Článek
Barcelona (Od našeho zpravodaje) - Předseda Asociace psychologie sportu České republiky a děkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci se rozpovídal o své roli na šampionátu, nedávných selháních házenkářek nebo ženské psychice ve sportu.
Co na mistrovství světa máte na starost?
Snažím se tým vyladit, aby se házenkářky i realizační tým cítily dobře, ale zároveň byly dostatečně namotivovány. S trenéry rovněž včleňujeme jednotlivé prvky psychické přípravy i do samotného tréninku. Někdy je potřeba na házenkářky zatlačit, někdy jim naopak ubrat. Po večerech mám vymezený čas na přípravu s celým týmem a po celou dobu jsem k dispozici i na individuální konzultace podle potřeb jednotlivých hráček.
Vybudoval jste si v házenkářkách důvěru?
Podle mě ano. Tým se sice postupně obměňuje, ale dlouhodobou prací jsem si důvěru získal. Hráčky se za mnou nebojí chodit a svěřují se mi. Některé častěji, některé jednou za několik let.
Jak probíhá mentální příprava na samotný zápas?
Mluvíme o konkrétních obavách z utkání a pojmenováváme své slabiny i silné stránky. Nedávám pokyny, spíše probíhá otevřená diskuze. Samotné podněty vychází z týmu. Rozebíráme například, že v zápasu je potřeba nefixovat se na chyby a rychle se od nich oprostit. Připravujeme se, že hluchá pasáž v zápase může přijít, a učíme se s ní zacházet.
Jak jste viděl první dva zápasy na turnaji proti Německu a Maďarsku, kdy byl český tým v roli outsidera a oba duely prohrál?
Tahle pozice je psychicky snadnější, hraje se bez očekávání. V týmu bylo potřeba vybudovat sebedůvěru, aby věděl, že se i s těžkým soupeřem dá hrát. V prvním utkání ale holky zaskočilo nasazení Němek a jejich výkon je až zamrazil.
Bylo těžké házenkářky nabudit na Maďarky po tak špatném výkonu?
Klíč k úspěchu na takovém turnaji je zpracovat předchozí zápas do 24 hodin. Utkání je potřeba rychle vstřebat, vzít si z něj jen to dobré a připravit se na další duel. To se hráčkám podařilo a Maďarsko potrápily.
Klíčové pondělní vítězství nad Slovenskem 24:23 bylo opravdu vydřené. Ukázala se mentální síla týmu?
Určitě. Holky se musely vypořádat i s pětigólovou ztrátou. Před zápasem jsem je upozorňoval na to, že i když jsou v roli favorita, může takový scénář nastat. Naštěstí zůstaly v klidu a nepanikařily, v tom je český tým silný. Mám velkou radost, že hráčky nakonec skóre otočily a po dlouhé době si sáhly na velkém turnaji na vítězství (poprvé od mistrovství světa 2017, pozn. red.). Určitě to pomůže k sebedůvěře týmu.
Po základní skupině jste v úterý odletěl zpátky do Česka. Vaše práce už není třeba?
Když se tým dostane do herní rutiny a svého nastavení, už není moc co měnit. Navíc nikdy nejsem na celém turnaji. Maximum práce jsem se snažil odvést před šampionátem a na začátku mistrovství. Zůstávám ale k dispozici trenérovi i jednotlivým hráčkám pro konzultaci po telefonu. Šampionát jsem si každopádně moc užil. Občas mám pocit, že už jsem po tolika letech v psychologii vyhořelý, takové impulsy mi však vracejí chuť do práce.
S českou házenkářskou reprezentací jste letěl na turnaj poprvé před rokem, konkrétně do Dánska na mistrovství Evropy. Z jakého důvodu?
Jednalo se o první sportovní turnaj v koronavirové době. Opatření byla velmi přísná. Tým byl zavřený v bublině a to byl hlavní impuls, abych na šampionát jel a holkám pomohl.
Češky tehdy na mistrovství herně nezklamaly, ale postup jim unikl. V rozhodujícím zápase se Španělskem přišly v posledních dvaceti minutách o šestigólový náskok. Selhal tým psychicky?
Takhle jednoznačně to říct nejde. Mentální stránka samozřejmě nějakou roli hrála. Ale výsledek je vždy kombinace psychiky, kondice i taktiky. Neříkám to proto, že bych se bál zodpovědnosti. Za mentální přípravu ručím. Ve zmiňovaném duelu jsem své selhání neviděl. Na rozdíl třeba od dubnového domácího zápasu se Švýcarskem v rámci kvalifikace o mistrovství světa.
V čem jste udělal chybu?
Podcenili jsme soupeře a uhráli jen remízu 27:27. Nedošlo mi, že v týmu je mnoho nových tváří, se kterými jsme toto téma ještě neprobírali.
Řešili jsme selhání házenkářek, sportovní fanoušci si jistě vybaví i kolaps českých florbalistek v semifinále mistrovství světa 2019, kdy národní tým přišel v posledních dvou minutách o vedení 6:2 a padl. Ztracené jasné náskoky nejsou výjimkou například ani v ženském tenise. Hraje v ženském sportu psychika větší roli než v mužském?
Před dvaceti lety bych s tím asi souhlasil, ale dnes si myslím, že v tom zásadní rozdíl není. Podle pohlaví bych to negeneralizoval. Záleží na konkrétním člověku. Konzultuji i s mužskými vrcholovými sportovci, kteří ale taky řeší typicky „ženské" vztahové problémy, jež je velmi ovlivňují. Naopak vedu mnoho holek, které se dokážou od osobních problémů oprostit a soustředí se jen na sport.
Je psychika ve sportu klíčový faktor?
U někoho ano, ale ve sportu jsou určitě důležitější faktory. Nebudu svůj obor nadměrně vyzdvihovat (úsměv). Mnozí sportovci o psychologii ani nezavadí a v životě jim nechybí.
