Ještě než vstoupil do profesionálního fotbalu, všichni kolem něj věděli, že tenhle malý a nafoukaný spratek to dotáhne daleko. Anglický fotbalista Paul Gascoigne byl obdařen mimořádným talentem. Když v roce 1990 dovedl reprezentaci do semifinále mistrovství světa, ležel mu Albion u nohou. Svou herní genialitu předváděl i během angažmá v Itálii a ve Skotsku. Postupem času se však ze zářící hvězdy stal padouch, který nakonec dopadl až na samotné dno...

Klidně zmlátil i manželku

V roce 1996 od něj odešla manželka Shel. Když vystřízlivěl, hořce litoval. Ale už bylo pozdě. „Při večeři jsme se zase pohádali, takže jsem si ze šampaňského a whisky namixoval pár drinků. Celá jídelna se dobře bavila. Shel se radši zvedla a šla pryč. Já se za ní rozběhl a začal ji bít. Udeřil jsem ji do hlavy a shodil na zem. Zlomila si přitom prst a křičela bolestí...“ vylíčil Gascoigne ve svojí mimořádně otevřené autobiografii.

Chlastal do němoty a šňupal

Pokud jde o alkohol, ctil jediné pravidlo. Nikdy nepít před tréninkem. Zato po šesté večer, s výjimkou dvou dnů před zápasem, chlastal do němoty. Pět dnů v týdnu byl namol! „Většinou jsem vyzunkl dvě lahve vína, jedno jestli bílého nebo červeného. A ještě jsem si pomohl prášky na spaní. Pak jsem s kamarády vyváděl. Abych ulevil svědomí, zkusil jsem taky šňupat kokain.“

Promrhal 20 miliónů liber

O svých příjmech nikdy neměl přehled. Někdy ho přepadnou myšlenky, kde jsou všechny jeho peníze. „Ani nevím, kolik jsem fotbalem vydělal. Asi 20 miliónů liber. Dnes vím jen to, že nejsem milionářem. Míval jsem v garáži devět harleyek. Zůstaly mi jen dvě, přitom nevím, kde jsou. Nemám už ani auto. A vlastně žádný domov.“

Musel se vzdát sexu

Při angažmá v Číně dostal zálusk na jednu modelku. Její přítelkyně však na internetu zjistila, jaký je Gazza darebák. Propadl panice, že už se u žádné ženské nechytí. „Jsem tedy sviňák a ničema? Kdo by si začal s někým, kdo má tolik problémů a navíc bije ženy? Prohlašuji, že jeden rok jsem ani jednou neměl sex...“

Chtěl být radši mrtvý

Gascoigne začal trénovat Kettering Town, tým hrající šestou nejvyšší anglickou soutěž. Ne dlouho, také na lavičku chodil koučovat nalitý... „Za to, jak dnes žiju, si můžu sám. Jsem velké egoistické prase. Velmi často jsem si přál, abych byl radši mrtvý. Nikdy jsem ale nenašel dost odvahy, abych spáchal sebevraždu...“