Článek
Lazio vstoupilo do sezóny výborně a z prvních pěti zápasů čtyřikrát vyhrálo. Postupně však klesalo tabulkou níž a níž a jednu chvíli dokonce nemělo daleko k sestupovým příčkám. Momentálně římský celek figuruje na desátém místě a tři kola před koncem soutěže mu k pohárovým příčkám schází pět bodů.
"Proto jsme potřebovali tohle finále vyhrát, abychom se dostali do pohárů. V ligové soutěži už jsou totiž naše šance mizivé, takže jsme tím vítězstvím nějak tu ligu zachránili. Něco podobného jsem zažil v Paříži, sezona byla také jako na houpačce a pak jsme vyhráli domácí pohár," řekl v rozhovoru s ČTK Rozehnal.
"Máme trofej, kterou Lazio pět šest let nezískalo, všichni jsou spokojeni a teďka si to můžeme užívat. Vyhráli jsme ten pohár i pro naše fanoušky, kteří se teď pár týdnů, pár měsíců budou nosit po Římě. Jsou to velcí srdcaři a zaslouží si to," prohlásil reprezentační stoper.
Středeční triumf staví ve své sbírce na nejvyšší příčky. "Vyhrál jsem s Bruggami ligu, Belgický pohár, Superpohár, ve Francii pohár, takže už toho není nejmíň. Troufám si říct, že podle té kvality řadím tohle vítězství spolu s titulem s Bruggami na nejvyšší posty," řekl český bek.
Volba trenérů překvapila
Sám měl na vítězství nad Sampdorií velký podíl. Trenéři ho vybrali jako třetího římského exekutora v penaltovém rozstřelu a Rozehnal nezaváhal. Přitom pokutové kopy prakticky nezahrává. "Byl jsem hodně překvapený, když mi trenér s asistentem jako obránci řekli, že jdu na penaltu. Naposledy jsem ji kopal někdy v deseti dvanácti letech, pak akorát na soustředění v Paříži," vzpomínal se smíchem Rozehnal.
Prý vůbec nepočítal s tím, že se k pokutovým kopům dostane. "Před penaltami jsem si říkal, že to kluci zvládnou. Ne že bych se chtěl distancovat, ale v týmu jsou jiní kopáči, kteří kopají penalty v zápasech a mají tvrdou střelu," pokračoval Rozehnal.
Nervozitu ale nepociťoval. "Možná mi teprve dojde, jak důležité to bylo. Určitě víc vynervovaní byli manželka s tátou, kteří byli na tom zápase, a děda s bráchou v hospůdce. Jenom jsem doufal, že někoho z nich neklepne, když jdu na penaltu," smál se Rozehnal.
"Měl jsem v hlavě, jak to udělám. Kopali jsme na stranu, kde měla fanoušky Sampdoria, takže jsem se snažil přijít na penaltu co nejpozději, aby mě gólman nemohl rozhodit," podotkl Rozehnal. "Měl jsem něco připraveného a nekoukal jsem na něj. Koukal jsem jen na balon. Snažil jsem se to kopnout jako na tréninku, i když tam střílím na prázdnou branku a stejně ji to někdy přeletí. Naštěstí se mi to tentokrát povedlo přesně tak, jak jsem chtěl," pochvaloval si.
Oslavy v rodinném kruhu
Středeční úspěch si Rozehnal vychutnal v rodinném kruhu. "Spěchal jsem domů za rodinou, která tu je do neděle. Probrali jsme to, užil jsem si to s nimi. V klubu zatím oslava neproběhla, uvidíme, co vymyslí," pokračoval reprezentační bek.
Jeho situace v Laziu se v posledních týdnech radikálně zlepšila. Přestal vysedávat na lavičce a začal pravidelně nastupovat v základní sestavě. "Po reprezentačním srazu jsem zašel za trenérem. Ví, že jsem hráč, který potřebuje hrát. Z toho finále jsem měl dobrý pocit. Trenér mě neposlal na penaltu jen z toho důvodu, že tam neměl koho dát. Ví, že jsem zkušenější. Dal mi najevo, že mi věří, a já jsem teď v Laziu maximálně spokojený," dodal Rozehnal, jehož tým čekají poslední tři ligová utkání.
