Hlavní obsah

Ze smradlavého pokoje a ergometru k nejlepšímu dni života na kole

Radek Malina (Tokio)Sport.czPrávo

Zářil jako slunce nad Tokiem. Aby ne! Měl za sebou dvě obří premiéry. Český cyklista Michael Kukrle absolvoval v sobotu v Tokiu debut v silničním závodě na olympijských hrách, jen o pár hodin dříve přitom prožil poprvé v životě čtyři hodiny na trenažéru, protože mu japonští organizátoři kvůli kontaktu s týmovým kolegovou pozitivně testovaným na covid-19 nepovolili trénink. Přesto oslnil. Pět hodin jel v úniku nejdelšího závodu kariéry! „Nejlepší den života na kole. Rozhodně,“ vystřelil bezprostředně šestadvacetiletý závodník za cílovou rovinkou okruhu Fuji Speedway, kde cyklistický závod vyvrcholil.

Foto: Christian Hartmann, Reuters

Český cyklista Michael Kukrle na čele olympijského závodu.

Článek

Jen pár minut po startu jste dojel únik, který následně vydržel na čele olympijského závodu pět hodin. Šlo o záměr?

Vyplynulo to ze situace. Trošku jsem si říkal, že když bude šance, zkusím do úniku naskočit. Čekal jsem, že bude v úvodu přestřelka a budou chtít odjet lepší lidi. Hned na nultém kilometru odjeli tři kluci. Tak jsem si říkal, že tam zkusím doskočit, když mi to nedá takovou práci. A dojel jsem je.

Napadlo vás, že cyklistické velmoci dopřejí úniku až osmnáctiminutový náskok?

Hlavně jsem si říkal, že by bylo super, abychom přijeli s náskokem do posledního kopce, což ale nevyšlo. Ale nevadí. I tak to bylo super.

Foto: Matthew Childs, Reuters

Michael Kukrle (vlevo) na Fuji International Speedway během olympijského závodu v silniční cyklistice.

Dojel jste Sagana (Slovensko), Dlaminiho (Jižní Afrika), Tzortzakise (Řecko) a Grosu (Rumunsko). Mrzelo vás, že nebyl ve skupině nikdo silnější?

Je fakt, že ke konci úniku už kolegům docházely síly. Točili jsme se na špici vlastně jen s Jurou Saganem. Byla škoda, že jsme nedokázali lépe spolupracovat.

I když vás čtyřicet osm kilometrů před cílem peloton dostihl, bojoval jste až do konce. Měl jste motivaci ukázat se?

Moc jsem chtěl vyjet závěrečný kopec naplno a být v cíli na slušné pozici. Nakonec je z toho šestatřicátá příčka... Štve mě, že jsem do posledního stoupání najížděl ze zadních pozic pelotonu. Jak mě, ale sjeli na okruhu, přehnaly se kolem mě lajny všech silných států a já se jim tam nechtěl motat...

V nohách máte 247 kilometrů, 4543 nastoupaných metrů. Šlo o nejtěžší den na kole v životě?

Bylo to těžké. Fakt těžké! Nikdy v životě jsem nejel tak dlouhý závod. Ale určitě jsem zažil náročnější dny v sedle. Vlastně jsem si olympijský závod užil. Jak bych to popsal... Strašně nepříjemné je obrovské vlhko. Brutálně jsem se potil. Stejně jako všichni v pelotonu. Někde byla při sjezdech zima, v údolích zase děsné vedro. Při stoupání na Fudži pršelo... Ale nejhorší bylo to vlhko.

Foto: Christophe Ena, ČTK/AP

Závod o olympijské medaile nabídl skvělou podívanou

Itala Bettiola z boje o medaile vyřadily křeče pár kilometrů před cílem. Vy jste žádné zdravotní trable neměl.

No, na konci jsem nohy docela cítil... Ale křeče nebyly.

Bylo složité zvládnout tak náročný závod s ohledem na situaci, v níž jste se octnul kvůli pozitivnímu výsledku testu na covid-19 u týmového kolegy Michala Schlegla?

Po příletu jsme měli tři super tréninky. Fakt hodně kvalitní. Jeli jsme čtyři hodiny, pak čtyři a půl hodiny a šest hodin. Ve středu jsme měli volno. Ve čtvrtek byla v plánu vytrvalost na čtyři hodiny. Jenže jsem měl zákaz od organizátorů i přes negativní testy. Takže jsem do závodu nastoupil po dvou dnech na ergometru. V pátek jsem si střihnul dvě hodiny, ve čtvrtek čtyři. To jsem nikdy v životě nejel.

Umocňuje radost z olympijského vystoupení fakt, že jste do poslední chvíle netušil, zda vás organizátoři pustí na start?

Já měl fakt obavy, že nepojedu. Ještě v sobotu ráno jsem nevěděl, jestli budu závodit. V pět ráno jsem vyrážel z hotelu na test. Však jsem byl také před startem hodně ospalý. Naštěstí mi Zdeněk Štybar někde sehnal kafe... Když si tohle všechno uvědomím, bylo to super.

LOH TOKIO 2021

Olympijské hry 2021 s označením Tokio 2020 probíhají od 23. července do 8. srpna 2021. Letní olympiáda se koná bez diváků a v akci je 115 českých sportovců. Na olympiádě v Riu 2016 získali Češi deset medailí (jedno zlato, dvě stříbra a sedm bronzů).

Je pro vás předvedený výkon satisfakcí i s ohledem na polemiku některých domácích odborníků a kolegů, že nemáte v nominaci co dělat?

Ukázal jsem, že se umím připravit. Hodně jsem Tokiu obětoval. Poslední dva týmové etapáky a dvě jednorázovky jsem nejel na výsledek, abych se maximálně připravil na olympiádu. Pak to bohužel poslední dva dny zkazily. Já v součtu za dvě noci před závodem spal jen pár hodin.

Kvůli nařízené izolaci?

Z čtvrtka na pátek nás odvezli z hotelu ve Fuji do Tokia, kde jsme byli kolem půlnoci. Do čtyř do rána jsme čekali na výsledek testu v pokoji, který lepší ani nepopisovat. Pak jsme jeli na izolační hotel, kde jsme byli v šest ráno. A dostali jsme kuřácké pokoje, kde byl naprosto brutální smrad. Naštěstí jsme pak dokázali vyjednat přehození pokojů. Děsně mě štve, že nás Japonci berou jako nakažené. Přitom jsme každý den měli negativní test a už je to navíc od zachycení prvního nakaženého týden...

Naděje pro Tokio

Ve středu vás čeká ještě časovka. Máte jasno, zda už vám bude umožněn normální trénink?

Absolutně netuším. Hned po závodě mě zase odvezou na izolační hotel do Tokia a teprve uvidím, co se mnou bude. Zkusíme požádat alespoň o prohlídku trasy, což je u časovky dost zásadní. O každý trénink během izolace se musí žádat, počkat na schválení, a navíc absolvovat test s negativním výsledkem šest hodin před startem tréninku. Je to děsně složité. Navíc budu sto kilometrů daleko. Kdyby mi umožnili přesun do hotelu, kde jsme byli, absolvuji test a za pár minut jsem na trati. Japonci nám to hodně zkomplikovali, tohle jim fakt zazlívám.

Reklama

Související témata: