Stříbro mu bylo málo! Je to neskutečný úspěch, ale sám jsem doufal v trochu víc, řekl Jílek

Milán (Od našeho zpravodaje) - Zprvu to stříbro chutnalo poněkud hořce, protože Jílek měl nastavenou mysl na zisk zlata. Pak si uvědomil, že s představením může být spokojený, i když i pár desítek minut poté, co mu medaili ze závodu na 5 000 metrů pověsili na krk, říkal: „Mám neutrální pocit. Zajel jsem, na co jsem měl. Nijak jsem nepřekvapil, ani jsem nijak nezklamal.“

Proti Sanderovi (Eitremovi, vítěz) byl velice těžký. Na druhou stranu jsem hrozně rád za pár, který jsem měl. Dokázali jsme si navzájem pomoct, navzájem zrychlit finální čas. Určitě to byla výhoda. Oba jsme se poháněli, každé kolo jsme chvíli jeli v háku.

Já jsem šel do závodu s tím, že chci útočit na zlato, bohužel Sander byl silnější a dneska jsem mu nemohl konkurovat. Nějak po polovině jsem věděl, že trochu na mě má. Pak už jsem se jenom soustředil na stříbrnou medaili, abych udržel náskok před nadcházejícím párem. Určitě tam nějaké pochyby byly. Věděl jsem, že Timothy (Loubineaud) dokáže zajet super čas. Na druhou stranu jsem taky věděl, že dvě a půl vteřiny za Sanderem, který zajel fakt skvělý závod, je super čas a nebude tak lehké to přejet. Spíš už jsem tušil, že to na stříbro vyjde.

Věděl jsem, že Sander to bude chtít jet podobně jako v závodě v Inzellu před dvěma týdny, takže jsem se snažil sám sebe nevyprovokovat, abych to nepřepálil na začátku. Taky jsem se snažil s ním držet, abychom si navzájem pomáhali, což se vesměs dařilo.

Jel fakt neskutečně dobře. Myslím si, že dneska k poražení nebyl. Před závodem jsem věděl, že ho porazím, pokud budu mít skvělý den, nebo bude mít on trochu horší den. Nakonec jsme oba měli tak nějak normální den.

Byl jsem asi lehce zklamaný. Šel jsem do závodu s nastavením, že jdu na zlato, a to nevyšlo. Ale s odstupem času jsem si uvědomil, že jsem zajel super závod. Sander je o čtyři roky starší, má víc zkušeností a teď má neskutečnou formu, na kterou jsem dneska nemohl odpovědět. I teď jsou emoce spíš neutrální. (Třetí) Ital Lorello zajel životní výsledek, měl super závod, hrozně se mu to povedlo a moc mu to přeju, protože je skvělý chlap.

Určitě je to super start a výsledek, za který jsem neskutečně rád. První závod, první start na olympiádě, hnedka stříbrná medaile. Je to neskutečný úspěch. Ale sám pro sebe jsem doufal v trochu víc. Vůbec výsledek neshazuju, pořád myslím, že to je neskutečný úspěch pro Česko.

Určitě se to nějak oslaví. Vůbec nevím, kdy se dostanu do vesnice, pořád musím myslet na desítku, kterou mám za pět dnů.

Jelikož Martina na tom teď není zdravotně úplně nejlíp, už jsem s ní pět šest dní mezi čtyřma očima nemluvil. Psala mi, že mi přeje hodně štěstí. V tom je fakt super týmový kolega. Od ní jsem dostával zprávy, ať to dám, ať zajedu dobře. To mě hodně potěšilo.

Už před vámi získala pro Česko první medaili Zuzana Maděrová. Motivovalo vás to?

Určitě to přidalo dobrou náladu. Závod jsem sledoval ještě před svým startem, když jsem jel v autobuse.