Útok na zlatý hattrick, úspěšný byznysmen i žena, která přemohla rakovinu. Přehled Čechů na Dakaru

Jede na třetí Dakar, loni tu byl nejlepším českým motorkářem, když obsadil 17. příčku. Teď 27letý jezdec opakuje, že hlavní metou je projet cílem, ale rád by skončil do 25. místa. První kamenitou půlku chce projet s rozvahou a v té druhé zaútočit. Na helmě a motorce si opět poveze obrázek svého věrného parťáka, francouzského buldočka.

V létě nejprve oznámil odchod z českého týmu MRG, se kterým startoval na šesti předchozích ročnících, následoval přestup do čínské tovární stáje Hoto. „Být továrním jezdcem je splnění snu, který jsem si přál. Chtěl bych pokořit sám sebe a mít ve výsledcích jednociferné číslo,“ uvedl Michek, jenž byl nejlépe desátý (2021 a 2024). „Je to mladá fabrika, jsem rád, že si tu motorku mohu trochu tvořit k obrazu svému. Je výborná, konkurenceschopná. Probourali jsme zeď, že si továrny už nevybírají jezdce jen z Francie či Španělska,“ líčí 37letý závodník.

Na závodu podvanácté, tudíž má „razítko“ dakarské legendy. Maximem je 15. místo z roku 2019, loni byl 23. Po odchodu Michka je jedničkou u MRG a také on přesedlal na motorku čínské výroby, jde o značku Kove. „Motorka mi sedí, je lehčí, takže má lepší obratnost v technických pasážích a člověk se na ní neunaví jako na KTM. Na druhé straně na rychlých úsecích zase není ideální,“ říká 34letý Engel.

V 50 letech míří na svůj 17. Dakar. Bude bojovat v kategorii Original by Motul, která je určena jezdcům bez asistence. Ti si opravují motorky sami a přespávají ve stanech. Od října se honosí titulem veteránského mistra světa v dálkové rallye. „Ten úspěch mi trošku fouknul vítr do plachet pro další práci. I když se sám sebe ptám, kde na to beru sílu, ale je to takový životní styl, který mě baví.“ Maximem v motocyklech je 18. místo z roku 2014, o dva roky dřív byl ale 12. coby navigátor v kamionu Jaroslava Valtra.

Přes rok farmaří, v lednu už třetím rokem vyráží na Dakar. „Někdy je těžké skloubit práci s motorkami, zvlášť během letní sklizně, ale mám dobrého šéfa, což je skvělé. Samozřejmě bych rád bojoval o Top30, ale vím, že to nebude snadné,“ říká 27letý borec, jehož maximem je 43. místo.

Je úspěšným podnikatelem, jeho firma má víc než miliardový obrat, 800 zaměstnanců a staví regálové systémy po celém světě. Loni okusil první Dakar a byla to tuze tvrdá zkušenost, přesto se zničený dostal do cíle. Dlouho kurýroval vazy a nebyl si jistý, zda má smysl se vracet. Nakonec je zpět, znovu součástí špičkového týmu BAS. A v bivaku se bude potkávat se synem Josefem, který jede v kategorii Klasik.

Za jedenáct let se vypracoval v elitního jezdce elitní kategorie, jeho nejlepším výsledkem je páté místo z roku 2024. Tentokrát má k dispozici tovární vůz Ford Raptor, kterému říká Sid, a měl by ho zase posunout. „Chtěli bychom být v první čtyřce, protože kdybych se nechtěl zlepšit, ani bych na Dakar nemusel jezdit. Ale konkurence je šílená a až do cíle nemáte tušení, kolikátí skončíte,“ říká 43letý jezdec z Jihlavy.

S účastí ještě před pár týdny nepočítal, nakonec se zkušený jezdec dočká 10. startu. Nejlepším umístěním je sedmé místo z roku 2009.

Jede čtvrtý Dakar, dvakrát viděl cíl a bylo z toho 45. a loni 43. místo. Letos vylepšil techniku, má nový motor, tlumiče a restriktor, který dodá o 30 až 40 koní navíc. „Cílem je dojet a být lepší než minule,“ říká navigátor Pritzl.

„Po 26 letech jsem znovu otevřel závodní knihu, o níž jsem si myslel, že je už trvale zavřená,“ říká 58letý dvojnásobný mistr Evropy v okruhových závodech tahačů. Koloc na první Dakar v roli jezdce vyráží především proto, aby podpořil svou dceru Aliyyah. „Oba jsme soutěživí a ona mě bude chtít porazit. Zároveň ale bude vědět, že tam jsem a nenechám jí v tom, kdyby se něco pokazilo. Budu muset jet opravdu rychle, protože abych jí na trati k něčemu byl, musím se držet tak do deseti minut od ní.“

V 35 letech na Dakaru počtrnácté, podvanácté jako pilot, a zároveň jako obhájce dvou titulů. Zaútočí tak na zlatý hattrick. „Hattrick neřeším a ani nechci. Ale nemůžeme mít po těch dvou letech menší ambice než vyhrát, jenže Dakar vám neodpustí ani jednu chybu. Proto je hattrick lákavý.“ Pojede s novým kamionem, který se jmenuje Josef, jeho tým na závod dodal devět vozů.

