Článek
Druholigového soupeře jste porazili a do jarního čtvrtfinále Ondrášovka Cupu postoupili. Bude první úspěch po sedmi soutěžních zápasech bez výhry pro mužstvo vzpruhou?
Jako trenér si to musím myslet.
A hráči?
Věřím, že také. Pořád očekávám víc od našich útočníků. Myslím, že tam by měla být větší síla.
Váš synovec Marek, který v září odešel ze Slavie do Jablonce, si do vás zaryl, že prý nemáte dost sebereflexe na to, abyste z Edenu sám odešel... Připouštěl jste si, že případné vyřazení s Karvinou mohlo být opravdu vaším posledním zápasem na lavičce Slavie?
Zeptejte se pana Marka Jarolíma... Ať se v první řadě stará sám o sebe.
A ta hrozba odvolání?
My jsme odvetu s Karvinou vyhráli a postoupili, takže se tím nebudu zabývat.
Posledním týdny jsou však asi vaším nejtěžším obdobím ve Slavii.
Nejtěžším nejen ve Slavii, ale v celém životě vůbec...
Proti Karviné jste vedli 1:0 a pak 2:0, takže po prohře 0:1 venku vás mohl případný inkasovaný gól vyřadit. Nevzpomněl jste si na odvetu s Tiraspolem, která vás připravila o Ligu mistrů?
Tiraspol je pro mě stále černá můra, budu ho mít v hlavě ještě dlouho. Je to fotbal, nic nejde naplánovat. Když jsme zase trefili jen tyč, říkal jsem si, ať se proboha zase nestane něco podobného. Nakonec jsem spokojený, že jsme neinkasovali a postoupili dál.
