Hlavní obsah

Historické milníky Synot ligy: Mercedes Švancara vyjel z garáže a ohromil gólem à la Maradona

Petr Švancara - to byl svého času postrach snad každé ligové defenzivy. Nikdy mu nechyběla správná fotbalová drzost či originální myšlenky, z kterých vzešla spousta krásných gólů. Ten nejhezčí vstřelil vyhlášený bavič v malém pražském derby proti Střížkovu a jeho trefa byla dokonce vyhlášena Gólem roku 2008 i druhou nejlepší brankou v historii samostatné ligy.

Švancara

 
Článek

Byla neděle 14. září 2008 a v Praze dopoledne probíhala bitva mezi Žižkovem a střížkovskými Bohemians. Od začátku zápasu byl jeho hlavní hvězdou domácí útočník Petr Švancara, jehož malé pražské derby evidentně pohltilo.

Nastartoval ho moment z šesté minuty, o kterém se mluvilo ještě dlouhý čas. Švancara převzal na polovině balon, jako baletka s ním protančil kolem čtyř protihráčů a pak ho chladnokrevně obloučkem poslal do sítě. Stadión byl v tu chvíli v extázi. Viktorka vedla 1:0 a soupeře nakonec složila výsledkem 4:2.

"Prostě v mé elektrikářské hlavě bez maturity seplo, že to přesně takhle udělám. Měl jsem rychlost a prokličkoval to jako Jarda Jágr. A zakončení? Kdyby se mi to nepovedlo, tak mě poslali do béčka. Na první pohled laxní, ale zároveň geniální," smál se tehdy "Mercedes" po utkání.

K přezdívce přišel díky jedné ze svých nezapomenutelných hlášek. „Jsem jako mercedes, který nevyjel z garáže," brblal Švanci, když během angažmá ve Slavii zahříval jen lavičku.

S božským Diegem jsou si podobní...

Spektakulárním gólem ovšem Švancara na Žižkově ohromil. A rozhodně se nebránil ani srovnání s legendárním Argentincem Diegem Maradonou a jeho božským sólem. "To sedí, vždyť jsme si oba tolik podobní..." smál se.

Jeho trefa získala hned několik ocenění. Byla vyhlášena Gólem roku 2008 a v loňské anketě LFA a portálu iDnes.cz i druhou nejkrásnější brankou od vzniku samostatné české soutěže. Lepší než on už byl pouze hradecký David Zoubek a jeho kop škorpión.

"Ten gól byl takový můj dětský sen. Vždycky se mi totiž líbil Maradona, který na mistrovství světa v Mexiku taky prošel od půlky až k brankáři a skóroval," vzpomíná dnes s úsměvem Švancara.

"Já jsem tenkrát dostal skvělý balon od Aleše Hrušky a měl tu výhodu, že nikdo ke mně nedostupoval. Protihráči nejdřív couvali a pak šli na mě postupně jeden za druhým. Já využil svou vyčůranost a došel až ke gólmanovi, tam naznačil prudkou střelu, ale pokusil se o dloubáček. Ten mi vyšel a já na to dodnes moc rád vzpomínám," doplňuje legenda.

Pokusí se jeho sváteční kousek někdo brzy napodobit?

Reklama

Související témata: