Článek
Benidorm (od našeho zpravodaje) - „Tak jsem tady, pánové.“ Bylo pár vteřin před půl dvanáctou dopoledne, do kavárny hotelového komplexu ve španělském Benidormu právě dorazil Adolf Šádek. Jako vždy včas. Vzápětí se generální ředitel Viktorie mocně rozpovídal. Především o „nové“ Plzni.
Co všechno se v Plzni mění?
Herní styl, tréninkové procesy. Martin (Hyský) do toho vnesl své prvky, vlastní invenci. Je to náročnější, tréninky jsou delší, obměnil se kádr. Kluci, co přišli, jsou hladoví a touží po úspěchu jako trenér. Martin je interaktivní na hřišti, snaží se s hráči dělat věci prakticky. Takže se mění spousty věcí – způsob hry, trénování a kompletně systém jako takový.
Fotbalisté Plzně se radují z gólu proti Sonderjyske na soustředění ve Španělsku.
Mění se váš pohled na fotbal?
Musí se změnit. Přišel nový trenér, zvykáme si na sebe, zvykám si na jeho způsob práce. Také já vystupuji ze zažitého stereotypu. Martin hodně pracuje s novými technologiemi. Vytváříme nové skautsko-datové oddělení, přenastavujeme analytiku vlastních hráčů. Nejenom těch, které přivádíme.
Změna je i příchod silného majitele Michala Strnada. Začala tím v Plzni nová éra?
Po nástupu Michala Strnada se to dá určitě nazvat novou érou. Klub musí reagovat na to, co se děje v českém prostředí. Nemyslím v rámci milionů a miliard. Ale musíme reagovat na trendy, jak se fotbal brutálně vyvíjí, zrychluje, objevují se v něm nové věci. Také my staří psi se musíme učit novým kouskům.
Jak vám to jde? Třeba realizační tým se v Plzni významně rozšířil.
Jde mi to, snažím se naučit se všemi technologiemi, abych s lidmi okolo týmu o těchto věcech mohl diskutovat. Když jim nebudu rozumět, těžko se mi s nimi bude pracovat a nějak jim oponovat. Musím se naučit, co umí oni, a vidět fotbal podobně jako Martin.
Záložník Patrik Hrošovský opět oblékl dres Plzně.
Vnímáte, že ve spojení s Michalem Strnadem z vás mají konkurenti větší obavy?
Pro obě pražská S jsme byli vždycky těžší oříšek. Příchod Michala Strnada může některé lidi budit ze spaní. Plzeň může nyní vzbuzovat ještě větší respekt, ale peníze vám nezaručí, že se automaticky posunete. Neplatí, že podle vydaných peněz bude vypadat tabulka na konci ligy. Víte, chtěl bych zase hrát s Barcelonou, jako nyní Slavia. Tohle nás motivuje, abychom byli lepší a vytvářeli na Spartu a Slavii tlak.
Nadchnul se Michal Strnad pro Plzeň?
Lidé, co jsou ve vedení Plzně od Michala, pro fotbal nadšení jsou. Michal, když má čas, určitě fotbal sleduje. Má spousty jiných aktivit, když ale má čas, na fotbal přijde. Kdyby se pro fotbal svým způsobem nenadchnul, klub by si určitě nekoupil.
Chce po vás Strnad, abyste se odvázal v přestupech a přiváděl hráče za vyšší částky?
Naše politika zůstává stejná. Určitě po nás nechce utrácet peníze, když je utrácet nemusíme. Na druhou stranu – když to bude nutné a budeme je potřebovat utratit, tak je utratit můžeme. Abych ale dostal pokyn - musíme koupit to nejdražší, protože jsem jeden z nejbohatších, takhle věc určitě nestojí. Každý gramotný člověk ví, že Michal Strnad ty peníze má. Jenže to neznamená, že je musíme utratit hned a pustit se do lehce přiškrcených dostihů, které se někde dějí.
Co s vámi dělá nástup silných majitelů do českého fotbalu? Třeba Olomouc utratila přes zimu za posily zatím kolem 200 milionů korun.
Je každého věc, jakou zvolí filozofii, jakou strategii, aby byl s klubem úspěšný. Jedna věc je peníze mít, druhá věc je s nimi dobře pracovat, dobře je investovat. Neodsuzuji to, je to jejich vlastní cesta. Zda zvolili správně, se ukáže v čase. Neumím si ale představit, že v jednom přestupovém období utratím takovou sumu. My ji musíme nejdřív vydělat.
Zvyšují se tím i ceny za české hráče? Za mladoboleslavského útočníka Matyáše Vojtu dala Sparta přes 100 milionů korun.
Nechci spekulovat, jestli má Vojta takovou cenu, nebo ne. Má ho Sparta, bude ho hrát, pak ho třeba i dál prodávat. Pokud se mu bude dařit a naplní potenciál a talent, mohou ho v budoucnu opravdu prodat za mnohonásobek. Ale když na první dobrou řeknete za českého hráče více než 100 milionů korun, tak je to vážně na zamyšlenou.
Přemýšleli jste o Vojtovi také, nebo když jste spatřili jeho cenovku, řekli jste si, že do takového závodu se Spartou nejdete?
Vojtu jsme na našem shortlistu nikdy neměli, teď jsme se o něm nebavili. Neříkám, že není dobrý fotbalista, ale neměli jsme ještě vyřešený odchod Durosinmiho, vrátil se Dan Vašulín. Nedávalo nám smysl pouštět se v tuhle chvíli do tohoto transferu. Bavili jsme se o něm možná před půl rokem s Davidem Trundou a Jirkou Müllerem, který ho zastupuje. Ta cena už tenkrát byla… Jirka mě škádlil, ale když mi řekl číslo, myslel jsem, že si spletl kurzy a měnu (smích).
Bude běžné platit za hráče v české lize kolem 100 milionů korun?
Bojím se toho. Bavíme se o rozmezí od půldruhého milionu do čtyř milionů eur. Nechci se dotknout hráčů, ale neříkám tím, že tahle cena odpovídá kvalitě. Realita na trhu nás bohužel nutí k tomu, že se v lize bude výrazně snižovat kóta hráčů s českým pasem. Když ale budeme vynakládat takové prostředky, budeme chtít záruku stoprocentní kvality. Nedáme peníze jenom proto, že teď je takový trend v Česku. Ať si to kluci z jiných klubů nadělují mezi sebou a vyřádí se. Doteď byli mnozí zvyklí si od nás hráče z Plzně brát zadarmo nebo na hostování a my je platili. Moc se těším, že tenhle trend se změní. Až u nás někdo zaťuká, řeknu mu tři, čtyři, dva a půl milionu. Přeci si, kámo nemyslíš, že ti to budeme dávat gratis.
Co se ještě změní?
S výší přestupních částek se určitě změní i základní platy hráčů. Pro některé kluby to bude opravdu složité, pokud nemají silného vlastníka, nebo to nejsou ochotné zaplatit. Ještě tak dvě přestupové období bude poměrně zajímavé sledovat, co se v českém fotbale bude dít. Pak se to buď zastabilizuje nebo se to urve úplně. Doufám, že se to v čase spíš někde zastropuje. Přece nemůžete za rok utratit třeba tři sta milionů korun a být spokojeni se šestým, sedmým místem.
Reprezentační kouč Miroslav Koubek navštívil své bývalé svěřence z plzeňské Viktorie.
Utrhli se agenti, kluby a lidé navázaní na český přestupový trh ze řetězu?
Je to tak, v současných českých podmínkách je skoro lepší hráče ani nedělat. Někomu pošlete nabídku za půldruhého milionu eur nebo za dva, a on se cítí ještě uražený. Považuji toto opravdu za hloupý vtip. Když pak vidíte, jak složité je prodávat hráče do zahraničí za sedm, osm, deset milionů eur. Nejsme tady v reálném čase, spíš se pohybujeme v takovém meziprostoru. Do fotbalu vstoupil velký počet movitých lidí a narušilo to standardní prostředí.
Jste spokojení s tím, jaký jste v zimě v Plzni dali dohromady kádr?
Pracovali jsme s nějakým předstihem, chceme být připravení. Je to ale poměrně rychlé – jaro uteče a zase se připravujete na další soutěžní ročník. S přestupy jsme určitě neskončili.
Co pro vás znamená návrat Patrika Hrošovského?
Přivést Patrika pro mě byla priorita. Z mnoha důvodů. Po odchodu Lukáše Kalvacha nám chyběl klasický lídr v kabině, výjimečný fotbalista a skvělý člověk. Rozhodně to bylo složité. Dimitrimu De Condému, sportovnímu řediteli Genku, jsem před pěti měsíci odmítl dvanáctimilionovou nabídku na Durosinmiho. Čekal jsem lehčí odplatu. S velkou grácií jsem to při jednáních pociťoval. Patrik také musel vyvinout patřičné úsilí, chtěl se vrátit. Bez součinnosti nás všech bychom nebyli schopni transfer dotáhnout.
Proč jste odmítl tak vysokou sumu za Rafia Durosinmiho? A jak jste mu tohle vysvětlil?
