Článek
Pro kouče je nejdůležitější potvrzení pocitu, že hra funguje, jedině když jdou všichni na krev a udrží týmový duch. Hokejisty kolem třicítky v čele s Kovářem a Gulašem bral, aby se ti mladší měli od koho učit, že se musí v reprezentaci ždímat každé střídání a jít až přes svoje možnosti.
S hráči, které kouř přiměl takhle hrát, začaly fungovat i přesilovky, hokejový projev reprezentace dostal daleko sympatičtější tvář. Tohle prostě trenérovi vyšlo, elitní útočníci unesli tíhu zodpovědnosti a v defenzivní práci pomohli smazat díru mezi beky. Navíc Říha viditelně získává hokejisty na svou stranu, což je pro symbiózu v kabině a soudržnost i bojovnost na ledě klíčové.
Svěřencům trenéra Říhy stačily k prvenství na turnaji EHT ve Švédsku dvě výhry. Národní tým slaví triumf na tomto turnaji po dlouhých 25 letech a nic na tom nezměnila ani závěrečná prohra s Ruskem.https://t.co/oiTRnHCpSj https://t.co/KlCGp39xAB
— Český hokej (@czehockey) 10. února 2019
Trenér navíc předem hlásil, že chce ve Stockholmu uhrát dobrý výsledek, a když se mužstvo podřídilo tomu, co po něm kouč chtěl, dokázalo skutečně disciplinovanou hrou porazit Švédy i Finy, také díky dobrému bruslení a precizní obranné činnosti a kompaktnosti pohybu celých pětek na ledě.
Porážka s Rusy už sice nemohla ohrozit české prvenství v turnaji, ale byla varováním, že všechno není tak růžové, jak skalpy skandinávských výběrů naznačovaly. Stačí přestát hrát týmově a s taktickou kázní a už zase národní tým létá v maléru.
Na rovinu je třeba si taky přiznat, že všichni tři soupeři nechali v únorovém termínu před ligovými play off odpočívat daleko víc hráčů ideální sestavy, kterou by mohli z evropských soutěží poskládat, než se rozhodli Češi.
V Říhově výběru absentovali pouze jednotlivci (Jakub Kovář, Kolář, Nakládal, Mozík, O. Němec, Birner, D. Kubalík, Řepík), rozhodně to ale nesnižuje povedené vystoupení národního týmu. Alespoň takový dílčí úspěch už potřeboval a může jít i v komfortnějším naladění do závěrečné přípravy na mistrovství světa, které začne už za necelé tři měsíce v Bratislavě.
Právě tam se zhodnotí význam stockholmského triumfu. Říhovi se nyní potvrdila představa o jádru týmu pro bratislavské MS a vedle už zmíněného plzeňského tandemu K+G či vedle něj probuzeného střelce Sekáče si o místo v něm říkají Tomáš a Hynek Zohornové, ale třeba i beci Polášek, Zámorský či Kundrátek.
Jenže šampionát výrazně ovlivní, kteří hráči z NHL budou k dispozici, a nabídka pro české mužstvo nemusí být zase až tak široká. Velmi pravděpodobně nedojde k doplnění dvouciferným počtem hráčů ze zámoří, i když se započítají hráči z farem. Říha avizuje, že by za žádnou cenu nechtěl zbourat osu národního týmu, kterou si buduje. Výsledek ze Švédska mu hraje do karet, ale až v květnu se ukáže, jestli má ještě nějaké eso v rukávu a jak silné budou jeho stávající trumfy.
Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, jehož osudem se stala sportovní žurnalistika. V redakci Práva působí Martin Kézr od roku 1990 a své zkušenosti předává rovněž posluchačům Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Je vedoucím hokejové sekce Klubu sportovních novinářů |