Článek
Milán (od naší zpravodajky) – Češi půl zápasu favoritovi statečně vzdorovali. „Věděli jsme, že nás budou Američané točit, ale tím, že se nám povedlo vstřelit první gól, tak jsme je dokázali psychicky nalomit,“ popisuje autor české branky, který gól mohl slavit i s rodinnými příslušníky na tribuně. „Seděli zrovna v tom rohu u branky, tak jsem na ně přesně viděl a mohl jsem tenhle moment prožívat s nimi.“
Geier doufal, že české vedení nějakou dobu vydrží, Američané ale dokázali ještě do konce třetiny vyrovnat. Zlomovým momentem utkání pak byly dva slepené americké góly během devatenácti vteřin. „Myslím, že nás to nalomilo, protože v takovém zápase se pak těžko vrací do hry,“ říká nejzkušenější český hráč.
Útočník, který začátkem dubna oslaví čtyřicáté narozeniny, startuje na své páté paralympiádě. „Poprvé jsme v pozici, kdy se od nás očekává medaile. A já doufám, že tenhle úkol splníme pro celou Českou republiku a český parahokej,“ říká rodák z Chomutova, který byl už v roce 2010 ve Vancouveru.
Reprezentační dres obléká Geier už dvacet let a je v tomto ohledu rekordmanem. Na svém kontě má přes 250 utkání a přes 260 kanadských bodů, což z něj dělá nejproduktivnějšího hráče v historii národního týmu. V šesti letech prodělal nádorové onemocnění míchy, které vedlo k částečnému ochrnutí dolních končetin. Cestu k parahokeji našel ještě v době, kdy tento sport u nás byl spíše okrajovou záležitostí.
„Je to mazec, to se nedá jinak říct. Když to člověk vidí, kam jsme se posunuli, to všechno okolo. Když jsme byli ve Vancouveru, tak tam byl jeden reportér, který se snažil dělat nějakou osvětu. Tady je plno novinářů, všechny to zajímá,“ říká nadšeně velezkušený Geier. „Na ochozech je spousta fanoušků, to taky dřív nebývalo. Já doufám, že to všem vrátíme ziskem medaile.“