Bylo to nesmírně složité. Prošel si zraněními, shořely mu dva přestupy - Frankfurt, později Wolverhampton. Úraz, dvě operace kolene, pak odmítnutý Genk… Hráč si to samozřejmě v hlavě nese. Myslím, že Rafiu mohl být trpělivější a čekat na jiný klub, než je Pisa, která bude mít velký problém se v Serii A udržet. Byla to ale jeho volba. Seděl mi před soustředěním u kanceláře každý den ráno, v poledne.
Nechtěl jste absolvovat vysvětlování podruhé?
Tohle nejde donekonečna. Jednou, dvakrát hráče asi můžete restartovat, ale pak začne přemýšlet o tom, že se zraní, nebude moct přestoupit a zhroutí se mu svět. Rafiu má také početnou rodinu v Africe, Pisa mu určitě nabídla víc peněz. Byť nejde úplně o přední italský klub, bylo to fér. V létě jsem mu řekl, že když přijde něco v těchto intencích, tak ho pustíme. Nabídka byla lepší než od Genku.
U kanceláře vám ale může brzy sedět zase někdo jiný.
Nemyslím. Třeba Sampson (Dweh) prodloužil smlouvu do roku 2029. Hráči vědí, že když si to odpracují jako Rafiu a přijde nabídka z top 5 evropských soutěží, která bude dávat smysl a my na to budeme sportovně připravení, mohou přestoupit. Merchas (Doski) také podepsal do roku 2029, přestože má fantastickou fazonu. Přes jeden zápas se může s Irákem dostat na mistrovství světa, k tomu má německý pas. Ví, že prodloužení automaticky neznamená, že nepřestoupí. Jemu to dává klid, jistotu, já zase vím, že pokud na hráče přijdou zajímavé nabídky a budeme se na to umět připravit, pustíme je. Myslím, že teď nikdo ťukat na mé dveře nebude.
Směrem k jarní části ligy – koukáte nahoru na Slavii a Spartu, nebo si spíš budete hlídat nebezpečné vlčáky kolem vás?
Pořád koukáme nahoru, ale nikdy nezapomínáme koukat ani za sebe. První tři kola to mohou odpinknout nahoru i dolů. Jsme si vědomi, že nemáme žádný komfortní polštář. Ztrácíme šest bodů na Spartu, tu máme doma, Slavia trošku ulétla všem. Máme i rozehranou Evropu, pokusíme se postoupit dál. Čeká nás MOL Cup, interně máme snahu ho tuhle sezonu vyhrát, abychom nějakou trofej do Plzně přivezli. Zároveň chceme připravit klub a tým na příští soutěžní ročník tak, abychom mohli konkurovat Slavii a Spartě. Ale nejenom jim, mohl bych vyjmenovat možná sedm klubů, které smýšlí stejně.
Máte za cíl na jaře zmenšit manko na Slavii a v příští sezoně si to s ní rozdat?
Chci být vždycky lepší, takže chceme být lepší než Slavia. Věřím, že i na ni přijde slabší období a my toho pak využijeme. Není možné, aby někdo byl pořád nahoře.(smích) I na Slavii to musí přijít. Nemluvím o této sezoně, třináct bodů ztráta je strašně moc. Není rozhodnuto, ale sesadit Slavii z trůnu bude už složité. Minimálně budeme chtít být připravení, aby se toto nestalo v příští sezoně.
Jste známý tím, že důležité věci děláte s předstihem. Jak jste kousal z tehdejší pozice člena gesční skupiny FAČR zdlouhavý výběr nového reprezentačního trenéra?
Proto jsem také z toho vlaku vystoupil. Měl jsem pocit, že jezdíme dokola. Proces s novým trenérem byl složitý, svaz je v nějaké ekonomické kondici, trenéři se do Česka nehrnou. Pro Pavla Nedvěda šlo o nesmírně těžký úkol, který nebyl v současných možnostech českého fotbalu. Na zahraničního trenéra jsme prostě neměli finance.
Setkání Miroslava Koubka a Pavla Nedvěda s Adolfem Šádkem.
Nakonec byl až před Vánoci jmenován Miroslav Koubek.
Je dobře, že to takhle dopadlo. Nebavím se o konceptu, ale o reálné šanci postoupit na mistrovství světa. Míra Koubek je moderní trenér. Proces mohl být rychlejší, snazší, ale nechci nikoho kritizovat, ve výkonném výboru nás je víc. Nesdílel jsem stejný názor, nechtěl jsem ale kolegům ztěžovat výběr reprezentačního trenéra.
Byl vaším favoritem Koubek hned po odvolání Ivana Haška? Nakonec dojel kvalifikaci asistent Jaroslav Köstl, celkově se záležitost směrem k fanouškům i sponzorům komunikačně nezvládla.
Řeknu to velmi diplomaticky - myslím, že všechno se dalo udělat jinak. Asi i mělo. Míra Koubek říká, že nám zbyl. Ano, celý proces měl být jiný. Ale věřím, že díky trenérově erudici, znalosti a vyspělosti, se šance na postup výrazně zvyšuje. Pro český fotbal je Míra Koubek dobrá volba.
Zanechalo podzimní jednání výkonného výboru v Kroměříži, ze kterého jste předčasně odjel a vystoupil jste z gesční skupiny, stopy ve vztazích a součinnosti ve výkonném výboru?
Nechal bych toto bez odpovědi. Dveře byly zavřené a měly by tak zůstat. Jsem rád, že máme to jednání za sebou.
Nejen kvůli zdlouhavé volbě nového trenéra se pod kritikou ocitl Nedvěd, generální manažer českých reprezentací. Oprávněně?
Pokud mu budeme vytvářet všichni backround, že se nebude cítit v diskomfortu, myslím, že má českému fotbalu co dát. V okamžiku, kdy mezi sebou deset lidí rozjede tvrdší hry, ani Pavel Nedvěd s tím nic nezmůže. K národnímu mužstvu bychom měli všichni přistupovat s velkou vážností. Nechci říct, že se to neděje, ale posledních šest měsíců ideálních nebylo. Pavel přišel z Itálie, kde má fotbal jiné hodnoty. Byl jsem s ním na zápase AS Řím. Bez ohledu, jakou měl klubovou příslušnost, je pro všechny Grande Paolo. Se vším respektem. Policistky v Římě dokonce slézaly z motorek, aby se jim podepsal. Když vidím, jak se s ním v Česku zachází, ať už v médiích nebo ve veřejném prostředí… Je pro mě složité vnímat určitý nerespekt k Pavlovi. Deset let jsme volali, aby taková persona s chutí a vervou přišla českému fotbalu pomoct. Ale mám pocit, že…
...že Nedvědovi spousta lidí hází klacky pod nohy?
Že když se Pavel otočí, tak se mu čtyři lidi z pěti budou snažit podrazit nohu. A smát se, že svoji roli nezvládá. Měli bychom se k němu začít chovat jinak, aby se necítil nechtěný. Měli bychom si uvědomit, co byl za hráče, a co je za člověka.
Pavel Nedvěd hovoří o novém trenérovi reprezentace Miroslavu KoubkoviVideo: Sport.cz
Co říkáte tomu, že FAČR je stále bez technického ředitele?
Od tohoto jsem se oprostil. Jsme v českém fotbale na malém písečku, spíš se politikaří, než se hledají dobrá řešení pro sport. Takže z tohoto pohledu jsem se ve výběru sportovně - technického ředitele nijak neangažoval. Je to nekonečný příběh.
Před valnou hromadou i po ní jste v oblasti fotbalové politiky spolupracoval významně s předsedou představenstva Slavie Jaroslavem Tvrdíkem. Jste nadále partneři?
Spolupracovali jsme. Teď jsme konkurenti. Věřím, že to zůstane v režimu slušnosti a sportovní rivality.
Vy, Tvrdík a majitel ostravského Baníku Václav Brabec jste momentálně hlavní hráči českého fotbalu. Zdá se, že jste ztratili společnou notu.
Doufám, že ve prospěch českého fotbalu najdeme konsenzus. Zatím se nedaří, všechno teď bude složitější. Každý máme ve svých klubech svoji představu a zájem, každý chceme být úspěšný. Myslím, že ne vždycky naše zájmy budou totožné. Ale měl by být společný zájem, aby fungoval a prosperoval tuzemský fotbal.
Co v něm chce Adolf Šádek s Plzní v následujících letech ještě dokázat?
Chci ještě vyhrát ligu, nevyhrál jsem nikdy double. Věcí, které bych chtěl dokázat, je dost. S názorem, že není možné sesadit Slavii, se neztotožňuji. Ukazuje se u ní, že je složité hrát Ligu mistrů i v novém formátu. Když jsme u Champions League… Ještě jednou bych si chtěl, s novým majitelem, poslechnout znělku Ligy mistrů v Doosan Aréně. Ambice a vnitřní sílu mám. Navíc máme teď v Plzni naspídovaného trenéra, který chce být úspěšný. Nemusíme na sebe vzájemně klást velké nároky a tlak, protože to umíme oba sami velmi dobře.
