Článek
Nejvíce odpůrců si čerstvý držitel Zlatého míče získal po neúspěšné baráži s Belgií v kvalifikaci na MS 2002. Čeští fotbalisté měli v listopadu 2001 vše ve svých rukách a k postupu na světový šampionát jim stačilo v odvetě porazit o více jak jeden gól Belgii na domácí půdě.
Čtyři minuty před koncem ale vstřelil z penalty jediný gól Belgičan Wilmots a v závěru utkání se už Češi do závěrečného tlaku nedostali. Z větší části za to mohl právě Nedvěd, který se nechal zbytečně vyloučit za protesty s rozhodčím. Sám Nedvěd po včerejším převzetí Zlatého míče přiznal, že zápas s Belgiií byl dlouho jeho noční můrou.
Ze Skalné do Plzně
Cesta k titulu nejlepšího fotbalisty Evropy byla pro Pavla Nedvěda dlouho trnitá. S kopanou začínal ve svém rodišti v malé západočeské vesničce Skalná u Chebu. Jako žák se převlékl do dresu tehdejší chebské Rudé Hvězdy, a po základní škole odešel do Plzně, kde vedle fotbalových tréninků navštěvoval stavební průmyslovku.
V Plzni jej pak fotbalově vybrousil mládežnický trenér Jozef Žaloudek, kterého hráč často označoval za svého "druhého" otce. V sedmnácti Nedvěd v dresu Plzně odehrál své první utkání mezi seniory, i když jen ve druhé lize.
První roky ve Spartě
Prvoligovou premiéru si odbyl až během podzimní části sezóny 1991/92, kdy si plnil vojenské povinnosti v Dukle Praha. Nadějného fotbalistu oplývajícího buldočím zaujetím a výjimečně tvrdou střelou si brzo vyhlédla pražská Sparta a Nedvěd se stěhoval na Letnou.
V těžké konkurenci se prosazoval těžce, většinu ročníku 1992/93 spíše proseděl na lavičce náhradníků. Od další sezóny si ale postupem času vybojoval místo v základní sestavě. Jako jedna z hlavních opor týmu nakonec získal se Spartou tři ligové tituly.
Stříbro na Euru a odchod do Itálie
Do reprezentace Nedvěd nakoukl poprvé v roce 1994, o dva roky později už byl hvězdou mistrovství Evropy v Anglii. Tam svými výkony zaujal i trenéra českého původu Zdeňka Zemana, který jej po skončení šampionátu přetáhl do Lazia Řím. Italský klub tehdy za skromného Čecha zaplatil 138 miliónů korun.
I v Římě potvrdil Nedvěd svou pověst neúnavného dříče a brzy si vysloužil přezdívky jako "Stachanovec" či "Ocelový robot". S Laziem se v roce 1998 dostal až do finále Poháru UEFA, v roce 1999 v jeho barvách vyhrál Pohár vítězů pohárů a o rok později získal svůj první italský titul.
Mezi hvězdami Juventusu nakonec zářil nejvíce
Nedvědova hvězda stoupala v evropských poměrech neustále vzhůru. I když Češi na mistrovství Evropy 2000 propadli a nepostoupili ani ze základní skupiny, odborný německý magazín Kicker například neváhal záložníka označit za největší hvězdu šampionátu.
Definitivně do světa evropských superhvězd pak Nedvěd vkročil v létě 2001, kdy se podpisem smlouvy s Juventusem Turín (1,5 miliardy korun) stal nejdražším českým fotbalistou všech dob. Ve slavném klubu měl "Grande Paolo" zaplnit mezeru po odcházejícm Zidanovi a ačkoliv tomu zpočátku nikdo moc nevěřil, v některých ohledech francouzského mistra světa snad i předčil.
V současnosti je jednatřicetiletý otec dvou dětí (dcera Ivanka, syn Pavel) jednou z největších osobnosti světového fotbalu a o jeho služby se přetahují věhlasné kluby. Zájem už projevil Real Madrid, naditým měšcem třese i ruský vlastník londýnské Chelsea Roman Abramovič.