Článek
Téměř dva roky vás Grigar v lize nepustil do brány. A teď jste v Příbrami dostal tři góly. Takhle jste si asi svoje vystoupení nepředstavoval. Štve vás to hodně?
Štve, je to nepříjemné, ale když jste horší a prohrajete, nic s tím nenaděláte.
Daly se chytat gólové lahůdky příbramského Mašána Azize?
Těžko. První trefil nádherně přes zeď. Nevím, jestli tam někdo nevyskočil. Jeho druhá gólová střela se otřela o tyč. Obě byly krásné, pro gólmana je to obtížné, asi se s tím dalo těžko něco dělat. V závěru na mě šel Valenta sám, mohl si vybrat místo, kam vystřelí.
Čím si vysvětlujete, že kromě akce, z níž jste snižovali z vašeho pohledu na 1:2, jste nebyli pro Příbram moc nebezpeční?
To nevím, musíte se zeptat hráčů v poli.
Co tedy říkáte jejich výkonu?
Vůbec jsme nechytili začátek. Hráli jsme ustrašeně a za to jsme zaplatili. V průběhu zápasu jsme si pak nevytvořili ani žádnou pořádnou šanci. Takhle se hrát nedá.
Teplice jsou namočené do boje o záchranu. Napadlo by vás, že se něco takového může stát?
Před začátkem sezóny ani v nejmenším. Teď je to realita. O záchranu hrajeme už dlouho. Každý zápas je pro nás důležitý, zejména pak takové, jako byl ten v Příbrami.
Nemáte obavu z paniky?
To ne, konec tabulky je hodně vyrovnaný, tahle prohra nemusí nic znamenat. A doufám, že nebude. Do konce jara zbývá ještě dvanáct kol. Musíme to zvládnout.
Čím se dá taková situace zlomit?
Potřebujeme jeden dva zápasy vyhrát, tím se zvedne sebevědomí hráčů a snad se to zlomí a naše hra se zvedne. Teplice patří v tabulce úplně jinam, než kde jsou.