Článek
Tokio (od našeho zpravodaje) - „Ale byl to krásný závod. Věděl jsem, že na to Honza má, jen potřeboval pokus trefit a to se mu povedlo na těch 231,“ hlásil šťastný kouč.
Má bronzy z olympiády a mistrovství Evropy, medaile sbíral i v hale. Ale na světové scéně zůstal Bába nejvýše v Tegu 2011 těsně pod stupni vítězů. „Takže si mě teď Honza bude dobírat,“ tušil 41letý kouč. Ale vůbec mu to nevadilo.
Štefela pod jeho vedením udělal za poslední dva roky velký výkonnostní progres. Ale první krok musel vzejít od samotného skokana. Oblíbené klobásky a jitrničky potřeboval nahradit zdravější stravou, pivo až na oslavu úspěchů. Tak jako teď v Tokiu.
„Životospráva v tom hraje velkou roli, to je alfa a omega. Pak je schopen víc a kvalitněji odtrénovat, lepší regenerace. A bylo to znát. Nemůžete dělat jen jednu věc pořádně a na další kašlat,“ ví Bába, a už i Štefela.
„Závodil letos v Monaku, pak měl týden volno, mohl si skoro dělat, co chce. Zůstal tam s přítelkyní v Nice, říkal, že jedl a pil, co mu přišlo pod ruku, ale pak to utnul, sedm týdnů držel a vyplatilo se,“ oceňoval Bába Štefelovu proměnu.
Ve 24 letech dozrál čahoun ze slezského Zátoru ve velkého závodníka. „Ještě loni na olympiádě se trápil, byl rozklepaný. Teď už si může trošku diktovat, jak má ten průběh vypadat a respekt z něj mají ostatní,“ chválil svého svěřence, který loni v Paříži skončil devátý. A drží si parádní bilanci, že nikdy na velké akci nevypadl v kvalifikaci.
Mixzóna s Jaroslavem Bábou a Janem ŠtefelouVideo: Sport.cz
Do Tokia nejel přímo v pozici medailového favorita, ale letošní výkony ho pasovaly do skupiny výškařů, kteří se na pódium můžou prosadit. „On se snažil to moc nečíst a neposlouchat, ale samozřejmě se o medaili mluvilo. Ale zvládl to bravurně, nepoložilo ho to. Má asi chlapec dobré nervy,“ s úsměvem oceňoval Bába.
Dobrým krokem se ukázal i kemp v Iwaki, kam se s několika dalšími českými atlety výškařské duo vydalo, aby se vyhnulo shonu přímo v Tokiu. „To bylo famózní. Skvěle se o nás postarali, jak o malé děti, nic jsme nemuseli řešit. Měli jsme stadion jen pro sebe, nic nám nebralo energii a přijeli jsme dva dny před kvalifikací,“ pochvaluje si Bába.
Poslední závod sezony s bronzovou tečkou se pak chystal oslavit i se svým svěřencem. „Když vydrží zdraví, věřím, že Honza ještě neřekl poslední slovo,“ rozloučil se před cestou ze stadionu.
