Článek
Při čtvrté etapě měl těžký pád, po kterém u něj přistál i záchranářský vrtulník, ale on na poslední chvíli přemluvil lékaře, ať ho nechají i s nalomeným prstem jet dál. A že bolest utlumí prášky. Při druhé maratonské etapě zase motorku z posledních sil dotlačil do cíle bez pneumatiky a byl smířený, že teď už je to definitivní konec, aby nakonec za cenu šestihodinové penalizace od svého týmu získal novou.
„Je to Dakar, který je prostě pro tvrdé kluky. Musel jsem si poradit, myslel jsem si, že je konec s prstem a pneumatikou. Překonal jsem sám sebe, posunulo mě to jako závodníka i člověka,“ řekl Drdaj.
Byl to jeho třetí Dakar, loni byl 17. a letos toužil po umístění do 25. místa. Bez penalizace za přijetí pneumatiky by to splnil, byť ho výrazně velkou část závodu limitoval nalomený prst na noze. „Zpočátku jsem myslel, že mám zlomenou nohu, protože mě brněla až po koleno, ale naštěstí jsem to u vrtulníku rozdýchal. Doktora jsem ukecal, ale nebylo to ideální, snědl jsem extrémně moc prášků proti bolesti,“ vyprávěl Drdaj pro Sport.cz.
Zároveň odkryl „záhadu“, jak se v maratonském bivaku, kde nemají jezdci přístup k náhradním pneumatikám, dostal k nové gumě. David Pabiška a Milan Engel mu pomohli, aby na hodně provizorní gumě dojel na start, tam krátce po vyjetí obul novou. „Chodil jsem celý večer po dunách, abych chytil signál a mohl se spojit s týmem,“ uvedl Drdaj.
Motocyklista Dušan Drdaj na trati Rallye Dakar 2026
Tým mu tedy doručil novou. Hned po etapě říkal, že na tento krok není pyšný, ale přál si kvůli silné podpoře z domu dojet do cíle a získat účastnickou medaili. To splnil.
Po příletu se pak Drdaj těšil na odměnu. „Smažený sýr s bramborem a tatarkou.“
