Článek
Jak prožíváte léto, když vlastně nemůžete nic dělat?
Je to moje první léto bez sportu. Týden po operaci obou ramen jsem musel zůstat v Anglii, pak jsme odletěli na Mallorku s manželkou Martinou. Mohl jsem se jí plně věnovat. Plavat pořád nesmím, tak jsem se místo koupání slunil na pláži. Do moře jsem mohl jen po pás, aby se nedostala do ran infekce.
Nepřibyly vám nějaké kilogramy, když nemůžete nic dělat rukama?
Přibral jsem asi jeden a půl kila. To je v limitu. Mám speciální rehabilitační cviky, které pravidelně provádím. Jsem zodpovědný pacient, který ví, že měsíc po operaci nesmí nic dělat, než se rány zahojí a sedne si to. Ani auto ještě řídit nesmím. Zpočátku mě Martina i oblékala a krmila.
Kdyby vám někdo řekl ruce vzhůru...
Tak by mě asi zastřelil, protože ruce zvednout nesmím a ještě ani nemohu.
Jako Plzeňák půllitr s pivem zvednete?
To zvládnu...
Kdo za vás nosil kufry na dovolené?
Martina. Vypadá to divně, když kufry za mne tahá manželka a já si vykračuji po letišti s lehoučkou taštičkou s doklady. Kdo mne poznal, musel si pomyslet pěkné věci. Lidé se dívali dost divně.
Za měsíc začíná Premier League a hned začátkem září kvalifikace mistrovství Evropy. Stihnete to vůbec?
Operace byla dopředu naplánovaná, takže jsem věděl, kdy budu moci začít trénovat. V pondělí letím do Londýna, ve středu se připojím k Chelsea a další týden letíme na turné do USA. Budu mít veškerou péči. Jakmile mě fyzioterapeut rozhýbá, mělo by už jít všechno rychle. Řekli mi, že úvod kvalifikace bych měl stihnout. Samozřejmě přátelské utkání se Srby musím vypustit.
Čistě teoreticky, kdybyste se vrátili z mistrovství světa až po finále...
Tak by se všechno jen časově posunulo, ale na operaci bych stejně musel. Ta byla neodvratná.
Nebojíte se o místo v brance?
Nebojím, ale nechávám tomu volný průběh. Rozhodně nic nechci uspěchat. Pro mne je nejdůležitější, abych byl úplně zdravý a nějakým ukvapeným krokem vlastně rehabilitaci neprotáhl. Místo v brance můžu řešit, až budu úplně fit.
Sledoval jste po návratu z Německa mistrovství světa?
Co se dalo, tak ano. Alespoň třeba poslední půlhodinu, abych věděl, jak zápas dopadl a měl jsem nějakou představu o jeho průběhu. Finále jsem viděl celé. Ty vyřazovací zápasy byly většinou o jednom gólu, takže to z mého pohledu bylo hodně taktické mistrovství světa.
Jak se vám líbil Buffon v italské brance?
Byl opravdu nejlepším gólmanem na šampionátu. Vždyť dostal jen dva góly. Jeden byl vlastní a druhý z penalty od Zidana, která navíc nebyla. Měl smůlu, že přišel o rekordy. To si nezasloužil. Na druhou stranu je pro něj určitě cennější titul mistra světa než stříbro a rekordy.
Chápete Zidanův úlet?
Nevím, co mu Materazzi řekl. Ale pokud to bylo opravdu hodně urážlivé, málokdo by se v takové situaci udržel. Zidane hrál poslední zápas kariéry, navíc finále mistrovství světa. Bylo to pro něj hodně emotivní, celý svět se na něj díval. V té chvíli toho na něj asi bylo moc. Těžko to dokážu posoudit, nikdy jsem v takové situaci nebyl. Nemohu proto ani říct, jak bych se sám zachoval. Stát se to asi může. Škoda že to bylo v takovém utkání.
Snáší se vyřazení lépe, když to bylo s mistry světa?
Nás nevyřadili mistři světa Italové. My jsme se vyřadili sami v utkání s Ghanou.
