Článek
Marbella (od našeho zpravodaje) - Hanáci našli v lednu útočiště v ohromné rezidenční oblasti Sotogrande přibližně 50 kilometrů od Marbelly. Jsou odříznuti od rušného dění přímořských letovisek. Prostředí jako kdyby symbolizovalo to, co Pavel Hapal ke své práci někdy potřebuje. Klid.
„Například přes Vánoce jsme hodně pracovali. Jako trenér jsem měl možnost si třeba na týden odpočinout a věnovat se rodině, teď ne. Zvykám si. Používám daleko víc telefon, i když jsem typ člověka, který když má možnost, tak ho odloží a nechce být jeho otrokem. Bohužel, v této funkci to jinak nejde,“ líčí s úsměvem Hapal.
Když mu řeknete, že je po konci na lavičce Baníku v novém prostředí, ihned vás opraví: „Jsem v Olomouci doma. Hodně jsem se sem těšil, po 25 letech na rodnou půdu.“ A zdůrazňuje, že v roli sportovního manažera využívá zkušenosti, které nasbíral jako kouč.
Netáhne vás to přeci jen někdy zpět na lavičku?
Možná by se tak dělo, ale jsem jen v roli pozorovatele. Pokud není jiná práce, docházím na tréninky a snažím se je co nejvíce sledovat. Jen s rozdílem, že do nich nezasahuji.
Trenér Tomáš Janotka má volnou ruku?
Ptá se mě na zpětnou vazbu, například tady na soustředění si povídáme každý večer. Chce slyšet můj názor. Nejdůležitější a finální rozhodnutí pak ale musí udělat on. Já mu mohu jen dát postřehy.
Vydráždil vás už něčím, že jste musel zasáhnout?
To zatím neproběhlo. Mám výhodu, že jsem dlouhé roky trénoval a vím, jak jsem se cítil. Do ničeho Tomáše netlačím. Nechodím do extrému, protože jsem to sám neměl rád. Většinu kroků nechávám na něm. Pokud on chce, zkonzultuje je se mnou, a pak se rozhodne.
Přeci jen jste ale člověk, který spolurozhoduje o jeho budoucnosti. Jak se věci měly koncem minulého roku?
Vše bylo hodně mediálně nafouknuté. Hned po návratu z Gibraltaru, kde jsme v Konferenční lize padli s Lincolnem, jsme si popovídali a jako sportovní vedení vyslovili Tomášovi důvěru. V té době téma hodně rezonovalo. Na našem postoji pak nic nezměnil ani debakl 0:5 ve Zlíně. Žádného jiného trenéra jsme nehledali a s nikým nekomunikovali. Byla to mediální věc.
Přehodnotili byste to, pokud by Sigma nepostoupila v Konferenční lize, což se nakonec povedlo i trochu se štěstím?
Nemyslím si. Opravdu to nebylo na pořadu dne. Vše jsme si samozřejmě vyhodnocovali, ale nevěřím, že někdo ze sportovního úseku přemýšlel, že bychom Tomáše Janotku odvolali.
Trenér tedy pokračuje a v zimě mu dorazilo už šest posil plus navrátilci z hostování. Není to moc?
Jsme možná někomu trnem v oku, protože jsme dovedli hodně kvalitních borců. Uvidíme, jestli ještě něco přibude v dalších týdnech. Na podzim bylo vidět, že až na Zlín jsme výborně bránili. Naopak chceme zkvalitnit kádr směrem nahoru, podpořit ofenzivní činnost a přivést hráče, kteří dokáží řešit situace finální přihrávkou nebo zakončením.
To se povedlo například v Antonínu Růskovi nebo Danijelu Šturmovi. Vedle něj máte i další čtyři nové cizince. Stejná otázka - není to na Olomouc, která hodně spoléhala na české hráče, najednou moc?
Nemyslím si. Pořád máme mnoho našich kluků, takže z tohoto pohledu by národnost neměla dělat problém. Při zjišťování informací samozřejmě zkoumáme charakter, i to je pro nás při výběru posil klíčové. Zároveň je důležité říct, že trend nechceme měnit. Nároky na odchovance budou daleko vyšší. Budeme cílit na větší kvalitu, kterou v klubu momentálně na určitých postech prostě nemáme. Logicky pak přivádíme hráče, kteří by měli být rozdíloví.

Generální sportovní manažer Sigmy Olomouc Pavel Hapal na soustředění ve španělské rezidenci Sotogrande.
Už jste oficiálně dotáhli Václava Sejka. Zájem o podobné hráče ukazuje, jaké má najednou Sigma možnosti. Užíváte si to?
