Hlavní obsah

GLOSA: Sportovní svět hledá Pcheng Šuaj, MOV strká hlavu do písku. Někoho to překvapuje?

19. 11. 2021 13:00

Velká část sportovního světa se semkla a aspoň prostřednictvím sociálních sítí hledá ztracenou tenistku Pcheng Šuaj. Samozřejmě symbolicky, ale množství příspěvků na toto téma a rozptyl sportovců i dalších osobností může vytvořit tlak na čínskou stranu. Zvlášť pokud se k němu přidají i sportovní instituce, které by měly být nejrespektovanější v čele s Mezinárodním olympijským výborem. Jenže realita je úplně jiná. Překvapivě? Ale vůbec ne.

Foto: Andy Wong, ČTK/AP

Nejasný osud čínské tenistky Pcheng Šuaj znepokojuje celý demokratický svět.Foto: Andy Wong, ČTK/AP

Článek

Pro připomenutí základní linka příběhu, z jehož možných důsledků mrazí. Pětatřicetiletá čínská tenistka Pcheng Šuaj, která byla i světovou jedničkou ve čtyřhře, zveřejnila na čínské sociální síti Weibo svědectví, podle něhož byla nucena k sexu vlivným komunistickým pohlavárem Čang Kao-limem.

Příspěvek ze státem spravované sítě zhruba po půlhodině zmizel a stejně tak se slehla zem po Pcheng Šuaj. Čínská média pak zveřejnila její údajný dopis, kde tvrdí, že je doma v bezpečí a odpočívá. Jenže pravost formálně psaného textu je zpochybňována, působí spíše jako vynucená zpráva od rukojmího a obavy o dvojnásobnou grandslamovou vítězku spíše vzrostly.

Reakce od WTA přišla brzy. A byla sympaticky nekompromisní. Pokud se situace nevyjasní, je připravena zrušit své turnaje v Číně bez ohledu na finanční ztráty, které by byly značné.

S hashtagem #WhereIsPengShuai se přidaly tenisové hvězdy Novak Djokovič, Serena Williamsová, Martina Navrátilová a další, byť k čínským obyvatelům se při cenzuře internetu v zemi nedostane.

Peking se zatím chystá na Zimní olympijské hry, které proběhnou za dva a půl měsíce, a v sídle Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne zjevně nechtějí přípravy nějakou ostřejší rétorikou narušovat.

Vyjádření MOV pro Sport.cz
"Zkušenosti ukazují, že tichá diplomacie nabízí nejlepší příležitost k řešení záležitostí podobného charakteru. MOV se proto v tuto chvíli nebude k věci více vyjadřovat."

Už přidělení her do Pekingu bylo kontroverzní, byť tehdy MOV neměl moc na výběr, jediným protikandidátem bylo kazašské Almaty. Obavy z nedostatku sněhu, dlouhých vzdáleností mezi sportovišti a snad i koronavirové pandemie se čínským organizátorům podaří zahnat. Ale kritické hlasy ozývající se kvůli porušování lidských práv neustávají. Ať už kvůli krvavému potlačení protestů v Hongkongu či útlaku ujgurské menšiny označované za genocidu.

Vyjádření ČOV pro Sport.cz
"Stejně jako celý sportovní svět pozorně a se znepokojením sledujeme všechny dostupné informace. Věříme, že se situace kolem čínské tenistky Pcheng Šuaj brzy vyjasní."

Přibývají výzvy k bojkotu her, byť brát si sportovce jako rukojmí by nebylo fér, vzpomínky, jak politický bojkot her v Los Angeles zničil sen celé sportovní generace, jsou stále živé i u nás. Na druhou stranu diplomatický bojkot navrhovaný i americkým prezidentem Joem Bidenem těžko Číně způsobí nějakou citelnou újmu.

Mezinárodní olympijský výbor si musel být vědom situace v Číně, už když hry do Pekingu přidělil. Všem ožehavým tématům se snaží vyhýbat s odkazem na svou politickou neutralitu.

A tak by bylo naivní očekávat, že teď se z Lausanne ozve silný hlas, že situace kolem zmizení elitní tenistky, mimochodem trojnásobné olympioničky, je pro Mezinárodní olympijský výbor neakceptovatelná. Zvlášť když vztah šéfa MOV Thomase Bacha s čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem dlouhodobě působí jako nadstandardní.

„Viděli jsme nejnovější zprávy a povzbudilo nás ujištění, že je v bezpečí,“ uvedl ve čtvrtek po zveřejnění pochybného mailu od Pcheng Šuaj ve svém prohlášení MOV. A tak může pštrosí politika organizace nezřídka se ohánějící podporou rovnoprávnosti a lidskosti, pokračovat…

Michal Osoba

Jako sportovní redaktor deníku Právo působí Michal Osoba od roku 2002, specializuje se na atletiku, lyžování a snowboarding, kanoistiku, florbal, judo a plážový volejbal. Jako reportér působil na olympijských hrách v Pekingu 2008, Vancouveru 2010, Londýně 2012, Soči 2014, Rio de Janeiru 2016, Pchjongčchangu 2018 a Tokiu 2021. Je rovněž spoluautorem knih "120 let české atletiky" a "Nemůžeš? Přidej! Český olympijský výbor 120 let".

Reklama

Sdílejte článek