Hlavní obsah

Kapitán i nejdražší Čech. Pavel Nedvěd slaví kulatiny

Ze Skalné, přes Plzeň až po hvězdu Sparty i italských velkoklubů. Česká fotbalová legenda a současný funkcionář Juventusu Turín Pavel Nedvěd slaví v úterý jubilejní 50. narozeniny. V úspěchy napěchované hráčské kariéře, kterou ukončil před třinácti lety, vyčnívá zejména Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy z roku 2003. Snad jen triumf ve velkém klubovém i reprezentačním finále muži s přezdívkou Grande Paolo nakonec unikl.

Foto: Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Pavel Nedvěd se Zlatým míčem.Foto: Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Článek

„Mám tři klenoty: Nestu, Veróna a Nedvěda. Ti jsou neprodejní," hlásal v roce 2000 tehdejší majitel Lazia Řím Sergio Cragnotti. Vzkazoval tak velkoklubům z celé Evropy, že ve fantastické formě hrající český křídelník zůstane v italské metropoli. Jenže tlak i kvůli finančním problémům Cragnottiho sílil, zejména ze strany slavného italského Juventusu.

Nedvěd i Lazio nakonec po necelém roce povolili a zrodil se tak nejdražší přestup v historii českého fotbalu.

Římané dostali v přepočtu kolem 1,6 miliardy korun a začala nová éra Nedvědova života. Málokdo tušil, jak silné pouto si nakonec ke Staré dámě získá. Do Turína se čtyřnásobný český vítěz ankety Fotbalista roku stěhoval jako reprezentační kapitán. Pásku dostal od trenéra národního týmu a po souhlasu kabiny na konci léta 2000, přesně v den svých osmadvacátých narozenin.

„Jsem hrdý, že si mě hráči vybrali. Chtěl bych navázat na Jirku Němce, to byl podle mě správný kapitán, a když něco řekl, tak to sedělo. Někdy ani mluvit nemusel, stačilo, aby se podíval," komentoval svou novou roli před více než dvěma dekádami Nedvěd.

Ale zpět ke kariéře v Juventusu, se kterým Grande Paolo nakonec získal čtyři mistrovské tituly, i když dva byly klubu následně odebrány a italský gigant spadl po korupční aféře a odpočtu bodů do druhé ligy. Nedvěd zůstal a například spolu s Gianluigi Buffonem a Alessandrem Del Pierem vrátili černobílé zpět mezi elitu. Česká záložník se navíc stal nejlépe hodnoceným hráčem sezony v Serii B.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Pavel Nedvěd a Jan Maroši z týmu Sigmy Olomouc během exhibičního utkáníFoto: Vlastimil Vacek, Právo

Vrcholem Nedvědova působení v Itálii byl rok 2003, kdy se Juventus probojoval do finále Ligy mistrů. Jenže Nedvěd si vytoužený duel kvůli karetnímu trestu nezahrál. Jak by finále s ním na hřišti dopadlo, nikdo neví, každopádně trofej si po vítězství na penalty odnesl AC Milán. Náplastí je jen fakt, že Nedvěd byl zvolen nejlepším záložníkem soutěže. Rok 2003 ale pokračoval.

Nedvěd se jako první fotbalista se stává českým Sportovcem roku a třešničkou na dortu je zisk Zlatého míče pro nejlepšího hráče starého kontinentu. Ověnčen úspěchy ukončil aktivní kariéru v srpnu 2009. V roce 2010 vstoupil do vedení Juventusu, stal se jedním z jeho ředitelů. V říjnu 2015 byl dokonce jmenován viceprezidentem klubu.

Opomenout nelze ani jeho reprezentační působení, i když i zde platí, že ty největší turnaje zůstaly bez dosaženého vrcholu. Na Euru 1996 podlehl český výběr ve finále Německu, o čtyři roky později končí národní tým ve skupině a právě po tomto turnaji se stává Nedvěd kapitánem. Jako vůdce kádru byl jednou z ústředních postav nakonec bronzového evropského šampionátu 2004, i když na semifinálovou prohru 0:1 s enormně bránícím Řeckem dodnes vzpomíná snad každý český fanoušek. Stejně tak na nepovedené mistrovství světa v roce 2006 či zpackanou baráž o šampionát 2002.

Reprezentační kariéru, během níž vstřelil 18 branek, zakončil Nedvěd 16. srpna 2006. „Není to pro mě jednoduché, protože nemám žádné zdravotní problémy. Je zde však spousta jiných důvodů a chtěl bych dát šanci mladým klukům. Zítřejší zápas pro mě však bude poslední v reprezentaci," uvedl před přípravným kláním proti Srbsku v Uherském Hradišti.

Foto: @ twitter Jaroslav Tvrdík

Jaroslav Tvrdík a Pavel NedvědFoto: @ twitter Jaroslav Tvrdík

K rodákovi z Chebu neodmyslitelně patří také česká angažmá. Nejvíce se prosadil v pražské Spartě, se kterou před odchodem do Itálie získal tři ligové tituly. Prošel také Duklou Praha, Škodou Plzeň a první fotbalové krůčky sbíral v západočeské obci Skalná.

Muž mimo jiné s přezdívkou Duracell je v součtu všech působení držitelem šesti ligových titulů, čtyř Italských superpohárů, Superpoháru UEFA a Poháru vítězů pohárů. Z prvního manželství má děti Ivanu a Pavla, v současnosti netají vztah se slovenskou zpěvačkou Darou Rollins.

Reklama

Související témata: