Hlavní obsah

Kostelecký poslechl ženu, veze stříbro. Jak to bude v Paříži?

Tokio

Neskrýval, že měl pochybnosti, i když po dalším cenném kovu toužil. David Kostelecký se vydal v 46 letech do Tokia na svou šestou olympiádu tak trochu navzdory a po senzačním stříbrném vystoupení po boku Jiřího Liptáka se stal nejstarším českým medailistou z olympijských her.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Zleva stříbrný David Kostelecký a zlatý Jiří Lipták, oba z ČR.

Článek
Fotogalerie

„Nevěřil jsem, že se to povede takhle pozdě," přiznal Kostelecký s úsměvem na tváři po medailovém ceremoniálu na střelnici Asaka na předměstí Tokia. „Chtěl jsem ještě jednu olympijskou medaili získat. Ale myslel jsem, že v Riu, kdy mi bylo jednačtyřicet, by se to hodilo víc. Tady to pro mě bylo překvapení," přiznal český veterán, který pod pěti kruhy poprvé střílel v Atlantě 1996.

Zatímco Jiří Lipták prošel suverénně kvalifikací, Kostelecký musel absolvovat rozstřel o pozici ve finále a nastupoval jako čtvrtý v pořadí. V souboji o medaile ale chytil druhý dech. „Risknul jsem to. Na co v tomhle věku čekat? Věděl jsem, že nemůžu udělat chybu a že to bude o tom, jestli se to povede nebo ne. Nebyl jsem ani nijak extra nervózní, což pro mě bylo překvapení. To je fakt asi tím věkem. Byl jsem rád, že jsem se tam dostal. Už to pro mě byl úspěch," přemítal v euforii.

Nejstarší olympijští medailisté
David Kostelecký - sportovní střelba (46 let)
Dominik Hašek - lední hokej (41 let)
Jiří Lipták - sportovní střelba (39 let)
Vilém Goppold z Lobsdorfu - šerm (39 let)
Petr Málek - sportovní střelba (38)
Radek Štěpánek - tenis (37 let)

Během finálových položek se ale olympijský vítěz z Pekingu postupně prostřílel do vedení a nakonec šel do zlatého souboje s Liptákem s náskokem dvou ran. Jenže hned v úvodu dvakrát chyboval. A nakonec rozhodla rána číslo 57 v rozstřelu. „To je stejně neuvěřitelný," chechtal se Kostelecký nevěřícně.

Když během finále přecházel mezi stavy, měl v zorném poli výsledkovou tabuli. Raději ji ale nesledoval. „Já jsem stará škola a nekoukám se. Nechtěl jsem to vidět a mít to zbytečně v hlavě. Vsadil jsem všechno na jednu kartu, střílel jsem rychle," líčil.

A ověnčený stříbrem pak musel čelit otázkám ke své sportovní budoucnosti. „Teď vůbec nevím, nechci o tom teď přemýšlet. Byl by to dobrý moment odejít, nebudu mládnout," věděl moc dobře.

Naděje pro Tokio

Konečnému rozhodnutí chce ale dát ještě trochu času. „Budeme se o tom ještě bavit. Nebudu vydávat prohlášení, nechci být jako někteří sportovci, co furt odcházeli a přicházeli. Zeptám se ženy. Ona to vlastně rozhodne za mě. To ona mě pořád nutila, abych do Tokia jel. Já si nebyl jistý, měl jsem jeden takový slabší moment. Takže, Leni, díky!" vzkázal na dálku své manželce, bývalé slovenské reprezentantce ve skeetu Lence Bartekové-Kostelecké, s níž vychovává tři syny.

„A medaile mám dvě, doprčic. Měl jsem to v Riu trefit a měl bych klid. Mít odtamtud bronz, teď stříbro a bylo by pro všechny. Uvidíme. Stejně mám ale pocit, že budu během her v Paříži komentovat Jirkovo finále v Praze v televizi," dodal se smíchem Kostelecký.

Reklama

Související témata: