Na Los Angeles Kings budu vzpomínat do konce života, říká posila Bílých Tygrů Hrenák

Potřeboval jste už nový impuls?

Dá se říct. Přeci jen jsem tam byl sedm roků a už jsem se chtěl vrátit do známějšího prostředí, mám-li to tak říct. Chyběl mi už trochu domov. Když začalo jednání s Libercem, takový můj hlavní poradce byl Jánko Lašák, s nímž se znám z reprezentace. Ptal jsem se ho, snažil se mi pomoci. Určitě byl jeden z hlavních iniciátorů mého příchodu k Bílým Tygrům.

Na konci uplynulé sezony jste povýšil a byl s týmem Los Angeles Kings. Za těch sedm let jste byl NHL nejblíže?

Asi ano a byla to super zkušenost, za kterou jsem vděčný. Není jednoduché dostat se takhle blízko. Mohl jsem si k tomu trochu přičuchnout, jet s nimi na trip. Viděl jsem, jak to chodí v play off. Chtěl jsem se naučit co nejvíc a doufám, že získané zkušenosti zúročím v Liberci.

Jakého úspěchu si za těch sedm let v zámoří považujete nejvíce?

Asi finále univerzitní ligy (2021), což byl velký úspěch. A pak i přesunu z univerzity do profesionálního hokeje. Kontrakt NHL není nejlehčí získat. Byl jsem součást NHL organizace a měl možnost s nimi pracovat.

Přechod z amatérského úrovně na profesionální vám v minulém roce zkomplikovala vážná nemoc. Co vám bylo?

Měl jsem nějakou infekci. Asi týden a půl jsem byl v nemocnici a tři dny na kyslíku. Ztratil jsem hodně kil a tělo se dost vyčerpalo. Škoda, že jsem přišel o poslední play off univerzitní ligy, z toho jsem byl hodně smutný, byť samozřejmě zdraví je na prvním místě. Ale nakonec jsem se z toho dostal, už je to v pohodě. Ještě jsem si i stihl zahrát v AHL. Šlo o moje první profesionální zápasy v kariéře. Sezona se ještě obrátila na dobrou stranu.

V univerzitní lize jste hrál pět sezon, historicky ve vašem týmu St. Cloud State University nikdo nemá více výher a vychytaných nul než vy. Jak si ceníte tohoto?

Určitě i to je úspěch, ale přeci jen výhry i nuly jsou týmovým úspěchem. Nebyl jsem na to sám a měl jsem štěstí, že jsem na univerzitě byl součástí opravdu velmi kvalitních týmů, z nichž mnozí teď hrají v NHL. Casey Mittelstadt v Buffalu, Ryan Poehling v Pittsburgu, Blake Lizzote v Los Angeles Kings či Will Borgen v Seattle. Pak tam jsou kluci, kteří hrají v AHL, ECHL nebo i v Evropě.

Co jste na univerzitě vystudoval?

Management, zprvu víceméně všeobecný, pak se sportovním zaměřením. První rok na univerzitě jsem měl trochu problémy s angličtinou a první rok jsem se učil jen angličtinu. První rok jsem tam působil na americké juniorské soutěži a poté jsem se rozhodl pro univerzitní cestu.

Potvrdíte, že získat stipendium na univerzitě ve Státech nebývá snadné?

Nebylo to úplně nejjednodušší, musel jsem udělal testy z angličtiny, matematiky, chemie a fyziky. Požadovali po mně naštěstí minimální počet, který jsem splnil. A ještě jsem si musel dodělat maturitu na Slovensku, ale na ni jsem se víceméně celý rok připravoval onlajn, a domů jsem ji přiletěl složit jen na otočku.

Jak náročné bylo hrát hokej a zároveň studovat?

Systém mají vytvořený tak, že se studium dá s hokejem skloubit, což je skvělé. Přeci jen život není jen o hokeji, takže jsem byl velmi rád, že jsem mohl jít univerzitní cestou. Ale i na univerzitě byl hokej stále na prvním místě. Vždy se mu všechno podřizovalo. Zkoušky a předměty se plánovaly tak, abych mohl hokej dělat na sto deset procent. Stále jsem to měl nastavené tak, že se chci živit hokejem. A když pak přišla nabídka z LA, těžko se odmítala.

Co vám sedm let v zámoří dalo?

Myslím, že lepší obraz o světě. Poznal jsem hlavně americkou kulturu, ale i jiných zemí, protože jsem poznal hodně cizinců. A nejvíc mi dala univerzita. Do té doby jsem byl nastavený tak, že v životě je jen hokej a nic jiného, ale univerzita dá ještě větší rozhled. Existují i jiné věci než hokej. To je velká zkušenost. Vedle působení v LA, na což budu vzpomínat patrně do konce života.

Kdyby vám to nevyšlo na ledě, můžete v Liberci přejít do managementu...

(Směje se) Raději bych se ještě soustředil na led.

Teď vás čeká extraliga, bude přechod do ní velkým skokem?

V podstatě nemám zkušenost s evropským hokejem, takže si netroufám předvídat, jaké to přesně bude. Ale očekávání sám od sebe mám jenom ty nejvyšší. Věřím, že budeme mít dobrou sezonu. Kluci jsou super, trenéři zrovna tak. Vím, že tady nebudu sám, že mám od celé organizace podporu.