Článek
Hašek je volný! Spousta fotbalových fanoušků jásá a přála by si vás vidět na lavičce národního mužstva. Co vy na to?
K tomu se mi těžko hovoří. Moc si vážím toho, že by mě fanoušci rádi viděli ve funkci trenéra reprezentace. Pro každého trenéra je určitě čest vést národní mužstvo.
Takže byste nabídku, vystřídat trenéra Brücknera, přijal, kdybyste ji dostal?
To je spekulativní. Za prvé počítám s tím, že znovu odejdu trénovat do zahraničí. A za druhé, trenér Brückner má pořád mužstvu co dát. Kvalifikace je stále dobře rozběhnutá, jsme na postupové příčce. Výměnou trenéra by se všechny problémy, které má náš fotbal, stejně nevyřešily.
Odvolávat teď Brücknera by proto nebyl dobrý krok. Nyní je třeba v mužstvu vytvořit před podzimem pozitivní atmosféru, dojet kvalifikaci a postoupit. Pokud by se to nepovedlo, nůžky mezi naším fotbalem a vyspělou Evropou i světem by se ještě více rozevřely. Už takhle je to na pováženou a je třeba alarmovat a dělat kroky, aby se zastavil pád českého fotbalu, jemuž se světová špička neustále vzdaluje.
Skutečně si myslíte, že by měl Brückner zůstat, nebo je to z vaší strany vyjádření kolegiality?
Opravdu si nemyslím, že by měl být odvolán. Mužstvo kvalifikaci rozjelo dobře a přes jarní klopýtnutí má postup pořád ve svých rukách. Proto výměna trenéra nepřipadá v úvahu, abych já nebo někdo jiný teď přišel na jeho místo. Myslím si také, že to není ani perspektivně jen o mně. Je tu hodně mladých a dobrých trenérů, kteří by přicházeli v úvahu.
Výhledově byste ale o této možnosti uvažoval...
Už jsem řekl, že pro každého trenéra je velká čest a vysoká meta, vést národní mužstvo své země. Takže ano, ale ne za nynější situace, kdy je manažerem reprezentace Vlastimil Košťál.
On ale říká, že by s vámi jako trenérem národního mužstva neměl problém. Vy s ním ano?
Neumím si představit, že bych s ním spolupracoval jako s manažerem národního mužstva. Nepřipadá proto v úvahu, že bychom se o tom vůbec začali bavit. Uvažovat o mně jako o trenérovi reprezentace v nynější situaci je naprosto nereálné.
Řekněte alespoň, v čem vidíte současné herní problémy reprezentace?
Herně to skutečně na jaře nebylo ideální. Pořád ale máme v reprezentačním výběru ty nejlepší hráče. Pak už je na trenérovi, kterých jedenáct postaví do základu, protože on je vidí na tréninku, ví, jak pracují, zná jejich aktuální formu. Věřím Brücknerovi, že na ty těžké podzimní zápasy dá mužstvo zase dohromady a bude fungovat. On dokáže mužstvu vrátit tu sílu, která z něho na jaře nebyla cítit.
Chyběl mi tam týmový duch. Kluci nehráli jako dřív, kdy za to uměli vzít všichni pohromadě jako jeden. Někteří nebyli ani v herní pohodě a neměli top formu. Je také zcela zjevné, že nám chybějí krajní záložníci typu Poborského a Nedvěda. Kvalitní alternativy za ně momentálně nejsou. Na krajích hrají Polák nebo Plašil, kterým to víc sedí v prostředku.
Najít za Poborského s Nedvědem náhradu se Brückner snaží marně už rok. Jsou u nás vůbec takoví fotbalisté?
Nahradit ty dva je opravdu strašně těžké, momentálně nikdo takový vidět není. To znamená, že je třeba kvalitní krajní záložníky vychovat. Jenže mně tu chybí v tomto směru systém a metodika. Vidím to už od mládeže, jak v poslední době zaostáváme za špičkou. Nemáme takové výsledky jako v minulosti a nejsou tu ani mladí hráči, schopní okamžitě naskočit do národního mužstva, jako to bylo v době, kdy do reprezentace přišli Poborský, Nedvěd, Šmicer a další. Je třeba se zamyslet, proč nám ty fotbalově nejlepší země utíkají a začít pracovat na tom, abychom tento negativní vývoj zastavili.
