Článek
Jaromíre, co se vám z Nagana po čtvrt století vybaví?
Celá ta cesta ke zlatu. Obavy z toho, aby to nebyl další neúspěch po Světovém poháru (1996), protože jsme měli podobné mužstvo. Hned od prvního zápasu si to ale sedlo, když jsme vyhráli nad Finy 3:0.
Leckdo si vybaví semifinále, finále. Ale klíčové možná bylo otočené čtvrtfinále proti Spojeným státům, po nemž jste vy sám říkal, že to byl zápas, na který jste v reprezentaci čekal. Že to bylo vykoupení za Itálii 1994 i onen Světový pohár. Jak to vidíte zpětně?
Po celou dobu, co jsem byl v NHL, jsem trénoval na to, abych byl dobrý tam. Byl jsem nasazovaný skoro každou druhou minutu na led. Hrál jsem 25 minut za zápas. Já na to i trénoval, jezdil jsem na kole ve stejných intervalech – minutu naplno, minutu oddech. Měl jsem na ty frekvence natrénováno. Když jsem pak přišel do reprezentace, kde se hrálo na čtyři lajny, tak jsem se do toho nemohl dostat. Dělal jsem maximum, ale nešlo to. Je to stejné, jako když někdo bude trénovat na osmistovku a pak má běžet čtyřstovku. Proto jsem nikdy nemohl v nároďáku odevzdávat takové výkony jako v NHL. To není výmluva, to je fakt. I když jsem se snažil, jak nejlépe jsem mohl.
Petr Svoboda vás před tím zápasem uklidňoval, říkal: Hraj jako v Pittsburghu.
Já jsem předtím vyhrával bodování NHL, takže všichni očekávali, že budu táhnout i nároďák. Ale nebylo to zapotřebí, protože jsme měli spoustu kvalitních hráčů. A i když jsem nehrál svůj top hokej, tak to stačilo na to, abychom měli úspěch. Tým byl silný a měli jsme Dominika Haška. Bylo to dobře namíchané, že se hrálo na velkém hřišti. Ivan Hlinka vzal skoro půlku hráčů z Evropy, což pro někoho byl šok a nevím, jestli by mu to prošlo v současnosti, kdy jsou sociální média tak silná. Byl by hrozně zkritizovaný. Ale v té době se posílaly jen faxy.
Jaromír Jágr oslavuje svůj gól proti USA ve čtvrtfinále olympijského turnaje v Naganu.
Věděl, že na širokém kluzišti budou mít evropští hráči výhodu, že?
Ano, když se na to zpětně podíváme, tak udělal nejlepší rozhodnutí. Vzal dvě lajny z Evropy, které tady dominovaly. Geniální věc. Hráči z NHL tam přitom přiletěli bez tréninku! To se nedá. Potřebujete minimálně týden. Než týden uběhl, tak Američani s Kanaďany jeli domů, přitom měli super tým.
Slavomír Lener říkal, že všechny zlaté hochy považuje za své děti. Taková to byla parta?
On to spíš bere nehokejově, že mu po zlatu konečně někdo oholil ten knír a ukázal mu, že může vypadat líp. Takže se z jeho pohledu nejen vyhrálo, ale pomohli jsme mu i v životě. Ale asi chce mít život horší, tak si knír nechal.
Koukáte někdy na sestřihy z Nagana?
Že bych viděl celé zápasy, tak to ne. Viděl jsem pár gólů, ale rád se podívám na ten styl hokeje, který se hrál. Hokej se změnil díky pravidlům, tréninku. Hrálo se úplně jiným způsobem.
Na ledě to byla docela jatka, co?
Bylo to náročnější. Bruslit nahoru dolů se dá, to natrénujete. Mít souboje po pěti deseti vteřinách je nejnáročnější. Hrát teď hokej bez kontaktů je pohádka.
Co kdyby vám někdo v Naganu řekl, že i za 25 let budete hrát hokej na profesionální úrovni?
Tak bych mu řekl, že je druhý, který to ví.
Hnilička vzpomíná na Nagano, příspěvek z pořadu Příklep s Milanem HniličkouVideo: Sport.cz
Není vám líto, že se vás nesešlo na páteční exhibici víc z naganské party?
Já si nemyslím, že je to oslava jen Nagana, ale celé té výjimečné generace. Všem už je padesát, a když nebruslíš nebo nehraješ hokej deset let, tak není jednoduché si přijít zahrát a spíš to zavání zraněním.
Ale aréna bude vyprodaná.
Z mého pohledu ani nejde o sportovní zážitek, protože jakýkoliv zápas v extralize vám dá pohlednější obrázek než tady ty legendy. Překvapilo mě, že je plno, ale jsem za to rád. Fanoušci nás přijdou ocenit, vzdát hold. Ukáží, že si nás váží. Je to od nich úcta k hokejistům ze zlaté generace. Karel Gott asi taky neměl nejlepší hlas v 80 letech a vyprodal by to.
Když mluvíme o slávě a úctě, tak v NHL se řeší, jak by mohlo vypadat vaše loučení s ní. Prý by k tomu mohlo dojít při evropské tour Pittsburghu. Je to tak?
Nevím, o čem se mluví. Mně bylo řečeno, že mi Pittsburgh chce vyvěsit dres a já jsem řekl, že jsem ještě neskončil, což je pravda. Ani nevím, kdy budu končit. Ale přišlo mi zajímavé, když týmy jezdí do Evropy, že by se mohly zabít dvě mouchy jednou ranou. Funguje to tak, že se podepíše jednodenní kontrakt s klubem z NHL, odehraješ střídání... Nikdy se nestalo, aby se Evropan rozloučil v Evropě. Přišlo mi to zajímavé, tak jsem to nadhodil. Musela by se ale spojit spousta okolností.
Jaromír Jágr z Kladna při utkání v Hradci.
Je to pár dní, co jste v počtu gólů v profesionálním hokeji překonal Wayna Gretzkyho (1099). Co to pro vás znamená?
Je to neoficiální statistika. Rekord to možná je, ale je hrozně těžké to počítat, protože srovnáváš různé soutěže, což je nespravedlivé. Úrovně nejsou stejné, navíc v každé je různý počet zápasů. Je to nespravedlivé vůči komukoliv. Každá éra měla své hráče, kteří byli dobří a u toho by to mělo zůstat.
A ještě jedno téma. Alois Hadamczik chce, aby se reprezentace vrátila ke starým dresům a předloží návrh výkonnému výboru, jehož jste členem. Jaký je váš názor?
Hokej se hraje pro lidi. Vždy jsem bral, že těch 20 hokejistů jsou vojáci, kteří jdou do neoficiální války bojovat za svůj stát. Bojují za fanoušky, takže z mého pohledu by bylo nejlepší, kdyby si oni rozhodli, co chtějí a jak by měli vypadat jejich gladiátoři.
