Článek
Pokud bude na Ligovém shromáždění ročník uzavřen, pak je zpečetěn sestupový osud Žižkova. I kdyby byl později 1. FC Synot vyloučen, podle řádů by postupovaly tři týmy z druhé ligy, ale na sestupujících - Plzni a Žižkovu - by se nic neměnilo.
Jestliže by ročník uzavřen nebyl a disciplinární komise Synot vyloučila, pak by byl jihomoravský klub prvním sestupujícím a Plzeň druhým. Žižkov by byl v tom případě zachráněn.
"Není to vůbec o Žižkovu, ale celý problém je o systému, který je špatný a doslova nutí kluby, aby se mu přizpůsobily, jinak nemají šanci. Dokud se toto nezmění, ani tresty viníkům a výměny funkcionářů nic nezmění. Za nějaký čas se vše s novými nebo staronovými jmény vrátí do současných kolejí. Jen formy budou jiné," posteskl si teplický sportovní ředitel František Hrdlička, který patří k zastáncům totální změny systému řízení a fungování ligy.
Uzavřené rozhodování
Podle slov zástupců několika prvoligových klubů takto prý nikdo neuvažuje. Ani Žižkov se údajně na tuto variantu nespoléhá. Kolikrát jsme ale v našem fotbale zažili, že fotbaloví funkcionáři říkali něco jiného, než co se pak stalo skutečností. Už několik let jsou jednání Ligové komise bez účasti sdělovacích prostředků, aby se veřejnost přímo nedozvěděla třeba o praní špinavého ligového prádla, což pak stejně dříve či později vyplave na povrch.
V tomto mimořádném ročníku by možná stálo za úvahu dveře novinářům otevřít, ať veřejnost ví, kdo se jak k problematickému, úplatkářskou aférou poznamenanému ročníku staví. Konečně, většina klubových funkcionářů tvrdí, že jim novináři nevadí, ale pokud dojde k hlasování na toto téma, vždycky zvítězí názor, ať jsou novináři za dveřmi...
Profesionalizace morálku nezmění
Stále častěji se v souvislosti s probíhajícími aférami diskutuje o způsobu výběru rozhodčích a jejich možné profesionalizaci. "Naše kritéria výběru sudích jsou hodně náročná, zkoušeli jsme i psychologické testy, ale těžko odhalíme morální kvality člověka. Dál se snažíme zlepšovat přípravu rozhodčích. I oni sami však na sobě musí víc pracovat. Například se seznamovat s herním stylem mužstev, na jejichž zápas jsou delegováni," řekl Právu šéf sudích Milan Brabec.
"Profesionalizace by podle mne jejich kvality příliš nezvýšila, bylo by to hodně individuální. Hráč může ledacos natrénovat, ale sudímu těžko nasimulujete složité herní situace. To je otázka jeho kvalit a zkušeností. Charakter sudího by profesionalizace neovlivnila," dodal.
Určitou roli by mohla sehrát i unie rozhodčích. "Není to nová myšlenka, jen oživená. Měla by to být profesní komunita, která by pro rozhodčí na všech úrovních pomáhala organizovat například školení, ale poskytovala by také právní pomoc. Její členové by měli ctít i etický kodex rozhodčího. Unie by měla pomáhat při i řešení rozhodcovských problémů," mínil Brabec.
"Měla by vytvořit morální kodex rozhodčího, jehož dodržování by ostře sledovala a z porušení vyvozovala důsledky," dodal iniciátor založení unie a dlouholetý mezinárodní arbitr Evžen Amler.
