Článek
Oproti předchozím kvalifikačním duelům s Tureckem a Islandem budete mít mezi tyčemi složitější pozici, neboť před zápasem s Islandem vypadli z kádru hned dva defenzivní hráči Limberský s Váchou. Pro gólmana nic příjemného zvykat si na nové složení obrany...
Mně je to jedno, protože v defenzívě máme z koho vybírat, takže se složením obrany by problém nastat neměl. A navíc - v kádru jsou hráči typově podobní těm, kteří z něho pro zranění vypadli. I dostatek zkušeností přitom mají, protože třeba Suchý nastupuje pravidelně za Basilej v lize i Champions League, je tady Procházka, jenž hrál proti Nizozemcům, jsou tu Kadlec, Sivok.
Takže vlastně žádný důvod k obavám z nedělní plzeňské partie s Islandem?
Islanďané jsou velkým překvapením naší skupiny, to nepopírám. Když se kvalifikace o evropský šampionát rozjížděla, rozhodně jsem nečekal, že budeme hrát ve čtvrtém zápase o první příčku ve skupině právě s Islandem. A navíc s Islandem, který půjde to plzeňského utkání s impozantním skóre 8:0 a proti němuž se hraje každému soupeři těžko.
Nedělního soupeře jste měl možnost dokonale prostudovat na videu a doplnit si tak mozaiku poznatků, které o hráčích z ostrova gejzírů působících v anglickém fotbale máte. V čem spočívá největší síla islandské reprezentace?
Hraje jako tým, v tom je jeho největší devíza. Organizovaně, důsledně, tvrdě, hráči makají jeden za druhého. Ale byl by omyl se domnívat, že základ jejich úspěšného tažení je pouze ve výtečné fyzické připravenosti. Jsou to dobří fotbalisté, kteří to dovedou i s míčem. Jsou proto schopni připravovat si střelecké příležitosti a využívat jich.
A přitom mají ve svém středu i individuality, jakou je třeba Sigurdsson hrající Premier League za Swansea!
Hodně na něho spoléhají, protože je to kreativní fotbalista a výborným zakončením. Ale podle mého je největší zbraní nedělního protivníka týmový výkon, který předvádí v každém zápase.
Kde se vůbec Islanďané k takovému vzestupu na evropské scéně nadechli? Čím to, že se z nich najednou stali tak vážní aspiranti na postup?
Přirovnal bych to k naší úspěšné fotbalové generaci. I my měli výbornou jedenadvacítku, která se dvakrát po sobě dostala do finále mistrovství Evropy a se mnou ho dokonce vyhrála. A pak už prostě stačilo přidat hráče z těchto mladých týmů k Nedvědovi, Galáskovi, Poborskému, Kollerovi... Totéž se stalo na Islandu. Tamní jedenadvacítka startovala ve finálovém turnaji evropského šampionátu a teď tvoří základ úspěšné seniorské reprezentace.
Jenže to všechno muselo mít nějaký podnět? Co představovalo pro Island, kde fotbal není zdaleka tak populární jako třeba házená, prvotní impuls? Nemohl jím být třeba Gudjohnsen, kterého jste sám zažil v Chelsea a jenž pak zamířil do Barcelony, s níž vyhrál i Ligu mistrů?
Pochopitelně že to velkou roli sehrálo, protože udělal islandským fotbalistům vynikající jméno. Už svou cestou přes Bolton a Chelsea do Barcelony. Byl to nejen disciplinovaný hráč doslova z křemene, on byl i obrovsky zarputilý, což je zřejmě dáno naturelem obyvatel této malé země. A protože měl i obrovský fotbalový dar, byl vynikající s míčem a měl skvělou přihrávku, otevřel tím cestu na ostrovy a následně i do Evropy dalším islandským hráčům. Podobná stopa je v povědomí fotbalu jednotlivých zemí vždy velice důležitá... Němec s Látalem svým angažmá v Schalke připravili cestu do bundesligy dalším našim hráčům. I třeba Rosickému do Dortmundu.
Zajímavou kapitolou je i švédský kouč na lavičce islandské reprezentace Lagerbäck který fotbal nikdy pořádně nehrál a přesto tým z ostrova gejzírů náramně pozvedl.
Ale to se přece nevylučuje. Vynikající hráč ještě nemusí být automaticky dobrým trenérem. Jasně, pokud ve velkém fotbale sám aktivně působil, dovede se víc vcítit do myšlení a pocitů svých svěřenců. Ale pokud kouč, který nic podobného neprožíval, přinese své zvláštní vidění a umí předat hráčům adekvátní instrukce, může být klidně úspěšnějším trenérem.
V neděli v Plzni chce být úspěšný Lagerbäck a jeho Island s ním, uspět ale samozřejmě chcete i vy. Jak velký krok k branám evropského šampionátu byste případnou výhrou udělali?
Těžko měřit. Podstatným rozdílem by ale samo sebou bylo vstupovat do jarního kvalifikačního pokračování s devíti či deseti body na kontě a s body dvanácti.
Co děláte proto, abyste jich nastřádali dvanáct?
Trenér nás postupnými kroky připravuje na to, co chce, abychom hráli. A protože hrajeme v domácím prostředí a s podporou vyprodaného stadiónu v zádech, věřím, že i čtvrtý kvalifikační duel zvládneme. Dvanáct bodů na kontě by představovalo dobrou výchozí pozici.
A na jaře by stačilo přidat sedm dalších, což podle propočtů trenéra představuje postupovou jistotu a účast na šampionátu ve Francii. Shodují se vaše propočty s koučem Vrbou?
Těžko říci, kolik jich bude postačovat, protože situace v naší skupině je hodně zamotaná. Třeba Holandsko teď do toho bude muset pořádně šlápnout, aby se na nás a Island bodově dotáhlo. Podle mého bude situace zajímavá až do samého konce.