Je to něco jiného, co zažívám poprvé. Těší mě, že dokážeme zkvalitnit kádr třeba i zahraničními hráči a že nejsme vázáni jen na to, co si vychováme. To ale neznamená, že přestaneme klást důraz na mládež. Naopak. Chceme mít ještě lepší akademii a pokračovat v tom, co Olomouc dlouhodobě zdobí. O Sigmu je najednou velký zájem a všichni vidí, co se zde děje. I média a lidé obecně nás možná berou s lehkou nadsázkou a recesí.
Jak to myslíte?
Vtipy na široký kádr. Viděl jsem, jak někdo vyfotil třípatrový autobus a napsal tam, že tak budeme jezdit na zápasy. Jenže podívejte, na soustředění máme 25 fotbalistů do pole a čtyři gólmany. Baník jel ve 24 hráčích, takže zas tak nafouklí nejsme. Samozřejmě si jsme vědomi, že posilami se kádr zvětšuje, takže musí přijít i posuny směrem ven.
Kdo to odnese?
Nevím. (smích) Konkurence se zvětšuje a zůstane ten, kdo bude kvalitnější a pro tým přínosnější. Nemyslím si však, že by na to měli doplatit primárně odchovanci. Například v Konferenční lize je potřebujete mít na soupisce. Určitě se jich zbavovat nechceme, jen uvidíte, zda někdo nepůjde za větší minutáží, jako třeba Adam Dohnálek na hostování do Prostějova.
Vrátím s k tomu, jaké má Sigma možnosti, jak se je na trhu aktivní. V létě v Baníku jste zažil opak a Ostravané to teď dohání.
Když se na to podívám zpětně, největší problém byl, že na odchody se reagovalo pozdě a nikdo nepředpokládal, že budou mít takový dopad. Baník je v sestupových vodách a rozhodli se, že je potřeba zasáhnout, a hráče přivádí. Musím ale podotknout, že ani úvod sezony nebyl podle mých představ, neměli jsme top formu jako třeba o rok dříve s Kodaní. Mužstvem odchody zahýbaly, hráči o nich předem věděli. Pracovali jsme s tím, ale výsledek se nedostavil. Mnoho lidí nás kritizovalo za dvojutkání s Celje. První zápas právem, doma to ale bylo jinak. Možná dát první branku, mohli jsme bojovat o postup. Bohužel.
To bylo předkolo Konferenční ligy, právě Olomouc v této soutěži ale postoupila do vyřazovací fáze, tudíž si Evropu nakonec užíváte.
Je to výzva a vidím, jak se zvětšil i fanouškovský zájem. Doufám, že se nám play off s Lausanne podaří vyprodat. Je to těžký soupeř, byť Crystal Palace by bylo asi ještě o level výš. Osobně jsem si však přál právě Švýcary, a to hlavně kvůli daleko snazší logistice. Jestli je soupeř hratelnější, to uvidíme. Uděláme vše, abychom postoupili a aby dorazilo co nejvíce fanoušků. Péče o ně je důležitá, snažíme se, ale nejde to ze dne na den. Je potřeba dotáhnout mladé lidi. Na ně cílíme.
Myslíte, že pomáhá i vaše jméno?
Netuším, skrývám se trochu v ústraní, nevidíte mě na hřišti ani na lavičce. Ale jsem Olomoučák, prožil jsem zde krásné roky, takže možná díky tomu byli lidé s mým návratem ztotožněni. Udělám vše pro to, abychom jim dělali radost. To mohu slíbit!
Kam směřuje vize Sigmy dál?
Máme hlavně dlouhodobou vizi. Je jasné, že nároky budou ze všech stran daleko větší. Každý, kdo dělá fotbal, chce být úspěšný, ideálně nejúspěšnější. Vše by mělo směřovat k horním patrům tabulky tak, abychom znovu ochutnali pohárovou Evropu. To bychom si hrozně přáli. A opakuji, hlavně dlouhodobě a opakovaně. Pro jaro se soustředíme na domácí ligu i Konferenční. Potřebujeme dobře odstartovat doma s Hradcem, abychom se posunuli v tabulce výš. A kdyby se Evropa nepovedla? Budu zklamaný, stejně jako jsem po každé porážce. To je fotbal.
Na Evropu se i lépe shání posily.
Když kluci vidí, že tam jsme, je to pro ně lákadlo. A pokud v Evropě chtějí hrát příští sezonu, musí nám k tomu pomoct. Takhle jednoduché to je. Naše cesta je ale podle mě na začátku.
Rozvedete?
