Článek
Trenérovi Jarolímovi už se ani do základní sestavy nevešel. Stejně jako před týdnem v Ostravě ho nechal i v sobotu sedět na lavičce mezi náhradníky, podobně jako proti Baníku pustil Stanislava Vlčka na plac až na poslední čtvrhodinu.
Kanonýr, jemuž se po návrat do Čech nevede
„Měl jsem rozběhat naši ofenzívu a zkusit dát gól. Mohl jsem rozhodnout hned, jak jsem na hřiště přišel, protože od Jardy Černého jsem dostal krásný balón. Nemyslně jsem však pálil někam do oblak,“ zlobil se sám na sebe člen Klubu ligových kanonýrů, jemuž se po návratu do české ligy střelecky vůbec nedaří.
U plynulém ligovém ročníku se trefil jen dvakrát v zápase s Českými Budějovicemi, teď proti Mladé Boleslavi přidal svou sto třetí trefu.
„Jednoduchou. Karol Kisel rychle rozehrál standardku, já si na centr naběhl a mezi nohama gólmana procpal míč do sítě,“ nehrál si Vlček na spasitele. A že by mu vítězný gól snad pomohl zpátky do základní sestavy, o tom už nechtěl spekulovat vůbec.
Budoucnost neřeší, podstatná je výhra
„Neřeším, co bude za týden. Teď jsem hlavně rád, že jsme poprvé na podzim získali tři body, protože s Mladou Boleslaví to nebyl jednoduchý zápas. Má velice kvalitní středovou řadu s Opielou a Sylvestrem v čele, hraje velice dobře. A když jsme v první půli neproměnili dvě tři slibné šance, zákonitě jsme se trápili až do konce,“ glosoval první podzimní slávistickou výhru Vlček.
Paradoxně to byl právě on, kdo mohl trápení utnout, neboť v samém závěru mohl druhou brankou vítězství pojistit a vnést do řad svého týmu klid. „I Rolka jsem si položil, jenže balón jsem netrefil jak jsem chtěl a měl,“ přiznával slávistický vykupitel.
Však mu prořídlé ochozy i tak nadšeně aplaudovaly. „Naši fanoušci jsou skvělí a zvláště se mnou mají ohromnou trpělivost,“ děkoval Vlček nejvěrnějším slávistickým divákům, kteří ignorovali vyhlášený bojkot Edenu a na duel s Mladou Boleslaví přišli.
