Článek
Stal jste se vůbec prvním českým fotbalistou, který nastoupil ve finále Ligy mistrů a navíc ji i vyhrál, to je určitě nádherný pocit... Těžko to v tuhle chvíli popsat, je chvilku po zápase. Tahle zlatá medaile, to je něco fantastického. Vyhrát takovou trofej, to si přeje každý fotbalista... Nemám slov... Je to nádhera.
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte v základní sestavě? Asi hodinu, možná hodinu a půl před utkáním už tady na stadiónu.
Překvapilo vás to? Určitě, nečekal jsem to.
Jak vám bylo v poločase, když jste prohrávali 0:3? Nebylo to jednoduché. Za stavu 0:1 měl sudí písknout penaltu za ruku Nesty. Místo toho jsme hned z protiútoku dostali gól a pak přišla třetí rána.
Co se dělo o přestávce v kabině? Řekli jsme si, že nemáme co ztratit a zkusíme vyrovnat. Z nemožného jsme pak udělali možné. Otočili jsme zápas a nakonec ho i vyhráli.
Zlobil se trenér Benítez? Vůbec ne, jen nám řekl, jak by to z naší strany mělo vypadat ve druhé půli, a my jsme to zvládli.
Věřil jste vůbec, že je takový obrat možný? Když řeknu, že ano, tak budu trošku kecat. Otočit 0:3 s AC Milán... Ale pořád jsem viděl před sebou ten pohár na tom podstavci vedle hřiště a říkal jsem si, že to je jedinečná šance ho získat. Byla ve mně malá dušička a víra. Že ve fotbale se může stát cokoliv. Sami jste viděli, že to, co se stalo, bylo neskutečné.
Trpěl jste na lavičce v závěru utkání, při prodloužení a následně při penaltách? Penalty jsou loterie, Jerzy Dudek nám to ale dneska vychytal. Dvě minuty před koncem prodloužení čapnul jasný gól. Celý ten večer pro mne bylo něco neskutečného.
Nebyl jste naštvaný, že vás trenér střídá? Měl jsem toho už plné zuby, chytaly mě křeče. Ve druhé půli jsme hráli na jednoho útočníka, bylo to hodně náročné. Snažil jsem se nechat na trávníku maximum, co ve mně bylo.
Do televizní kamery jste křičel ,Češi máme to'. Myslel jste v tu chvíli na to, že jste s Vladimírem Šmicrem první Češi, kteří si zahráli Ligu mistrů a ještě ji vyhráli? Byla to jedna z prvních myšlenek. Všude se psalo, že jsme první Češi, kteří by ve finále téhle soutěže mohli nastoupit. Prostě mě to v tu chvíli napadlo. V takové chvíli ale vůbec nepřemýšlíte, jen ze sebe dostáváte všechno, co ve vás je.