Pojďme ke klubovému fotbalu. Vaše angažmá v St. Etienne skončilo předčasně, přitom jste soutěž začali velmi dobře a hráli o pohárovou Evropu. Kde podle vás nastal zlom?
Spolupráce se St. Etienne neskončila podle mých představ, ale nestěžuji si. Za ten rok jsem zažil z mého profesního trenérského hlediska asi nejpestřejší, a tudíž i nejzajímavější štaci. Zlom nastal v okamžiku, kdy nám odešlo pět hráčů, mezi nimi i ten nejlepší, kterého se nepodařilo na jaře nahradit. V mužstvu byla menší herní konkurence, začali jsme mít problémy a už jsme se na jaře nedostali na herní úroveň podzimu.
Jako jedna z příčin předčasného rozchodu byly uváděny neshody s vaším asistentem Rousseym. Co mezi vámi bylo?
Bylo cítit, že netáhneme za jeden provaz. V realizačním týmu tak byly problémy a to je vždycky špatné. Musí v něm být pohoda, aby mužstvo dobře fungovalo. Všichni v týmu musí pracovat v zájmu jednoho společného cíle, a tím jsou dobré výsledky.
Takže i to byl jeden z důvodů jarního poklesu mužstva?
Na to se rozhodně nemohu vymlouvat, tím prioritním bylo snížení kvality kádru. St. Etienne nemá v současné době mužstvo, které by mohlo hrát nahoře. Umístění do páté příčky v tabulce by bylo spíše náhodné a souhrou mnoha šťastných okolností, ale ty se nesešly. Podmínky k tomu zatím v klubu nejsou.
Pokud se však tým vhodně doplní, není to nereálné. V mužstvu bylo pět mladíků do jednadvaceti let. Dostávali šanci hlavně na jaře. Herně sice neoslňovali, ale špatně také nehráli. Základ a perspektiva tu je. O to víc mě mrzí, že jsme se rozešli, protože s těmi mladíky se dalo pracovat a dlouhodobě vybudovat dobré mužstvo.
Nešel vám Roussey po krku?
Od začátku bylo jasné, že přišel s ambicí hlavního trenéra. Jeden z prezidentů mu to dokonce slíbil, ale druhý se ve finále rozhodl pro mne. To jsem nevěděl, takže jsem zpočátku jeho některé kroky vůbec nechápal. Navíc dostal slib, že jakmile skončím, půjde na moje místo. Třecí plochy mezi námi byly od začátku, situace se jen zhoršovala.
Jinak byste neodešel?
Asi ano, a to i v případě, že bychom skončili pátí nebo šestí. Atmosféra v klubu nebyla ideální a hlavně mi vadil pokles výkonnosti i morálky hráčů.
Vy sám si něco vyčítáte?
Určitě to, že jsem i za té těžké jarní situace nedokázal přesvědčit hráče, že bychom přesto mohli uhrát páté nebo šesté místo. Byla by to do jisté míry náhoda, ale uhrát se to dalo. Francouzská liga je velmi vyrovnaná. I když jsme prohráli dost zápasů, nikdy to nebylo větším než dvougólovým rozdílem, a to jen třikrát. Navíc spoustu utkání jsme ztratili nešťastně. Zápasy, které jsme prohrávali, už jsme nedokázali otočit, maximálně zremizovat. Bohužel jsem z mužstva nedostal to, co jsem si myslel, že z něj dostanu.
Jak zapadl do mužstva Marek Heinz?
Brali jsme ho jako podhrotového hráče. Na této pozici odehrál dobré zápasy, ale měl na ní obrovskou konkurenci v brazilském hráči, který si na tam vedl ještě lépe. Marek tak musel na kraj zálohy, kde to pro něj není ideální. Popral se s tím slušně, odehrál pár dobrých zápasů, ale ke konci sezóny už nebyl tak výrazný.
Hledáte nové angažmá?
Sám nic nehledám. Chci si hlavně odpočinout. Pokud se někdo ozve přímo mně, odkáži ho na svého manažera. On zná moje představy o angažmá. Nějaké nabídky mám, ty zatím nebudu konkretizovat. Zpátky na lavičku rozhodně nespěchám.
Co tedy děláte v těchto dnech?
Jsem na dovolené. Odpočívám. Snažím se aktivně sportovat a věnuji se rodině. Fotbalové dění kolem stále sleduji, ale ničím se nezatěžuji.
