Hlavní obsah

Vracím se domů vyčerpaný více než jako závodník, říká Roman Kreuziger o pozici sportovního ředitele

Šestnáct let bojoval o vítězství na silnicích po celém světě mezi absolutní elitou. Před nadcházející sezonou cyklista Roman Kreuziger opustil profesionální peloton jako závodník a stal se sportovním ředitelem v týmu Bahrain Victorious, jednom z elitních týmů World Tour. A nejen o zasádní změně ve svém životě se rozpovídal v podcastu webu Sport.cz Mixzóna.

Foto: Sport.cz s Profimedia.cz

Roman Kreuziger byl hostem podcastu Mixzóna.Foto: Sport.cz s Profimedia.cz

Článek

Kreuziger popisuje, že jako závodník si po tréninku hodil nohy nahoru, ale v roli jednoho ze sportovních ředitelů týmu pracuje dlouho přes půlnoc a ze soustředění se domů vrací vyčerpaný více než v dobách, kdy kolo bylo jeho stoprocentní náplní. Vzpomíná na začátky v Liquigasu, proměnu týmů za šestnáct let a přibližuje servis, jehož se závodníkům dostává.

„Jako závodník jsem měl v hlavě jen trénink, závod a odpočinek. Když skončil trénink, hodil jsem nohy nahoru. Role sportovního ředitele je rozsáhlá. Vstávám v sedm, půl osmé, do postele jdu kolem půlnoci, i později. A domů přijedu vyčerpaný více než v roli závodníka," vypravuje Kreuziger.

Od nové výzvy jej neodradila ani skutečnost, že bude znovu často mimo domov. „Jsem zvyklý cestovat. Občas bylo cestování moc, ale já bych doma dlouho nevydržel. Cyklistiku mám rád a chtěl jsem zůstat v prostředí. Být v tomhle týmu, který byl loni pátý na světě a má velký potenciál je skvělé."

Jeho velkým bonusem jsou zkušenosti. Za téměř dvě desítky let profesionální kariéry v sedle poznal mnoho různých prostředí a sportovních ředitelů. „Prošel jsem šesti různými týmy a poznal jsem spoustu mentalit. Hlavně jsem se však naučil řeči, což je velice důležité. Vždy je lepší, když člověk mluví jazykem závodníka. Mítinky jsou v angličtině, ale když ředitel obchází pokoje, je pro závodníky příjemnější, když k nim mluví jejich řečí."

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •