Článek
Počítal jste sám po tak skvostném období, že by vás v NHL zvolili Hráčem týdne?
Já o tom ani nepřemýšlel. Soustředím se spíš na další týden, kdy máme zase další zápasy doma. Stejně to je věc, kterou nemůžu ovlivnit.
V prvních šestnácti zápasech jste nasbíral 11 bodů, pak tu samou porci během čtyř a v pondělí další gól a asistence. Čím to bylo, že jste se tak rozjel?
Někdy se to tak prostě stane. Jsou zápasy, kdy máte pět gólovek a nic z toho, a pak se třikrát dotknete puku a připíšou vám asistence. Ale radost z těch bodů jsem měl, hlavně když nám pomohly k výhrám.
Také vás katapultovaly do první desítky statistik NHL. Jak se vám tam líbí?
Já to zažil poprvé v životě. Najednou jsem uprostřed hráčů, kteří svoje výkony potvrzují každý rok. Nezlobil bych se, kdybych tam zůstal, protože by to znamenalo, že vyhráváme.
Dávají si na vás teď beci víc pozor?
Hmm, ani ne. Nezdá se mi. Poslední čtyři zápasy hraju v lajně s Claudem (Girouxem) a to se tak nějak čeká, že budeme rozhodovat zápasy a dělat body.
Na začátku sezóny jste si ale rozhodně nepískali...
Nedařilo se. Sešlo se víc věcí, ale v NHL se v jednu chvíli nemůže dařit všem třiceti klubům.
Za vašimi lepšími výkony prý stojí Girouxova řeč po prohře v Montrealu. Je to tak?
To byl zápas, kdy to vrcholilo. My nehráli dobře. Každý řekl, co si myslí, a probrali jsme to.
Křičelo se?
Nebyla to slovní přestřelka. Prostě jsme si rozebrali, jaké děláme chyby.
Když dojde k takové situaci, jste v kabině řečníkem?
Spíš poslouchám, ale když na to přijde, taky si řeknu svoje.
Na oslavách patnácti let od Nagana Robert Lang říkal, jak je mu vlastně líto mladých kluků, že už se tolik netuží parta u piva jako v devadesátých letech. Cítíte to obdobně?
Když hrajete obden, tak vážně nemáte čas chodit na pivo. Samozřejmě, někdy se to sejde, ale spíš řešíme klubové věci a hlavně v kabině. Určitě to je v tomhle směru jiné než před patnácti lety.
Trochu smutné, když není ani čas oslavit první hattrick v NHL. Nebyl jste trochu rozpačitý, že to bylo zrovna do pittsburské sítě vašeho kamaráda Tomáše Vokouna?
Vokyho respektuju jako super gólmana, ale nejde se dívat na to, že je proti vám zrovna on.
Ani v zápasech proti Ondřeji Pavelcovi z Winnipegu nemáte větší motivaci? V minulé sezóně se právě proti vám vytáhl k jednomu z nejhezčích zákroků sezóny.
Taky jsem to měl celé léto na talíři (směje se). S Ondrou to je vážně jiné. To se hecujeme před zápasem, po něm, ale i během zápasu... Zatím jsme proti nim hráli dvakrát a gól jsem mu nedal, ale podstatnější je, že jsme to s Jets naposled otočili z 1:3 na 5:3.
Minulý rok jste hrál s Jaromírem Jágrem. Není to bez něj v kabině Flyers smutnější?
To ne. Pořád je sranda. Džegra dál sleduju a fandím mu a mám radost, že mu to v Dallasu jde. Vždyť má skoro bod na zápas, to je super.
Nechybí vám ani jako soused? V Old City ve Philadelphii bydlel přece nad vámi...
Ten starý byt se ale prodal a já se přestěhoval víc do města, kde to taky není špatné. V jednom baráku tam se mnou bydlí třeba basketbalista (týmu Philadelphia 76ers) Jrue Holiday. Nemůžu říct, že jsme kamarádi, ale teď jsme se byli podívat, jak nastoupil proti Miami. To bylo možná první odreagování v téhle sezóně. Když hrajete 20 zápasů během pětatřiceti dnů, tak stejně musíte hlavně odpočívat.
