Článek
Ještě stihl zajít v domovském Zlíně na hokej, než se přesunul do dějiště šampionátu. Představí se na tratích 50, 100 a 200 m znak a na stometrové polohovce, když na všech kromě nejdelší znakové distance drží české rekordy. K tomu si přidá polohovou štafetu.
Kde vidíte největší šanci? Program máte nabitý.
Stoprocentně na padesátce znak. Věřím, že se zlepším i na stovce, chtěl bych poprvé v historii zaplavat pod padesát sekund, teď ve Westmontu při českém rekordu už jsem byl kousek (50,35 s). To pro mě bylo obrovské překvapení, protože jsem se na to vůbec nepřipravoval, bylo to z plného tréninku, neměl jsem oholené nohy, takže si věřím i na téhle trati. Náročný program bude, poprvé budu mít na Evropě i dvoustovku, ale neplánuju nic odhlašovat a těším se na porovnání s evropskou špičkou.
Před dvěma lety jste byl na evropském šampionátu v Otopeni na padesátce časem 23,21 šestý, od té doby jste zrychlil skoro o další půlsekundu.
V Rumunsku se mi to hodně povedlo, doufám, že teď budu ještě rychlejší. Ten můj čas 22,74 by mohl znamenat vyšší umístění. Vylétl Maďar Hubert Kós, posunul světové rekordy, takže konkurence bude velká.
S Janem Čejkou vytvoříte na znakařských tratích silnou českou dvojici.
Oba máme juniorský světový titul na padesátce, pro oba byl pak velký skok přechod mezi dospělé, jen to vyvlnění po obrátkách jsem měl v krátkém bazénu hrozné, jak jsem se soustředil spíš na dlouhý bazén. Ale za pár let v seniorské reprezentaci jsme si zvykli.
Co říkáte na jeho posun mezi elitu poté, co se jeho progres na čas zastavil?
Zase mu to lítá. Měl jsem obrovskou radost, když jsem viděl, že se do toho vrací, protože vím, jak maká. Když se mu nedařilo, nebylo to tím, že by na to kašlal, ale něco mu nevyhovovalo, změnil to a našel v sobě zase ten oheň. Pro mě je super, že se můžeme porovnávat a závodit spolu.
Je lákavou představa, že byste se představili spolu ve finále?
Bylo by to fajn, akorát nemám rád, když vedle mě v dráze plave kamarád, to mě vždycky štve, radši bych ho měl na druhé straně bazénu. (úsměv)
Máte s tím špatnou zkušenost?
Třeba na univerzitě jsem víc vystresovaný, když plavu třeba vedle kluků, u nichž vím, že jsou rychlejší. Ale není to vždycky špatná zkušenost. V juniorech jsem plaval s Tomášem Frantou, já k němu vzhlížel a byla vždycky zábava plavat s ním. A hlavně zkušenost, třeba teď na mistrovství světa v Singapuru se mi poštěstilo plavat s Klimentem Kolesnikovem jako nejrychlejším znakařem historie.
Z vaší univerzity se sídlem v Bloomingtonu vás na evropský šampionát uvolnili bez problémů?
Musíte si to zařídit předem, nedá se říct den před odletem profesorovi, že tu nebudu na zkoušku, tak si ji dám někdy příště. Je třeba si dva měsíce předem domluvit náhradní data zkoušek nebo povinných přednášek. Ale jsem domluvený, že na akce jako mistrovství Evropy nebo světa mě vždycky pustí, to jsem chtěl už, když jsem na univerzitu šel.
Jaký je pro vás návrat z USA do české party? Na tiskové konferenci jste se špičkoval s Ondřejem Gemovem…
Super, vždycky se domů těším. Teď jsem tu byl na pár dnů, pak odlétám na závěrečky a zase se vrátím na sedm dnů. Je pro mě vždycky speciální, když se vrátím a vidím se s rodinou a kamarády.
Rodina vás bude chtít vidět i na šampionátu v Polsku?
Samozřejmě. Nejen rodiče, ale i prarodiče, někteří kamarádi. Vždycky je fajn, když je šampionát blíž a ne třeba v Singapuru. I když rodiče se dostali i tam, což bylo super. (úsměv)