Ještě nedávno byla Sigma odkázána na to, koho vychová, koho prodá do Sparty nebo Slavie. Nechci říkat, že už to pro nás nebude zajímavé, ale chtěli bychom posouvat hráče dál. Do jiných soutěží, klidně do top pěti v Evropě. To je naše vize. Jen nic samozřejmě není tak, že přivedete tři nové kluky a hned řeknete, že skončíte třetí. Když začínáte sezonu, chcete být nejúspěšnější, to znamená první. To řekne každý z vedení klubů. Pak nastává realita a nějaký vývoj sezony. Když se ale podíváme na investice do českých klubů, tak možné je všechno.
Podobně to možná myslel i majitel Liberce Ondřej Kania, když do Olomouce vzkázal, že trio Armin Mahmič, Vojtěch Stránský a Lukáš Mašek prodá, pokud bude Olomouc hrát bundesligu nebo La Ligu, a do té doby ani za miliardu.
Je to jeho rozhodnutí. V minulosti už do médií řekl hodně věcí. Je to jeho projev a stejně pak záleží na poptávce a nabídce. Když vezmu minulou sezonu, Liberec nebyl asi spokojený a nadšený. Teď jsou v první šestce, hrají pěkný fotbal a daří se jim zabudovávat mladé kluky. O to větší motivaci mají hráče napříč ligou neprodávat a skončit na pohárových příčkách. Stejné ambice může mít před jarem osm nebo devět týmů.
Jak vy vnímáte rozpuk přestupových částek napříč českými soutěžemi?
Někdo říkal, že je to šílené. A že jsme to odšpuntovali my, ale nemyslím si to. Jsou tady i jiné kluby, třeba oba z Brna, které utrácí peníze za fotbalisty, které chtějí. Za mě je to dobře hlavně pro hráče. Mnoho z nich bude přemýšlet tak, jestli je nutné jít do zahraničí, protože tady dostanou slušné podmínky, bude jim fajn a setrvají v české lize. Pro fotbal je dobře, když v něm jsou peníze. Samozřejmě finance jsou jedna věc…
A druhá?
Skladba týmu. Vrátím se do Baníku, když jsem přicházel a zachránili jsme se. Pak se přivedlo asi 13 hráčů, tenkrát docela bezejmenných a neznámých. Sedlo si to a najednou jsme uhráli čtvrté a třetí místo. Bylo to na základě dobrého vytipování. Naopak, když někdo šel pryč a vypadlo jedno kolečko motoru, najednou to nefungovalo.
Máte příklad?
Ewerton. Sám nám udělal klidně deset zápasů a velmi těžko se nahrazoval. Pořád tvrdím, že není nejpodstatnější utratit co nejvíce peněz, ale najít hráče, který pasuje do systému a dodá kvalitu. Nechci se nikoho dotknout, ale i ve Spartě nebo Slavii bylo několik přestupů za velké částky a nepovedly se. To se stává. Znamená to větší tlak na akademii i skauting, který jsme posílili.

Generální sportovní manažer Sigmy Olomouc Pavel Hapal na soustředění ve španělské rezidenci Sotogrande.
Pojďme ještě směrem ven. I vy máte v kádru zajímavé prodejní artikly. Jan Koutný, Abdoulaye Sylla a další.
Rozhodně, ale zatím o žádné nabídce nevím. O nějaké, která by nás zajímala.
A nezajímavých?
Těch je spousta. Kluby vidí, že máme široký kádr, tak se ptají. Nabízejí hostování a podobně. Nabídka v řádech milionů eur, nad kterou bychom uvažovali, ale zatím není. Například Honza Koutný opakovaně prokazuje kvalitu, častokrát nás podržel nebo zachránil. Navíc jde o mládežnického reprezentanta s ohromným potenciálem.
Pokud by dorazila, prodali byste ho přímé konkurenci?
To nevím, muselo by jít o kolektivní rozhodnutí i majitele a představenstva. Nedovedu si to ale teď představit. Jsme rádi, že ho máme, stejně jako celou gólmanskou sestavu. Tadeáš Stoppen společně se zkušeným Matúšem Hruškou výborně kryjí záda a vytvářejí na Honzu tlak. Tady jsme kvalitně zabezpečeni.
Když už jsme u tlaku, jak ho snášíte vy?
Trénoval jsem 25 let na nejvyšší úrovni a byl pod tlakem pořád. Vytváříme si ho na sebe sami tím, že děláme ve fotbale to nejlepší, co umíme. Největší hloupostí by však bylo si ho extrémně připouštět. Nejhorší, co můžeme udělat, je, že mu podlehneme. Tlak vás posouvá. Osobně mám rád výzvy a chci něčeho dosáhnout. Jako hráč i trenér jsem se snad nikdy nesmířil s nějakou šedí nebo průměrem.
Vyžadujete to i od lidí kolem sebe?
Každopádně. Bereme jen hladové kluky, kde vidíme chuť se posouvat. A ne ty, kteří by chtěli jen trafiku.















