ECHO BUNDESLIGY: Snídaně s Beckenbauerem. Nehrál tvůj táta taky fotbal?

„Smutný seznam fotbalových es, která v nedávné době odešla do nebe, je bohužel zase o jedno jméno delší. Maradona, Pelé, Charlton, Zagallo… A teď Franz Beckenbauer. Vyrůstal jsem v osmdesátých letech a všechna tahle jména jsem vnímal.

Pana Beckenbauera jsem měl čest poznat i osobně. Přezdívka Der Kaiser čili Císař k němu seděla dokonale. Poprvé jsme se viděli během soustředění Bayernu na Sardinii, tenkrát byl prezidentem klubu. Jednou jsem byl mezi prvními na snídani a šéf si mě zavolal ke stolu. Měl jsem z toho respekt: bylo to přece jen obrovské jméno a já navíc ještě neuměl moc dobře německy.

„Poslyš, Davide, nehrál tvůj táta taky fotbal?“ zeptal se.

Přikývl jsem a Beckenbauer hned dodal: „Karel! Skvělý levák.“

Táta tenkrát měl velkou radost a já taky. Ještě jsem ani neměl profesionální smlouvu, ale už jsem mohl sedět vedle největších legend Bayernu: kromě Beckenbauera tam tenkrát byl třeba slavný kanonýr Gerd Müller. Ve vedení tehdy působili i třeba Karl-Heinz Rummenigge či Uli Hoeness.

Právě těmhle pánům Bayern vděčí za to, kde dneska je. Je to velkoklub, ovšem Beckenbauer a další se tam starali o víceméně rodinnou atmosféru.

Když jsem se doslechl o Rummeniggeho plánu udělat velké rozloučení v Allianz Areně, které by mělo být hodně unikátní, nedivil jsem se. Odpovídá to velikosti Beckenbauerova jména, vzhlíželi k němu úplně všichni.

Zajímavě zní i myšlenka přejmenovat národní pohár na Beckenbauer-Pokal. Vůbec to není nereálné. Jen to dokazuje, o jak obrovském pojmu se bavíme: nejen pro německý, ale i pro světový fotbal. Mimochodem, viděli jste životopisný film Der Kaiser? Symbolicky končí zlatým mistrovstvím světa 1990, kde Beckenbauer dovedl Německo k titulu, přestože neměl profilicenci. Zato měl charisma i všeobecný respekt a každá další trofej jen podtrhovala jeho výjimečnost.

Považuju si, že jsem znal i jeho syna Stephana, jenž dlouho působil u mládeže Bayernu. Byl to super člověk. Zemřel v šestačtyřiceti, byl těžce nemocný. Franz často mluvil o tom, že svojí rodině hodně dluží: s dětmi nemohl být tak často, jak by chtěl. Když Stephan onemocněl, zkoušel pro něj udělat všechno možné, ale už ho nestihl zachránit. Teď už jsou zase spolu.

Jarní bundesliga, která startuje o víkendu, dostává nový rozměr. Bayern bude mít o motivaci víc. Kdyby se mu povedlo vyhrát dvanáctý titul v řadě, symbolicky by ho mohl věnovat právě Císařově památce. Začít může hned v pátečním zápase s Hoffenheimem.“