Článek
Na český fotbal přišly zlé chvíle, takže si vzpomněl na vás. Na muže, jenž před třinácti lety po triumfálním pochodu Anglií přivedl národní tým až k branám Wembley a na evropském šampionátu s ním získal stříbrné medaile...
Zatím na mě jen ukázali a doporučili mé jméno výkonnému výboru, který bude zasedat 12. května. Nic víc, nic míň.
Ale vy jste přece neřekl ne? Vy jste souhlasil!
Ale samozřejmě, protože mě potěšilo, že si na mě vzpomněla a vybrala mě expertní skupina složená z fotbalových odborníků.
V expertní skupině zasedají i tři z dvanácti mužů tuzemské fotbalové generality, takže se dá předpokládat, že vaše jmenování bude příští úterý jen formalitou.
Těžko můžete chtít, abych dopředu glosoval, jak výkonný výbor rozhodne.
Zatím jste vybrán jen na červnový přípravný zápas s Maltou. Co kdyby vám ale byla nabídnuta reprezentace i na zbytek kvalifikace, v níž jde o postup na mistrovství světa?
Pak bych se také nerozpakoval ani chvíli.
I když národní tým po remíze ve Slovinsku a domácí prohře se Slovenskem balancuje nad propastí a postup do Afriky je hodně komplikovaný?
Situace není jednoduchá, ale kvalifikace ještě ztracená není. Chce to ale začít s reprezentací okamžitě pracovat, protože po událostech provázejících poslední zápas se Slovenskem je mužstvo psychicky úplně rozložené a času moc není.
Takže co je podle vás v české reprezentaci momentálně prioritou?
Zapracovat hlavně na psychice hráčů, aby se naše národní mužstvo vrátilo tam, kde v minulosti figurovalo a kam podle mého pořád patří. A je úplně jedno, zda povedu v podzimní kvalifikaci mužstvo já, nebo zda nachystám jistý základ pro mého nástupce. Začít se ale musí okamžitě.
Z vašich slov vyplývá, že do Jablonce nemíníte povolávat jen nějaký tuzemský ligový výběr...
V žádném případě! Pokud mě výkonný výbor do funkce reprezentačního trenéra schválí, oslovím všechny naše nejlepší hráče působící ve všech evropských soutěžích. Je moc důležité, aby se národní tým sešel v plné síle, protože další podobná příležitost se hned tak nenabídne.
Jak se zdá, krizový stav české reprezentace vás vůbec neděsí...
Ale já už přece v minulosti podobných situací a konstelací zažil několik. Třeba když jsme s reprezentací bojovali o postup do Anglie a prohráli v Lucembursku, třeba když jsem přišel z Chebu vedoucího ligu do Sparty, která figurovala na pátém místě a přesto nakonec titul získala, třeba i teď naposledy v Tbilisi, s nímž jsem to k ligovému primátu dotáhl také.
Mimochodem - nesvrběly vás už ruce, když už rok nesedíte na trenérské lavičce?
Ale to se ví že ano. Chtěl jsem odpočívat, přemlouvání k návratu do Gruzie jsem ustál a nabídku odmítl, ale po roce už bez fotbalu nevydržím. Ještě než mě skupina expertů vybrala za potencionální kandidáta k naší reprezentaci, byl jsem rozhodnutý, že od července zase někde začnu.
