Fantastické umístění pro Tuže! Sprint klasicky ovládl Klaebo

Val di Fiemme (od našeho zpravodaje) - Když Janatová dojela ve čtvrté rozjížďce ve čtvrtfinále do cíle jen o desetinu vteřiny později než Italka Federica Cassolová, pochválila mázu a náramně se těšila na výkon Jiřího Tuže. A bylo na co!

Jednadvacetiletý běžec na lyžích v Teseru zazářil. Ve třetí rozjížďce nedal na těžkém stoupání soupeřům šanci a dostal se do luxusního náskoku. Ten sice v cílové rovince jeho soupeři stáhli, odchovance jabloneckého Ski klubu předjel Simone Mocellini, ovšem do semifinále český lyžař s přehledem postoupil.

A ve svém galapředstavení pokračoval i v další fázi bojů o medaile. Spolu s Norem Oskarem Opstadem Vikem své čtyři pronásledovatele odpárali v semifinále ještě před cílovou rovinkou. Ve finále však už mladý český reprezentant nestačil až nelidskému tempu Nora Klaeba a dojel na výtečném pátém místě se ztrátou 18,54 vteřiny.

„Neskutečné. Mým cílem bylo semifinále, ale s tím, jak jsem se cítil v kopci a jak jsme pak jeli… To je to, proč trénuji a proč ten sport dělám,“ neskrýval pak Tuž v cíli slzy před kamerou České televize. Stříbro získal Američan Ben Ogden a třetí dojel Oskar Opstad Vike.

Tuž se postaral o nejlepší český výsledek ve sprintu v olympijské historii. Dosavadním maximem bylo desáté místo Martina Koukala v roce 2002 v Salt Lake City v závodu volnou technikou.

Do čtvrtfinále se prodral i Ondřej Černý, tomu však v poslední rozjížďce postup mezi nejlepších dvanáct unikl jen o dvě setiny vteřiny. Rozhodovat musel až foto finiš. „Mrzí mě to. Semifinále jsem chtěl, obzvlášť tady na olympiádě. V této sezoně jsem tomu byl na svěťáku několikrát hrozně blízko, podobně jako teď. O to víc hořké to je. Ale na druhou stranu je to hezký výsledek, ale mrzí to, protože věřím, že mám na víc. Ve finiši jsem na to už neměl síly. Rval jsem to z posledního, ale bohužel jsem na to neměl,“ řekl český reprezentant.

A i Kateřině Janatové uteklo semifinále jen velmi těsně. Čtvrtou rozjížďku ve čtvrtfinále sice začala pomaleji, ale mocně finišovala. Nakonec cílem projela až těsně jako třetí. Za druhou postupující Italkou Federikou Cassolovou zaostala o pouhou jednu desetinu vteřiny.

„Zklamaná ale nejsem. Myslím, že tohle je jeden z mých nejlepších klasických sprintů. Říkala jsem si, kde jinde si mám zajet nejlepší výsledek než na olympijských hrách? Samozřejmě bych chtěla jet v top 12, ale myslím, že dobrý na to, jaký scházel kousek a jakou dobrou soupeřku jsem měla. A porazit Jessie Diggins v soupaži je dobrý skalp. Myslím, že až tolik lidí mi v soupaži nevěřilo a že jsou docela překvapení, jak skvělý jsem jela závěr. Když mám formu, tak takové výkony dokážu podávat,“ hodnotila Janatová.

„Věděla jsem, že bude rozhodovat velký kopec, a pokud tam budeme společně, tak svrchu se dá jet z pátého místa klidně na první. Možná jsem tam nechala moc velkou mezírku, ale s tím už člověk nedokáže moc udělat. A poslední zatáčku jsem trochu riskla. Vůbec jsem nepřemýšlela, jestli spadnu, prostě jsem to napálila a jela na hraně, abych měla co největší rychlost a byl z toho co nejlepší výsledek,“ popsala svou taktiku.

Sprinty žen nakonec naprosto ovládly Švédky. Vyhrála Linn Svahnová, druhá skončila Jonna Sundlingová a bronz bere i jejich krajanka Maja Dahlqvistová.