Článek
Teď to mezi Sieglem a Kollerem ladí, nastupují společně v Sigi týmu, hokej spolu hrají často v jedné lajně. „Máme spolu fakt dobrý vztah," ujišťuje Siegl, který na ligové scéně nastřílel 176 branek. Samozřejmě nejvíc v dresu Sparty, ale i barvách Příbrami, Plzně či Mostu.
Jen během ročního hostování v bundesligovém Kaiserslauternu se mezi střelce nezapsal. I na německém angažmá přišla pochopitelně řeč.
| Horst Siegl |
|---|
| Narozen: 15. února 1969 |
| Fotbalová kariéra: 1978 – 1987 Slavia Karlovy Vary, 1987 – 1989 Sparta Praha, 1989 – 1991 RH Cheb, 1991 – 1995 Sparta Praha, 1995 – 1996 1.FC Kaiserslautern (hostování), 1996 – 2001 Sparta Praha, 2001 – 2003 Marila Příbram, 2004 Viktoria Plzeň, 2004 – 2006 SIAD Most |
| Reprezentace: 23 zápasů/7 gólů |
| Největší úspěchy: mistrovské federální tituly se Spartou v roce 1988, 1989, 1991,1992, mistrovské české tituly se Spartou v roce 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 a jako asistent trenér v roce 2007 |
| Vítěz Československého poháru se Spartou v roce 1988, 1989, 1992, vítěz Německého poháru s Kaiserslauternem v roce 1996 |
| Člen Klubu ligových kanonýrů se 176 góly |
„Asi to tak mělo být, teď už nemá cenu se v tom babrat. V prvním domácím zápase s Bayernem mi chytil zrzavý Kahn tři tutovky a já pak už góla nedal. Byla to prostě příležitost, která přišla a já ji neuchopil. Po roce Kaiserslautern z bundesligy sestoupil, já se vrátil z hostování zpátky do Sparty a v tu ránu jsem začal branky zase dávat," vzpomíná Siegl na angažmá na Betzenbergu.
Útočník Sparty Horst Siegl v sezóně 1993/94.
Vzpomíná i na transfery, které nevyšly. Třeba do Tottenhamu, kam měl odletět, aby se ukázal v přípravném zápase. Hned z ruzyňského letiště se ale vrátil, protože Spurs přípravu zrušili, a on tudíž nemohl na Ostrovech ukázat, co v něm je.
A Olympiakos Pireus? Tam také vůbec neodletěl. „Tehdejší prezident a majitel Sparty Petr Mach vyrukoval s tím, že když mě Řekové chtějí vidět, ať přiletí do Prahy oni. Nepřiletěli a my šampíčkem zapili, že zůstávám ve Spartě."
I na Petra Macha přišla v dalším díle Kopaček na hřebíku pochopitelně řeč. „Koupil Spartu za pět milionů, přišel a najednou to bylo něco jiného. Udělali se tituly, vyhrávali jsme skvělé pohárové zápasy s Marseille či Barcelonou a jeho to úplně pohltilo a nabilo energií. Takový člověk by byl teď ve Spartě víc potřebnější než ten, kdo tam momentálně je," srovnává Siegl éru, kdy na Letné hrával a dával góly, se současností.
Aktéři letenského Zápasu století s Barcelonou - dole zleva: Michal Horňák, Pavel Černý, Petr Kouba, nahoře zleva: Horst Siegl, Martin Frýdek, Lumír Mistr, Jozef Chovanec a Dušan Uhrin s maketami stadiónu.
Pochopitelně že reminiscencí a vzpomínek zaznívá v pořadu spousta. Na divoká léta, na to, jak se v „devadesátkách" fotbalistům žilo a s kým se stýkali a potkávali. Přišla řeč na spoluhráče, velké zápasy s Marseille a Barcelonou, na dvanáct mistrovských titulů, které Siegl se Spartou získal.
A samozřejmě i na trenéry Václava Ježka, který jej do Sparty přivedl, stejně jako na Jozefa Jarabinského, Jürgena Sundermanna, Jiřího Kotrbu i třeba Dušana Uhrina.
„Jo, i Dušan byl skvělej," vzpomíná Siegl, jak trenér Uhrin šel společně do koupě aut, které sparťanským fotbalistům nabízel s výraznou slevou letenský sponzor Opel a jak sám přemlouval Vonáška a spol., aby se k zájemcům přidali.
„Muselo nás být alespoň deset, kdo si auto koupí. A Dušan se postaral, že nás deset bylo" rozesmál se Siegl u mikrofonu Sport.cz.
Dušan Uhrin starší sleduje ligové utkání.
A navrch ještě přidal, jak po letech vezl bývalého sparťanského a reprezentačního trenéra autem, přitom přišla řeč na evropský šampionát v roce 1996 v Anglii a Uhrin měl strach, aby ho snad Siegl nevysadil v půli cesty. To proto, že se mu tehdy do konečné nominace nevešel a do stříbrného mužstva ho nevzal.
„I to jsme si vyříkali. Na Dušana byly tehdy vyvíjeny všelijaké tlaky. Aby třeba nebral nás dva s Frýdkem, musel čelit i tlaku z Moravy, takže i proto jsem se v nominaci neobjevil. A to jsem přitom kvalifikaci hrál a pomáhal postup vystřílet. Samo sebou to mrzelo. Zvlášť, když kluci došli až do finále. Alespoň za zásluhy jsem s nimi mohl jet. Ale i to je minulost, kterou jsme si s trenérem vysvětlili a já ho tehdy z auta fakt v půli cesty nevysadil," přísahá Siegl.
Podobných historek a vzpomínek je další díl podcastu Kopačky na hřebíku plný, a proto určitě stojí za poslech. Zvlášť, když v něm Siegl vypráví i o životě po kariéře, když se rozpovídal o svém Sigi týmu bavícím fotbalem fanoušky v Čechách i na Moravě a nijak se netajil tím, že hokej ho teď baví víc než fotbal.
Když se fotbalisté vrhnou na hokej - zleva Petr Čech, Horst Siegl a Jan Koller.
„Na ledě je to se mnou stejné, jako to bývalo na trávníku. Stojím u brány a dorážím puky do sítě," přiznává, že nebýt excelentních nahrávačů Jaroslava Černého, Karla Poborského a Jiřího Novotného, měl by hokejových tref na kontě mnohem méně.
„Radost ze vstřeleného gólu, o kterou jsem se mohl podělit s diváky, mi i po letech schází. Proto mít kouzelný prsten princezny Arabely, některé věci bych vrátil a chtěl je prožít zase," svěřuje se Horst Siegl.
