Článek
Třináct let Sparta ve Zlíně nevyhrála a tentokrát domácí jednoznačně přehrála. Jeli jste sem s obavami, že se nemusí povést zlomit tu negativní sérii?
Na zápas jsme se prakticky připravovali dva měsíce. Jeli jsme sem s cílem to prokletí zlomit. Nastoupili jsme s cílem vydat se ze všech sil a vyhrát. To se nám podařilo. Myslím si, že jsme byli lepší a mohli ještě další góly přidat. Jsme moc rádi, že to takhle vyšlo a navíc se hrál na těžkém terénu dobrý fotbal. Dík patří i naším fanouškům, kterých přijelo hodně, byli slyšet a pomohli nám.
Takže parádní vstup do jara...
Určitě, ale nepřeceňujeme ho. Je to teprve první, i když velmi důležitý, krok.
Zmínil jste další šance, vy jste jednu ve druhé půli neproměnil. Mrzí hodně?
Neproměněná dobrá šance vždycky mrzí, i když záleží, za jaké ji neproměníte situace. Naštěstí jsme už 2:0 vedli a vyhráli. Takže mohu říct, že jsem ji jen strašlivě spálil. Gólman zůstal stát, počkal si a já najednou nevěděl, kam to mám dát. Kopnul jsem to pak jako blázen. Naštěstí na ni mohu zapomenout. Nic neovlivnila.
V prvním poločase jste dal parádní gól, kterým jste vlastně rozhodl zápas. Mířil jste ke vzdálenější tyči, kam už brankář Baránek nedosáhl?
Dostal jsem dobrý balón. Chtěl jsem rychle vystřelit a měl jsem při tom štěstí. Pálil jsem naslepo, ale důležité je, že to spadlo do brány. Jsem za to rád. Byl to moc důležitý gól, který nás uklidnil pro zbytek zápasu.
Domácí vám dávali hodně prostoru, čekal jste něco takového?
Právě že vůbec ne. Očekával jsem naopak tvrdou a těsnou obranu. My jsme ale zaskočili domácí pohybem, rychlou kombinací. Moc jsme jim toho nedovolili. Vyplatila se pečlivá příprava na toto utkání. Nenechali jsme se zaskočit ani těžkým terénem. Hodně to klouzalo, zima byla strašná. Oproti přípravě v Andalusii i minulým dnům hrozitánský skok.
