Mladá Boleslav zlomila prokletí a uštědřila Spartě tvrdou třígólovou lekci

Dvě mizerné trefy balóny přinesly paradoxně pomalu největší sparťanské šance za celý zápas. Nejprve totiž ve 21. min. zahrával Šírl malou domů, jenže gólman Miller uklouzl a se Šírlem pak měli co dělat, aby míč mířící do prázdné brány dostihli, takřka vzápětí vypálil nazdařbůh z velké dálky Krejčí a s jeho skákavá střela nadělala mladoboleslavskému brankáři problémy ještě větší.

Sparta sice v první půli jakousi optickou převahu měla, ale obvyklý tlak se nedostavoval a šance už tuplem ne. Pár závarů a střel z dálky se sice narodilo, ale byly tak chaotické či nepřesné, že efekt zákonitě přinést nemohly.

Sparťan Leo Kweuke (vlevo) v hlavičkovém souboji s Adrianem Rolkem z Mladé Boleslavi.foto: Právo/Petr Horník

To hosté myslící na soustředěné a disciplinované bránění a využívající každou příležitost k rychlým výpadům měli do přestávky šance mnohem větší a tutovější.  Hned v samém úvodu totiž zahrozil Kulič, jenž prošel letenskou obranou, obhodil si i Jarošíka, který ovšem v poslední chvíli ještě stačil hrábnout nohou po balónu, takže někdejší sparťanský útočník vystřelil hodně slabě. To Zahustel se dvacet minut po něm opřel do míče pořádně, ale Švenger jeho dělovku zlikvidoval. A když se šest minut před přestávkou vydali na osamoceného Jarošíka Chramosta se Štohanzlem, zase ze slibné akce nic nebylo.

Až na čtvrtý pokus udeřilo... Po závaru v mladoboleslavské šestnáctce, při němž Krejčího příležitost zneškodnil Miller, totiž následoval další z výpadů hostů, Štohanzlova hlavička do vápna a nekompromisní Kuličův volej. A protože Zápotočný střelu tečoval, neměl Švenger nejmenší šanci.

Ani po půli Sparta na svém chladném a profesorsky působícím projevu nic nezměnila. Její statický fotbal se spoustou přihrávek do šíře, jemuž chyběl sebemenší moment překvapení, o nějaké invenci vůbec nemluvě, nemohl samozřejmě na disciplinované hosty platit.

Žádný div, že když pak po čtvrthodině zcela nekrytý Chramosta vstřelil po centru Zahustela druhou branku, začalo publikum skandovat: Bojujte za Spartu! A když pak namlsaný Kulič přidal třetí gól a sparťanskou pohromu dovršil, dožadovaly se letenské ochozy Tomáše Řepky.

Volání to bylo samozřejmě marné. Letenský exkapitán neseděl ani mezi náhradníky, bezradná a bezmocná Sparta se nezmohla ani na skorigování výsledku a podruhé doma prohrála. A dokonce stejným výsledkem jako s Libercem. Samo sebou že ji ze hřiště vyprovázel pískot.