Článek
Podle průzkumu menší počet sportujících lidí souvisí s koncem pandemie a návratu k normálu. "Během období pandemie došlo k mírnému nárůstu lidí, kteří alespoň občas sportují. Zvláště vzrostl zájem o aktivity, které je možné dělat doma – třeba jógu nebo pilates. Mladším lidem do 34 let tento trend částečně vydržel, takže i po skončení koronavirové krize sportují více než dříve. U starší části populace šlo však jen o dočasný výkyv a sportovní návyky z období pandemie jim bohužel nevydržely," vysvětluje generální ředitel společnosti MultiSport.
Jenže úbytek sportujících lidí může raketově zvýšit současná ekonomická krize, se kterou se Česko potýká. Již loni se se zdražováním sportovišť setkalo podle průzkumu 37 procent dotázaných, letos ale číslo diametrálně naroste, protože zdražování se dotýká téměř všech sportovišť. Navíc lidé vzhledem k finanční situaci řeší, které věci jsou zbytné a mohou se bez nich obejít. A právě návštěva plaveckých stadionů, fitness patří mezi záležitosti, které je možné oželet.
"Úbytek pohybu v České republice je celospolečenský problém, který může současná situace hluboce prohloubit. Pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu a jeho nedostatek může vést k celé řadě zdravotních problémů. Češi se navíc podle průzkumů snaží spořit i na jídle. To bohužel v mnoha případech znamená, že se budou stravovat méně zdravě. V kombinaci s omezením sportovních aktivit to může vést k celkovému zhoršení zdravotního stavu české populace," varuje nutriční terapeutka Šárka Knížková z 1. Lékařské fakulty UK.
Dopady úbytku pohybu mají v tuzemsku velice konkrétní podobu. Celkové výdaje na zdravotní péči dosáhly v roce 2020 hodnoty podle MultiSportu 526 miliard korun. Na jednoho občana tak vychází ročně přes 49 tisíc korun. Skoro 90 procent této částky jde z veřejných zdrojů, přes 60 miliard ročně zaplatily samy domácnosti.
"Pokud by měli Češi více pohybu, bylo by možné snížit náklady na zdravotní péči o 25 až 30 procent. Ušetřili bychom tedy zhruba 150 miliard korun. Česko má velmi vysokou spotřebu léků na obyvatele a také nejvyšší frekvenci návštěv lékařů v Evropě. Větší míra pohybu by mohla snížit užívání léků až o třetinu. Nedostatek pohybu je zároveň jednou z hlavních příčin celé řady vážných nemocí. Třeba riziko infarktu je podle studie z roku 2015 možné snížit až o 35 procent, pokud budeme každý den deset minut cvičit," říká profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.
Náklady na zdravotní péči rostou i kvůli tomu, že v Česku za posledních 20 let zhruba o pětinu přibylo lidí trpících obezitou. U těch je podle Bunce až 80procentní pravděpodobnost, že se stanou diabetiky 2. typu a hypertoniky. Diabetiků (2. typ DM) je aktuálně v Česku zhruba milion.
