Hlavní obsah

Aktéři památného duelu s Holanďany: Ještě teď máme husí kůži!

Praha

Nejkrásnější zápas v historii českého fotbalu. Tak se dodnes mluví o utkání s Nizozemskem ve skupině na EURO 2004 v portugalském Aveiru. Jak na tento památný, dechberoucí duel, který Češi góly Kollera, Baroše a Šmicra otočili z 0:2 na 3:2, vzpomíná kvarteto jeho přímých aktérů?

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Karel Poborský a Jan Koller během exhibičního utkání v Olomouci.

Článek

Koller: Slavit vítězný gól jsem běžel bos

„Při vzpomínce na zápas s Holandskem na EURO v Portugalsku se mi jako první vybaví špatný vstup do utkání, kdy jsme prohrávali o dva góly a vypadalo to na debakl. Ale pak jsme se vzpamatovali, podařilo se nám snížit. A pak to byl koncert ofenzivního fotbalu z obou stran, kdy se šance střídaly z jedné strany na druhou. A nakonec krásný závěr, rozhodli jsme minutu před koncem. Byla veliká euforie.

Vítězný gól Šmíci jsem zažil už na lavičce. Už jsem sice nemohl, ale i tak jsem sprintoval k rohovému praporku, kde se kluci radovali. Naskákal jsem tam na ně. Vím, že jsem tam běžel bos. Byl to opravdu krásný moment a rozuzlení.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Karel Brückner, Jan Koller a Vladimír Šmicer během exhibičního utkání v rámci oslavy 100 let Sigmy Olomouc mezi týmy legend Sigmy Olomouc a české reprezentace.

Co bylo pro obrat klíčové? Celkem brzy se nám podařilo po dvou inkasovaných gólech snížit, přestáli jsme tlak soupeře, dokázali jsme se dostat z toho šoku. Hráli jsme na doraz a mohli jsme tehdy kdykoliv gól dát. Tehdy na to síla byla, hráli jsme ofenzivně, měli jsme sebevědomí. Celkově parádní zápas.

Střídání Arjena Robbena po hodině hry nám tehdy nahrálo do karet, protože on byl do té doby jejich klíčový hráč, který tvořil hru. Hodně to šlo přes něj. I on sám byl asi trochu v šoku, že byl střídán. Chvíli potom jsme otěže přebírali my a zápas nakonec otočili."

Šmicer: To se snad nedalo zahodit!

„Úžasný zápas. Nezapomenutelný. Ale také bláznivý! Prohrávali jsme brzy nula dva, nevypadalo to s námi dobře. Nizozemci byli favority, to ostatně ve všech zápasech s námi. Van der Sar, Stam, Reiziger, Van der Vaart, Davids a Seedorf, Kluivert nebo Robben či Van Nistelrooij... Neskutečná jména. Honza Koller ale do půle snížil, Milan Baroš po jeho sklepnutí vyrovnal a dvě minuty před koncem Karel Poborský nádherně prošel do šestnáctky, položil si van der Sara, a jak to uměl jen on, naservíroval mi míč prakticky před prázdnou bránu. To se snad ani nedalo zahodit."

Heinz: Už moje střela mohla skončit v síti

„Je to už dlouhá doba, ale vybavuji si výbornou atmosféru v Aveiru. Utkání mohlo klidně skončit šest šest, byla v něm akce za akcí. Nakonec dopadlo se šťastným koncem pro nás, v závěru jsme vstřelili vítězný gól. Mám ho pořád před očima. Bary mi dával přihrávku zprava, levačkou jsem vystřelil, balon šel k pravé tyči. Van der Sar ho vytáhl rukavicí mimo bránu. Dobíhající Karel Poborský naznačil, že vystřelí, ale místo toho dal míč pod sebe a Šmíca dával do prázdné. Už moje střela možná mohla skončit v síti, ale kdyby tam byl jiný gólman. Van der Sar byl prostě fantastickej. Myslím, že to byl v té době jeden z nejlepších brankářů. Po zápase vládla samozřejmě euforie. Prohráváte s Nizozemskem o dvě branky, zápas otočíte a víte, že postupujete. Euforie byla pochopitelně veliká.

Foto: Pavel Hrdlička/Tatran Všechovice

Bývalý reprezentační útočník Marek Heinz v dresu Tatranu Všechovice.

Na Holanďany se Čechům daří. Nevím, čím to je. Oni jsou vyhlášeni otevřeným fotbalem. I v holandské lize se takhle hraje, i když na tomto šampionátu z ní tolik hráčů nemají. Ale preferují ofenzivní hru, tudíž když jdou hodně dopředu, vznikají díry vzadu.

Pro nedělní osmifinále jsem optimista, ale samozřejmě zápas bude těžký. Holanďany jsem viděl v jejich posledním utkání, útočnou sílu mají obrovskou. Ale postoupit může kdokoliv z týmů, je to všechno strašně vyrovnané. Podle mě padesát na padesát."

Rozehnal: I já, kliďas, jsem běžel slavit

„Už jenom účast na EURO byla pro mě zážitek, ale duel s Holanďany byl prostě neuvěřitelný. Zápas jsem začal na lavičce, kde jsem trpěl při úvodních dvou gólech soupeře. Byla to muka. Potom jsme se ale vrátili do zápasu. Na hřiště jsem šel na závěrečnou čtvrthodinku, za stavu dva dva. Měl jsem dokonce šanci, z odraženého míče jsem trefil brankáře Van der Sara. Mohl jsem být taky slavnej.(směje se)

Nakonec jsme prožili obrovskou euforii, kdy Poborák nestřílel a dal před prázdnou bránu pod sebe Šmícovi. Když míč zapadnul do sítě, letěl jsem slavit za klukama. I já, kliďas, jsem uvnitř bouchnul a běžel jsem do hloučku. Radost byla znásobená průběhem utkání. Zkraje zápasu jsme byli dole. Když s Holanďany, kteří měli na každém postu hvězdu světového formátu, prohráváte o dva góly, už remízu byste brali všemi deseti. Nám se povedl obrat, po heroickém výkonu. V pátek jsem viděl v televizi sestřih zápasu, mám husí kůži pořád. Na večer v Aveiru mám jen nejlepší vzpomínky.

A jak vidím nedělní osmifinále? Papírově jsou silnější Nizozemci, ale hrát se dá s každým. Četl jsem, že Holanďané jsou prý rádi, že nás dostali do osmifinále. Mohli by nás trochu podcenit."

Reklama