Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Nezmar ve Slavii nebyl hrdinou, ale rozhodně není démonem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Fotbalový funkcionář Jan Nezmar se vrátil do českého fotbalu v roli generálního ředitele Liberce. Z fotbalového prostředí se stáhl v roce 2020, kdy odešel ze Slavie, a hned vzápětí vyšlo najevo, že figuruje v policejních odposleších spojených s kauzou Romana Berbra. Odhalily ho v negativním světle.

Foto: Profimedia.cz

Jan Nezmar se vrátil do Slovanu Liberec

Článek

Nezmara jsem osobně poznal jako sportovní novinář před více než patnácti lety, kdy se do Liberce vrátil dohrát svou bohatou kariéru. Od té doby jsem se s ním setkal a mluvil mnohokrát. A na rovinu říkám, že ho mám za slušného, chytrého a solidního člověka. Četba přepisů odposlechů pak pro mě byla nepříjemným překvapením.

Od té doby ho mnozí staví na roveň těch nejhorších postav v českém fotbale. Stačí si pročíst diskuse pod některými články. Do této pozice se sice dostal vlastní vinou, ale jeho démonizace mi přijde až trochu nespravedlivá.

Svět totiž není černobílý, byť takové vidění orientaci v něm usnadňuje. Příklad. Nelze všechny, kdo se za komunistického režimu zapletli s StB, házet do jednoho pytle. Byli tací, kteří spolupráci sami iniciovali a nechávali si za ni platit. Někdo se naopak upsal ďáblu, aby dostal jinak nedostupný lék pro blízkého. A byli i stateční disidenti. Ta škála je rozmanitá a vyžaduje individuální přístup.

Samozřejmě tento příklad v této souvislosti pokulhává, neboť nyní máme svobodu. Nezmara nikdo nenutil, aby se jako funkcionář Slavie pohyboval v šedé zóně. Nebo jezdil na oranžovou, jak na podzim 2020 sám upřímně přiznal – a paradoxně jeho výrok přispěl k tomu, že se stal jedním ze symbolů zkaženého systému. A tím pádem následně i hromosvodem.

Jsem si však téměř jistý, že kdyby se postavili fotbaloví bafuňáři na váhu fotbalových hříchů, miska většiny z nich by zůstala na stejné hodnotě či klesla k zemi spíše než ta Nezmarova. Jezdilo se na červenou. A kdo ví, možná stále jezdí.

Což však Nezmara neomlouvá. Je inteligentní, aby věděl, co není a co už je za hranou, kdy je čas odejít. Sám ví, že chyboval. Cejch se s ním potáhne a bude mu novou pozici ztěžovat. Ostatně by bylo špatné na to zapomínat.

Přesto jako jeden z mála, ne-li jediný, uznal pochybení. Vyvodil osobní odpovědnost a z fotbalu se stáhl. I když z ničeho obviněn nebyl. Ničeho nezákonného se nedopustil. Nefiguruje ani jako svědek při soudním procesu s Berbrem. Teď navíc podle svých slov dobrovolně vstoupil do FAČR, a tím se vydal všanc etické komisi, která bude některé jeho výroky z odposlechů znovu zkoumat. A je to tak dobře, protože kdyby to neudělal, jako by něco tajil.

Svůj návrat do fotbalového prostředí Nezmar mimo jiné v prohlášení zveřejněném na webu Liberce řekl, že „v dnešní fotbalové prostředí mám v tuto chvíli důvěru, a proto jsem se dobrovolně rozhodl vstoupit do FAČR“. Nejsem si však jistý, že se toho v českém fotbale za ty čtyři roky tolik změnilo. A jednou už za svou naivitu zaplatil.

Reklama