Článek
Milán (od naší zpravodajky) – Ještě před pár lety všichni parahokejoví brankáři chytali stejně, v tzv. klasickém posedu, kdy má brankář natažené nohy před sebou a beton upevněný ze shora. Pak ale kanadská škola přišla s dalším, revolučním způsobem.
„Je to specifické v tom, že sedíme čelem ke hře, protože v tom klasickém sedí gólmani bokem,“ říká gólman Patrik Sedláček, který je průkopníkem tohoto stylu chytání v Česku. „Vypadá to de facto jako běžný gólmanský rozklek, akorát je tam jen jedna noha.“
Tento způsob chytání byl dlouhou dobu pouze doménou zámořských celků a právě Sedláčka. Na právě probíhající paralympiádě je ale vidět, jak se tzv. kanadský posed rozšiřuje. „Ještě před pár lety jsme byli jen tři, teď už se to začíná hodně popularizovat,“ vypráví Sedláček.
V kanadském posedu kromě něj chytá například i slovenský gólman Eduard Lepáček a samozřejmě zámořští gólmani. Tento druh chytání samozřejmě není proveditelný, pokud má hráč obě nohy, a tak stále převažuje tzv. klasický posed. „Kluci v něm chytají do boku, takže mají trošku rychlejší přesuny, ale zase mají úplně otevřenou stranu lapačky,“ popisuje Sedláček.
Na to, jaký zrovna proti nim sedí gólman, musí samozřejmě reagovat i střelci. „My se s tím musíme vždycky poprat,“ začíná český útočník Martin Žižlavský. „Každý ten posed má svou slabší stránku, u toho klasického je tam více místa zepředu, ale zase jsou ti gólmani více pohybliví.“
Klasický posed
Gólman chytá z boku, beton má z vrchu saní. Uzpůsobení saní mu umožňuje trochu rychlejší přesuny, na druhou stranu má úplně otevřenou stranu lapačky a nevyplňuje tolik prostoru v brance.
Kanadský posed
Gólman sedí čelem ke hře, jeho přesuny nejsou tak rychlé. Brankář je ale schopen lépe vyplnit větší část branky a zapřít se i do jejího horního prostoru.
Existují dva posedy parahokejových gólmanů - vlevo klasický posed Martina Kudely, vpravo kanadský posed Patrika Sedláčka
Kanadský posed zase přináší výhodu většího vyplnění branky. „V tom betonu se dokážeme zvednout a zapřít se, říkáme tomu tzv. udělat krocana a trošku víc zaplnit ten horní prostor branky,“ říká Sedláček a Žižlavský ho doplňuje. „Mají pokrytý skoro celý prostor po ledě, takže je musí člověk trochu vyosit, aby mohl zakončit. Nebo zakončovat spíše ze stran.“
Přechodem Sedláčka z útoku do branky Česko získalo dva rovnocenné gólmany, kdy každý chytá v jiném posedu – Martin Kudela v tom klasickém, Patrik Sedláček v kanadském. „Je určitě výhoda, že máme v národním týmu oba typy gólmanů. Než začal chytat Patrik, tak jsme neměli možnost si to vyzkoušet i v tréninku proti tomuhle typu gólmana, takže to je pro nás super,“ uzavírá Žižlavský.