Bude to jeho 20. Dakar, čímž překoná svého slavného strýce Karla. Předloni skončil druhý, což je jeho maximum. Teď chce utnout vládu krajana Macíka. „Náš cíl je jasný, být na konci na nejvyšším stupínku. K tomu jednoznačně tíhneme. Není to žádné vykřikování do světa, tak to prostě cítím. Vím, že máme rychlost a ostatní nás velmi sledují. Mají k tomu důvod, jdeme si jednoznačně za svým a jednou to přijít musí. Věřím, že to bude na tomto Dakaru.“

Martin Šoltys, Tomáš Šikola, Vlastimil Miksch (Tatra)

52letý jezdec má před sebou osmý Dakar, nejlépe byl šestý v roce 2023. Loni sahal po čtvrtém místě, ale dva dny před cílem ho kvůli poruše ztratil. I proto letos nasadí nový kamion, který dostal jméno Invictus, tedy Neporazitelný. „Šli jsme hodně po váze. Minule nám na Dakaru praskla kloubová hřídel, což byl důsledek toho, že je Tatra těžká. Snažili jsme se proto speciál co nejvíc odlehčit. Říkám, že když máte sto kilo a zhubnete pět kilo, tak se vám pak mnohem líp dýchá a chodí do schodů. Takže když teď budeme mít auto o 500 kg lehčí, je to pět procent a bude to na výkonu hrozně znát.“

Jeho otec Jaroslav byl na Dakaru pátý, teď v jeho šlépějích kráčí syn. Už tu jel v roce 2024, kdy skončil třináctý, teď jede v někdejším Macíkově kamionu. „Budu se snažit být rychlý a věřím, že s trochou štěstí můžeme skončit v Top10.“

Loni před svou premiérovou účastí s ohledem na své příjmení žertoval, že „cílem je nebýt poslední“. Skončil jedenáctý. Letos po týmovém kolegovi Šoltysovi zdědil auto, zároveň se od něj učí. „Jsme dlouho kamarádi, jezdíme spolu na motorkách. Je to můj guru, přivedl mě k tomu. Čerpám od něj, jsou to zkušenosti k nezaplacení. Já jsem spíš cvok a on mě uklidňuje, abych se vyvaroval chyb,“ říká Poslední.

Další česká legenda Dakaru. Při svém prvním v roce 1995 byl navigátorem vítězného Karla Lopraise, sám byl v roce 2003 druhý. Později vítězil v závodě Africa Eco Race, který vede po stopách původního Dakaru. Teď ho čeká 19. Dakar a s asistenčním kamionem bude pomáhat týmu South Racing. Poprvé bude mít po boku syna Metoděje. Po závodě si střihne i druhý „Dakar“, protože bude pomáhat také na Africa Eco Race.

Na Dakaru podesáté, počtvrté pojede jako rychlá asistence. Jeho úkolem není závodit, ale být k ruce hvězdám z kategorie aut – Sainzovi, Romovi, Ekströmovi a jeho služeb může využít také Martin Prokop. „Stejný vůz, stejný tým, stejní klienti, dokonce stejné závodní číslo! Nejspíš odvádím dobrou práci, když si mě pořád najímají. U asistenčního vozu nejde vždy jen o rychlost, musíte být také chytří,“ popisuje Randýsek.

Ondřej Klymčiw, Josef Brož (Mitsubishi Pajero)

Na Dakaru podeváté. Čtyřikrát jel na motorce a v roce 2017 skončil jedenáctý, což je skvělý výsledek. O rok později měl fatální nehodu, a tak se později na závod vrátil ve škodovce v doprovodné veteránské kategorii Klasik. Jeho účast má charitativní rozměr. „Závodíme za Pink Bubble, nadaci, která pomáhá mladým lidem a dětem postiženým rakovinou. To je hlavní důvod, proč závodím. Je to také pro mé děti: chci, aby viděly, že se od lidí v nouzi nemá odvracet zrak, ale musíte něco dělat.“

Oba v této kategorii pojedou třetí Dakar a chtějí nasbírané zkušenosti prodat v dobrý výsledek.

Kateřina Váňová, Petr Váňa (Toyota 4Runner)

Silný příběh! Váňovi jsou prvním českým manželským párem, který jede Dakar. Kateřina vyrůstala v motoristické rodině, tatínek se podílel na stavbě slavné Moskalovy liazky. V dospělosti jí diagnostikovali rakovinu, měla dva nádory, prošla devíti operacemi i chemoterapií. Na Dakaru tak pojede pro nadaci Fuck Cancer. „Rakovina nemusí být cílovou čárou, může být začátkem nové cesty plné síly, naděje a odhodlání žít naplno,“ říká Váňová. „Vítězstvím bude dorazit do cíle bez zdravotních problémů, technických potíží a bez rozvodu.“ Její manžel je vášnivý cyklokrosař.

Martin Stopa, Lubomír Dočkal, Martin Horák (Tatra 815)

Jede s replikou legendární Tatry Puma, se kterou Karel Loprais čtyřikrát triumfoval. „Chci s velkým respektem ke značce Tatra a Karlovi podat v tomto závodě dobrý výkon. Lhal bych, kdybych řekl, že se chci jen účastnit, a ne vyhrát,“ uvedl Stopa.