Článek
Váš Saturn naposledy prohrál s Nalčikem a v tabulce je dvanáctý s pětibodovým náskokem na sestupové příčky. Jaké jsou vyhlídky týmu před finišem ruské ligy?
Zbývají tři kola a budeme mít velké starosti, abychom se zachránili. Naše výkony v posledních zápasech mě nenaplňují optimismem. Máme velké problémy. Přesto doufám, že se zachráníme. Nechci ruské působení končit pádem do druhé ligy.
V ruském tisku proběhly informace, že Saturn dluží přes dvacet milionů dolarů a hráči nedostali čtyři měsíce zaplaceno.
Ty zprávy jsou pravdivé. Já jsem v klubu sedm let a poslední tři roky to jde s klubem z kopce. Ale velké problémy začaly až v letošní sezóně. Už pár měsíců bylo cítit, že všechno nefunguje úplně dokonale. Naším hlavním sponzorem je úřad Moskevská oblast. A ta vydala obrovské peníze na renovaci obcí, které byly poškozeny letními hroznými požáry řádícími v okolí Moskvy. Šéf klubu před třemi týdny otevřeně přiznal, že hrozí krach. Klub dokonce spadl do insolvenčního řízení, ale to se nějakým způsobem podařilo oddálit.´
Dokážete se vy i spoluhráči koncentrovat na zápasy?
Paradoxně jsme v posledních čtyřech zápasech získali pět bodů. Přitom většina kluků má smlouvy na tři či čtyři roky. Přijdou na trénink a řeší budoucnost. Na jednu stranu nám vedení slibuje doplacení dlužných částek, ale současně připouští možnost, že po sezóně klub zanikne. Psychické rozpoložení týmu je vážně zlé. Hrozba krachu je naším největším soupeřem.
Vám ale končí smlouva, tudíž z jistého úhlu si problémy klubu nemusíte připouštět.
Ale po sedmi letech mi osud Saturnu není lhostejný. Sestup by byl obrovskou kaňkou. Letošní sezóna mi vzala hodně nervů. A ještě vezme, protože hrajeme s Machačkalou, Permem a Vladikavkazem. Soupeři o záchranu. Chytám se zdravotními problémy. A cítím, že v zákulisí, které je v Rusku hodně důležité, nejsme silní. Vždyť proti nám se ve čtyřech z posledních šesti zápasů kopala penalta, což není úplně normální. Spíše jsme mimo hřiště slabí. Ale i tak doufám v odchod se vztyčenou hlavou.
V případě vítězství už v nadcházejícím kole v domácím utkání s Permem však budou vaše starosti vyřešené...
To je pravda. Jenže pro nás v poslední době nejsou domácí zápasy velkou výhodou. Navíc Perm jako jediný v celé sezóně venku nevyhrál, a tak se trošku bojím, aby neslavil premiéru právě u nás. Teď v závěru totiž rozhoduje hlavně bojovnost. A my nemáme v mužstvu mnoho bojovníků. Když budu zcela upřímný, tak naše postavení odpovídá kvalitám mužstva. Ale nás prostě momentálně strašně tíží finanční problémy, které doléhají na celý klub a hráče nevyjímaje.
Zmínil jste zdravotní potíže. Co přesně vás trápí?
Mám problémy s obratlem. Za tři týdny jsem absolvoval pět tréninků. Chodím třeba jen plavat nebo do posilovny. Ale druhý brankář je mladý a trenér ho nechce ve vypjaté situaci do bojů o záchranu posílat. Někdy si připadám, že chytám na jedné noze. Třeba tolik nevybíhám. Bolest mi vystřeluje do lýtka, jako by mi tam někdo vrtal šroubovákem. Ale ty tři zápasy to ještě přečkám. Musím.
Boj o záchranu bude prožívat jako přímý aktér. Jak vidíte zápolení o titul v ruské lize, které vládne Zenit Petrohrad s luxusním náskokem před Kazaní a CSKA Moskva?
Zenit má dobrý los a jsem přesvědčený, že první místo již nepustí. Titul si zaslouží. Mají nejlepší mužstvo v Rusku. Takže spíše se hraje o druhé místo mezi Kazaní a CSKA. Myslím, že Spartak už přeci jen trošku ztrácí. Ale současně má takový náskok, že Evropská liga mu neunikne.
Vy jste se Saturnem schytali v Petrohradu šestibrankový výprask. Byl Zenit o tolik lepší?
Rozhodně. Rozdíl mezi našimi mužstvy je obrovský. Byl to smutný rekord. Sice jsme dokázali výsledek korigovat jednou trefou, ale i tak šlo o největší prohru letošního ročníku ruské ligy. V poločas jsme prohrávali o tři branky. Jen jsem si pak přál, ať je rychle konec. Připadal jsem si jako na kolotoči. A vlastně jsem ani nebyl naštvaný, protože první gól jsem dostal od Keržakova dělovkou do šibenice, druhý z penalty a při třetím na mě šli domácí ve dvou, aniž by je atakoval obránce. Spíše jsem cítil bezmoc.
