Článek
„Mrzí mě to.“ Taková byla nejčastější fráze třicetileté zimní královny, která nedobrovolně přepustila trůn své krajance. Mnohem víc než o sobě ale Ledecká mluvila o lidech, které zklamala. „Mrzí mě to vůči fanouškům, omlouvám se jim. Omluvila jsem se i týmu, protože si zasloužili, abych to zvládla líp,“ soukala ze sebe.
A následně přidala ještě jednu prosbu o prominutí. „Přijel se na mě podívat pan prezident, kterému se taky omlouvám, že jsem to nezvládla líp. Snad mu aspoň Zuzka udělala radost,“ vykládala Ledecká.
Obrovské zklamání je pochopitelné. Vždyť robot STR působil na snowboardu neporazitelně. Od roku 2015 si Ledecká z každého velkého závodu (MS a OH) odvezla medaili. Není zvyklá chybovat, není zvyklá prohrávat.
Takovou extrémní soutěživost a touhu po vítězství rozhodně vrcholový sportovec potřebuje a je skvělé, že ji veleúspěšná obojživelnice i na své čtvrté olympiádě má. Na druhou stranu by si zasloužila vědět, že omluvu rozhodně nikomu nedluží a ani nedlužila. Možná jen sama sobě za to, jak je na sebe přísná.
Je však pravda, že asi nikdo si nedokáže představit, pod jakým tlakem se Ledecká nachází před každým „přáteláčkem“, jak akce pod pěti kruhy nazývá. Očekávání má sama od sebe, ale k tlaku samozřejmě výrazně přispívají i fanoušci. A abychom střelili rovněž do vlastních řad, tak i média.
Celý národ od snowboardové královny čekal další zlato. Ale chyby ke sportu patří. A možná o to víc si zpětně můžeme vážit toho, jak suverénním způsobem si Ledecká vyjela předchozí dva olympijské tituly.
A když má navíc Česko v ohni další želízko, nejcennější kov přeci jen zůstal v zemi, kde to dobře zná. I když to je asi pro samotnou Ester jen velmi drobná útěcha, která potoky slz nevysuší.
