přesuny to trvalo asi 27 hodin," dodal čtyřiatřicetiletý gólman.

Foto: Petr Marek

Hokejový gólman Branislav Konrád v Olomouci s medailí z Pekingu.

Článek

Bronzové oslavy si náležitě vychutnal. „Však také jsem zažil největší úspěch v kariéře. Slavili jsme velkolepě už v Pekingu, kde jsme byli po zápase o bronz ještě dva dny. V Bratislavě jsme měli oběd se sponzory a olympijským výborem, strašně jsme se těšili na bryndzové halušky, strapačky a smažený řízek. V Číně jídlo nebylo ideální. Zapíjeli jsme to, čím se dalo. Pak jsme jeli otevřeným autobusem po městě s cílem na náměstí, kde bylo obrovské množství lidí. Užili jsme si to, super. Jsme moc rádi, že jich přišlo na přivítání tolikt. Hlava mě však už nebolí. Nejnáročnější byl první den," smál se Konrád.

Cenného kovu z Pekingu si stejně jako jeho spoluhráči váží. „Medaile z každého sportu je cenná, vzácná a z olympiády zvláště. Měli jsme dvě, Petra Vlhová zlatou, my bronzovou. Myslím však, že jsme překvapili více. Od nás se nečekala. Moc si toho ceníme," neskrýval.

Důvodů, proč Slováci uspěli, je podle něj víc. „Hodně kluků bylo na posledním světovém šampionátu i na olympijské kvalifikaci. Po prvních dvou prohraných duelech jsme se dali nějak do kupy, šli jsme od zápasu k zápasu a v hlavách jsme měli, že můžeme překvapit, a to se podařilo. Bruslařsky jsme měli nadstandardní mužstvo, fakt výborné. Bylo také mladé, takže regenerace při sedmi utkáních v průběhu deseti dnů byla rychlejší. V boji o bronz to možná rozhodlo," míní rodák z Nitry.

Klíčovou postavou týmu byl mladíček Juraj Slafkovský. „Má výbornou střelu. Je velký silný, jezdí mu to. Ač je mu teprve sedmnáct, je už připravený na NHL. Snad se tam co nejdříve dostane," přeje talentovanému borci. Jedním dechem ovšem zdůraznil, že Slováci hráli jako jeden tým. „Třeba mně první zápas nevyšel, podle představ, ale když se do brány postavil Patrik Rybár, chytal fantasticky, známe se dlouho, moc jsem mu fandil a držel palce. Bral jsem to. Chytal prostě ten nejlepší, muž na pravém místě, a tak to má být," konstatoval.

O tom, proč neuspěl český národní tým, hovořit nechtěl. „Nejsem ten, kdo by to měl porovnávat. Češi však podle mě měli fantastický tým. Je to však někdy jen o tom jednom zápase. My jsme olympiádu zvládli, ale třeba ve čtvrtfinále jsme vyrovnávali pár sekund před koncem a pak vyhráli až na nájezdy," ví dobře, jak tenká je hranice mezi úspěchem a zklamáním.

Atmosféru v Pekingu si užil. „Byla úžasná. Žádné problémy. Akorát, ráno jsme se vždycky museli otestovat. Ve vesnici to bylo v pohodě, člověk se tam mohl pohybovat volně. Byly však tři a obě zbývající byly tři a půl hodiny od nás. Na sporty jako biatlon jsme neměli šanci se dostat. Mohli jsme sledovat rychlobruslení, krasobruslení, curling, akrobatické lyžování, prostě sporty, kam jsme to měli blízko. S Čechy jsme si fandili navzájem, přál jsem jim, aby došli, co nejdál," vykládal. Potkal se i s hvězdným spoluhráčem z Olomouce Davidem Krejčím. „Párkrát jsme spolu prohodili pár slov, ale nic speciálního," dodal.

Pokračuje na Hané
Slovenský hokejový brankář Branislav Konrád bude nadále působit v extraligové Olomouci. Čtyřiatřicetiletý gólman, který byl na nedávných olympijských hrách v Pekingu členem bronzové slovenské reprezentace, prodloužil s Hanáky smlouvu o další tři roky.

Bronzová medaile je pro něj náplastí na strasti, kterým byl vystaven. Po nepříjemném zranění ze začátku sezony, když mu brusle protihráče pořezala krk a prognóza uzdravení byla v té chvíli hodně nejistá, na reprezentaci a potažmo na olympijskou placku vůbec nepomyslel. „Je to tak. Proto si nesmírně vážím, čeho jsme dosáhli. K tomu, co bylo, se však už nechci vracet. Jsem zpět, v pořádku a teď je třeba myslet na klubové povinnosti," prohlásil.

Spoluhráči v Olomouci ho přivítali bez fanfár, v klidu. Žádné špičkování, jak to mezi Čechy a Slováky bývá, neproběhlo. „Kluci mi jen gratulovali, a to bylo všechno. Něco mě ovšem ta medaile bude stát. Kolik do klubové pokladny budu muset dát, zatím nevím. Doufám, že ke mně budou shovívaví," doufá Konrád.

Foto: Petr Marek

Slovenský brankář Branislav Konrád v Olomouci s bronzovou medailí z Pekingu.

V pátek už pojede s týmem do Prahy, kde Hanáci nastoupí proti Spartě. Na led tam vyjedou povzbuzeni poslední výhrou nad čtrnáctým Kladnem, kterému odskočili na jedenáct bodů. Zda bude však chytat neví. „V průběhu olympiády ani bezprostředně po ní, jsem moc netrénoval, což není ideální. Za poslední dva dny jsem se snažil to dohnat. Uvidíme, zítra," podotkl gólman, který branku Kohoutů hají už sedm sezón a letos se jim upsal na další tři roky. „Jsem tady spokojený, vypadá to, že na Hané už kariéru doklepu," dodal.

Reklama

Související témata: